Ekonomická situace se nepochybně podepíše i na financích, které bude mít k dispozici zdravotnictví. Podle Pavla Hroboně z Advance Healthcare Management Institute by ale bylo chybou, kdybychom kvůli tomu zcela rezignovali na investice do nových, nákladově efektivních technologií. Ty totiž mohou do budoucna přispět k tomu, že populace vydrží déle práceschopná a bude trávit kratší čas na nemocenské – díky čemuž se investované prostředky vrátí. Problematice se Pavel Hroboň věnoval na pondělní konferenci pořádané Hospodářskou komorou a Advance Healthcare Management Institute na téma zdraví a ekonomický růst.
„Zdravotnictví není jen nákladovou položkou, ale může mít pozitivní ekonomickou návratnost. Otázka zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva z ekonomického pohledu pro Českou republiku je přitom obzvlášť důležitá. Už dnes mají zaměstnavatelé významně větší požadavky, než je práceschopné obyvatelstvo v ČR početně schopno naplnit. Od zbytku Evropy se nelišíme tím, že výrazně stárneme, takže jednou z mála možností, které máme k dispozici, je pomoci obyvatelům ČR, aby mohli déle pracovat, a když už jsou v zaměstnání, aby netrávili tak významnou dobu na nemocenské a byli produktivní,“ uvádí Pavel Hroboň.
Ten připomíná, že když dnes hodnotíme nákladovou efektivitu, což zatím umíme hlavně u léků, započítáváme jen náklady a úspory systému veřejného zdravotního pojištění. Jenže zapomínáme na to, že nemoc spolkne velké náklady v sociální oblasti a také nemalé prostředky rodiny nemocného. Navíc nezohledňujeme ušlou produktivitu, kdy zdravý, pracující člověk platí daně, zdravotní i sociální pojištění a přispívá k růstu HDP.
Pokud se přitom podíváme na to, jak můžeme přispět ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, patří sem změna životního stylu. Jedním z nástrojů přitom může být důsledné využívání regulací a také zdravotní gramotnost, která ovšem u nás není nijak slavná. Na druhou stranu se ale v Česku můžeme pochlubit úspěšnými screeningovými programy.
„Je tu i celá řada dalších věcí, jako propojení běžného poskytování zdravotní péče s prevencí. Zatím to vnímáme jako úplně jinou položku. Prevenci by měla být věnována větší pozornost i v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb těm, kdo už nemoc mají. Je to také zvýšená úhrada nákladově efektivních intervencí či motivační programy pro pojištěnce,“ vypočítává Hroboň.
Podle něj je třeba zaměřit se na programy disease managementu, tedy na komplexní péči o pojištěnce, kteří už nějakou chronickou nemoc mají, integraci péče a přístup založený na stratifikaci rizika, kdy bude největší pozornost věnována lidem, u nichž je největší riziko zhoršení zdravotního stavu. Zároveň bychom měli využívat nové nákladově efektivní technologie.
„Prožili jsme několik štědrých let, kdy do zdravotnictví přitékalo velké množství finančních prostředků. Brzy budeme v jiné situaci, ale byla by obrovská chyba, kdybychom plošně přestali investovat do nových technologií. Je jasné, že síto, kterým nové technologie musí projít, aby ukázaly svou efektivity, dnes bude přísnější, ale úplně zavřít české zdravotnictví inovacím by z hlediska budoucnosti byla chyba,“ podtrhává Pavel Hroboň.
V té souvislosti je proto třeba pomoci zdravotním pojišťovnám, aby přemýšlely dlouhodobě. „Zdravotní pojišťovny byly v 90. letech postaveny tak, aby dokázaly rychle a efektivně zprocesovat vykázanou péči ze strany poskytovatelů, zaplatit ji a nedostat se do astronomických dluhů. Tuto roli naplňují velmi dobře, ale bylo by dobré posunout je k další úrovni, aby přemýšlely o tom, jaký je zdravotní stav jejich pojištěnců, co z toho vyplývá pro jejich budoucí náklady, a snažily se s tím něco udělat s tím, že by jim nevadilo, že se investice vrátí až za několik let,“ dodává Hroboň.
-mk-
