Další jednání segmentů s plátci se kvůli nejasné ekonomické situaci posunou. Foto: Piqsels

Dohodovací řízení stále v duchu nejistoty. Termíny dalších jednání se posouvají, o číslech se zatím nemluví

Ve středu a ve čtvrtek proběhla přípravná fáze dohodovacího řízení. Ovšem vzhledem k tomu, že analytická komise bude muset kvůli nejistotě ohledně ekonomického vývoje zasednout ještě jednou, je debata o částkách ještě předběžná. Například ambulantní specialisté proto s pojišťovnami jednali hlavně o tom, že by referenčním obdobím u jejich segmentu měl být rok 2021. A protože jasno tento měsíc nebude pravděpodobně ani v platbách za státní pojištěnce pro příští rok, odložili i termín dalšího setkání s plátci. Velké rozladění pak vyjadřují stomatologové, kteří upozorňují, že se současným přístupem klesne úroveň pojišťovnami hrazené stomatologie na úroveň 70. let minulého století.

„Za hlavní problém považuji to, že ministerstvo zdravotnictví podle dosavadních projevů nejspíš nebere, že i nám rostou raketově náklady a trvá na tom snížení plateb za státní pojištěnce,“ konstatuje předseda Sdružení ambulantních specialistů a zástupce segmentu v dohodovacím řízení Zorjan Jojko.

I na středečním zasedání si tak ambulantní specialisté postěžovali na tvrzení ministerstva, že mohou být v rámci úhrad v roce 2022 klidní, protože vyhláška ministerstva z října 2021 platí a nikdo ji neplánuje omezovat ani v rámci snížení plateb za státní pojištěnce.

„Tím ovšem vlastně ignoruje to, že nám strašně rostou náklady, čímž se naše platební bilance velmi rychle a hlavně nepředvídatelně zhoršuje, což do vydání úhradové vyhlášky pro rok 2022 nikdo nemohl tušit,“ nastiňuje Jojko, který zároveň připomíná, že se loni v říjnu povedlo ambulantním specialistům dojednat devítiprocentní zvýšení úhrad pro tento rok. „Vůbec si neumíme představit, co by se dělo, pokud bychom těchto devět procent dnes neměli,“ dodává Jojko.

Ambulantní specialisté už přitom na konci března vytvořili návrh toho, jak by podle nich měla vypadat dohoda pro příští rok (k nalezení zde). „Zástupci poskytovatelů vyjadřují zásadní nesouhlas s případným snížením plateb za státní pojištěnce plánované vládou ČR pro letošní rok. Se záměrem pravidelné valorizace plateb státu za jeho pojištěnce od roku 2023 souhlasíme, základem pro ni by ale měly platby na úrovni, na níž byly nastaveny původně od začátku roku 2022,“ píše se ve výstupech z přípravného jednání zástupců poskytovatelů segmentu ambulantních specialistů v rámci dohodovacího řízení o hodnotě bodu a výši úhrad na rok 2023.

Na středečním jednání ovšem pojišťovny upozornily na velkou nejistotu v rámci perspektivy jejich příjmů. Výsledkem byla domluva, že se zatím nebude mluvit o částkách (hodnoty bodu, výše koeficientu ve vzorci atd.) a vyjednávání se zatím bude soustředit na principy úhrad. Samy pojišťovny přitom s nějakou revoluční změnou systému úhrad nepočítají.

„V našem návrhu počítáme s rokem 2021 jako s referenčním obdobím. To se tedy stalo první probíranou otázkou. Zdravotní pojišťovny nám řekly, že si to umějí představit (ostatním segmentům navrhují rok 2019), ale pouze tehdy, pokud se z roku 2021 odmažou covidové položky – konkrétně náklady na testování, očkování a distanční péči. Na základě toho jsme se dohodli, že nám nejdříve tyto položky a možné důsledky jejich odmazání vyčíslí, a podle toho my teprve prokalkulujeme, zda na to lze či nelze přistoupit,“ vysvětluje Zorjan Jojko.

Protože s největší pravděpodobností během dubna nebude jasná výše platby za státní pojištěnce, přistoupili ambulantní specialisté i plátci k tomu, že původně plánovaný termín dalšího setkání přesunou z 20. dubna na 4. května.

Neveselá shoda

Podobnou nejistotu vyjadřuje také ředitel Hamzovy léčebny a zástupce segmentu následné péče Václav Volejník. „Těžko něco plánovat. Analytická komise asi zasedne znovu s ohledem na prudký vývoj všeho. Naše cíle jsou jednoduché: udržet kvalitu poskytované péče, a s tím souvisí personál, platy i režie,“ konstatuje Václav Volejník.

Ten také potvrzuje, že jak v akutní, tak v následné péči došlo ke shodě, že nynější situace s mnoha neznámými vlivy neumožňuje nyní smysluplné ekonomické jednání. Zástupci plátců i poskytovatelů probrali složitou situaci nárůstu nákladů ve zdravotnictví oproti možné úhradě pro rok 2023, a domluvili si, že musí vyčkat na stanoviska a nové výstupy z vlády. I zde padla dohoda na termínu dalšího jednání 5. května.

„Jak pojišťovny, tak poskytovatelé nyní vlastně nejsou schopni ani predikovat další vývoj. Samozřejmě jsme skloňovali, že by se měla pokrýt inflace, že se musí diskutovat o případném navyšování platů a jejich pokrytí v úhradách a tak dále. Za pojišťovny byly vzneseny ještě určité úvahy o možnosti změn ve vyhodnocování kvality, která slouží pro bonusy v části neakutní péče. Nikdo nebyl proti, ale nešlo o konkrétní návrh, takže je nové postuláty nejprve třeba navrhnout a vyhodnotit. Nemá to ovšem vliv na výše uvedený stav jednání. Shoda na jednání byla vlastně úplná a racionální, ve své podstatě ovšem neveselá,“ popisuje Václav Volejník.

„Za poskytovatele akutní lůžkové péče je požadováno pokrytí inflace roku 2022 a předpokládané inflace v roce 2023. Vzhledem ke složitosti situace bylo odloženo další kolo jednání na květen 2022 v očekávání znalosti výhledu makroekonomické situace,“ potvrzuje tajemník Asociace nemocnic ČR Josef Svoboda.

Návrat do 70. let minulého století?

Ještě méně spokojeni jsou se současným stavem stomatologové. „Ve stomatologii jde o otázku, zda a jaká část vůbec zůstane v pojišťovenském systému. Nesystémové zasahování ministerstva vedlo k decimaci sítě a dnes jsou pod tlakem ordinace i pojišťovny. Pojišťovny nic nezmohou, vždy jim do toho zasáhne ministerstvo, že chce poslat peníze někomu „svému“. Máme velký problém, a vůbec nejde o příjmy ordinací. Naštvané stovky tisíc lidí se domáhají péče, kterou si zaplatily, ale prostě není. Je to dáno menší platbou stomatologovi oproti zbytku lékařů a spoustou chyb v systému,“ vysvětluje prezident České stomatologické komory a zástupce segmentu v dohodovacím řízení Roman Šmucler.

Výsledkem bude, že ti, kdo jsou schopni si péči zaplatit, se k zubaři bez problémů dostanou (podle stomatologické komory máme zubařů na počet obyvatel dostatek), zatímco lidé sociálně slabší budou mít definitivně smůlu.

„Primární návrh pojišťoven je úbytek 10 a více procent v reálných penězích. Řešíme, jak omezit už tak nedostatkovou stomatologii. Přijdeme s návrhy i na úpravu zákonů, aby se lidem neslibovalo, co nedostávají. Ministerstvo pořád přidává drahé léky a další nároky pacientů, ale nemá peníze. Je to podvod na pojištěnce. Pokusíme se udržet aspoň to nejzákladnější někdy na úrovni sedmdesátých let minulého století (prohlídka, extrakce, jednoduchá protéza) pro lidi odkázané na zdravotní pojištění. Prostě tak to v Česku je, to je realita,“ pozastavuje se Šmucler.

Michaela Koubová