Křížové vlastnictví v sektoru zdravotnictví považuje slovenský Úrad pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou (ÚDZS) za klíčový faktor vyžadující regulaci jakéhokoli odvětví, které je vystaveno koncentraci. Analýza jeho zákazu patří mezi doporučení, která úřad předložil Vládě SR.
„Výsledkem opomenutí zákazu křížového vlastnictví je unikátní dominance jednoho soukromého subjektu, která v evropském systému zdravotnictví nemá obdoby. Investiční fond Penta Investments Jersey (PIJ) má přes svoji skupinu společností zásadní vliv na soukromý sektor slovenského zdravotnictví horizontálně i vertikálně,“ tvrdí ÚDZS. Dokumentuje to firmami, působícími ve slovenském zdravotnictví, které jsou vlastněné, resp. pod vlivem PIJ – největší síť lékáren Dr. Max, největší síť soukromých nemocnic Svet Zdravia, významná síť poliklinik ProCare a Zdravotní pojišťovna Dôvera.
I odboráři jsou pro zákaz křížového vlastnictví
Zatímco před razantním vstupem PIJ do slovenského zdravotnictví v roce 2010 činil čistý majetek (vlastní jmění) v rukou pěti fyzických osob jednu miliardu eur (cca 25 miliard korun), v roce 2020 narostl až na 2,5 miliardy eur (cca 62,5 miliardy korun). „Je možné předpokládat, že k více než polovině tohoto nárůstu mohlo přispět děravé potrubí slovenského zdravotnictví,“ konstatuje úřad.
Původní plány několika ministrů a odborníků na soukromý kapitál ve slovenském systému zdravotnictví byly, aby se co nejvíce přiblížil nizozemskému nebo německému modelu. V nizozemském i německém systému veřejného zdravotního pojištění, podle tvrzení ÚDZS, je ve srovnání se Slovenskem značně vyšší tržní konkurence, vnitrostátní legislativa má implementovány mezinárodní standardy a respektuje evropské právo. Instituce v těchto zemích fungují na bázi evropské směrnice Solvency II a soukromé pojišťovny ani nenapadne zpochybnit sociální a solidární povahu činnosti, kterou pod státním dohledem v oblasti veřejného zdravotního pojištění vykonávají.
Se zákazem křížového vlastnictví souhlasí i Peter Visolajský, předseda Lekárskeho odborového združenia. „Všechny vyspělé státy mají křížové vlastnictví ve zdravotnictví zakázané, protože je to v konečném důsledku na škodu pacienta po medicínské stránce i po finanční. V takovém systému se totiž nedají reálně kontrolovat finanční toky, což představuje reálné riziko odčerpávání financí ze zdravotnictví,“ řekl Peter Visolajský pro TASR. Jak dodal, z křížového vlastnictví pramení značná neefektivita systému a ztrácejí se v něm miliony eur, původně určené k léčbě nemocných. „Zájmem křížového vlastníka zdravotnických zařízení je, aby bylo nemocných lidí, vyžadujících léčbu, co nejvíce. Naopak, zájmem státu je, aby lidé byli zdraví a mohli pracovat a odvádět daně. Je-li jeden vlastník zdravotní pojišťovny, nemocnic, lékáren a ambulancí, pacient – nemocný člověk se stává jen zdrojem zisku a zájmem těchto složek je ne vyléčit pacienta, ale jej neustále léčit a diagnostikovat, protože jen tehdy je zisk. Vyléčený pacient neužívá léky, nepotřebuje ambulantní vyšetření či nemocniční léčbu,“ dodává Peter Visolajský.
Chybí data a analýzy
Podle Petra Zachara, ředitele Inštitútu pre ekonomické a sociálne reformy (INEKO) chybí dostatek kvalitních analýz a dat, které by hovořily ve prospěch zákazu křížového vlastnictví ve slovenském zdravotnictví. Proto se ani nedá říct, jestli by to bylo přínosem.
Společnost Penta Investment však tvrdí, že její dominantní postavení ve slovenském zdravotnictví je jen mýtus. „Ve zdravotním pojištění má zdravotní pojišťovna Dôvera tržní podíl 28 procent, v segmentu lékáren má síť Dr. Max podíl na trhu přibližně 15 procent. Jsme sice vlastníkem největší soukromé sítě regionálních nemocnic, ale vzhledem k jejich počtu a velikosti nejsme v tomto sektoru dominantním poskytovatelem, tím jsou státem a veřejným sektorem vlastněné největší nemocnice,“ tvrdí Penta. Jak dodává, dominantním hráčem ve zdravotnictví je stát, který je nejen vlastníkem největší pojišťovny a nemocnic, ale je zároveň i regulátorem.
Jozef Brezovský
