Středa, 25. května, 2022

Screening rakoviny plic se pomalu rozbíhá. Počet radiologických pracovišť, která ho mají provádět, ještě vzroste

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

V roce 2018 zemřelo v Česku v souvislosti s rakovinou plic 5400 lidí, což je pětina všech, kdo podlehli nádorovým onemocněním. V největším nebezpečí jsou kuřáci, kteří mají 22krát vyšší riziko rakoviny plic. Úplné vyléčení je přitom možné pouze v časných stádiích onemocnění, jejichž záchyt se však u nás doposud dařil jen u 15 až 20 procent pacientů. Klíčem k tomu, jak číslo zvýšit, jsou screeningové programy, které dokážou zlepšit záchyt v časných stadiích až na 70 procent. Česká republika má plošný screeningový program od začátku tohoto roku, a patří tak mezi průkopníky tohoto přístupu na evropské půdě. A aby byl program dostupný všem napříč republikou, došlo oproti původním plánům ještě k rozšíření míst, kde bude možno vyšetření v podobě nízkodávkové CT provést.

V Česku odstartoval pilotní screeningový programu záchytu rakoviny plic v lednu tohoto roku. Zapojit se mohou lidé, kteří vykouřili alespoň 20 balíčkoroků (tedy krabičku cigaret denně po dobu 20 let nebo např. dvě krabičky denně za deset let) a jsou ve věku 55 až 74 let. Při uvážení demografických údajů a šetření týkajících se konzumace tabáku se cílová populace odhaduje na půl milionu lidí.

„První zpětnou vazbu jsme dostali zhruba před dvěma týdny na semináři, kde bylo řečeno, že už přes 400 klientů se obrátilo na praktické lékaře nebo pneumology a systémem screeningu bronchogenního karcinomu prošlo. Rozjíždí se to, i když i vzhledem ke covidu pomaleji,“ poukazuje předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF a Fakultní Thomayerovy nemocnice a odborná garantka programu Martina Koziar Vašáková. Podle ní přicházejí na vyšetření jak lidé, kteří se o možnosti screeningu dozvěděli prostřednictvím osvětových akcí, tak ti, jež informovali praktici nebo plicní lékaři.

Pojištěnec, který se rozhodne se screeningu zúčastnit, je odeslán do akreditovaného radiologického pracoviště na CT vyšetření s nízkou dávkou záření. Výsledky jsou pak zaslány indikujícímu praktikovi či pneumologovi. Pokud je nález negativní, chodí pacient na preventivní kontroly s tím, že opakování screeningu je možné v ročním či dvouletém intervalu.

Radiologická pracoviště, která screeningová vyšetření provádějí, nyní kopírují 13 komplexních onkologických center. Právě ta totiž také diagnostikují a zajišťují léčbu (pneumoonkochirurgických center je v ČR sedm). Zároveň ale nyní dochází k dalšímu rozšíření sítě, protože lidé na jihozápadě republiky by vyšetření měli z ruky.

„Máme oblasti, které nebyly touto službou pokryty a zájemci o screening museli dojíždět přes dva okresy nebo do jiného kraje. Chceme to udělat co nejpřístupnější, takže běží druhé kolo akreditací pro pracoviště například v Českých Budějovicích, Táboře či Karlových Varech. Kritéria se zmírnila, takže to nemusí být komplexní onkologické centrum, ale radiologické pracoviště naplňující dané standardy,“ vysvětluje Martina Koziar Vašáková.

Podaří se každý rok přitáhnout pět procent cílové populace?

Screening přitom budou hradit zdravotní pojišťovny. „Zdravotní služby poskytované v rámci pilotního programu časného záchytu karcinomu plic jsou hrazeny výkonovým způsobem, a to prostřednictvím výkonů vykazovaných všeobecnými praktickými lékaři, pneumology a pracovišti radiologie,“ vysvětluje mluvčí VZP Viktorie Plívová. Všeobecný praktický lékař tak vykazuje kód 01196 – Management časného záchytu karcinomu plic – zahájení sledování pojištěnce v rámci časného záchytu karcinomu plic a kód 01197 – Management časného záchytu karcinomu plic – bez následného sledování pojištěnce v rámci časného záchytu karcinomu plic. Pneumologové mají kód 25507 – Vyšetření pneumologem v rámci programu časného záchytu karcinomu plic a radiologie – CT vyšetření: 89663/89664/89665 – CT hrudníku v rámci časného záchytu karcinomu plic – negativní výsledek/neurčitý výsledek/pozitivní výsledek.

Účast na screeningu je ovšem svázána také s odnaučováním se kouřit. „Se vstupem do programu lidé zároveň vstupují i do programu odvykání kouření, projevují tedy ochotu odnaučit se kouřit. Při každé návštěvě se přitom ptáme, jestli se změnily kuřácké návyky, a doufáme, že řada pacientů bude mít zájem i o léčbu v centru pro odvykání kouření,“ doplňuje Martina Koziar Vašáková.

Pilotní program, který je naplánovaný na pět let, by měl prokázat efektivitu tak, že se sníží mortalita na karcinom plic. Počítá se přitom, že do programu včasného záchytu by se každý rok mohlo zapojit pět procent způsobilé populace, kteří pak budou v programu každý rok či dva pokračovat. Podle modelové analýzy dopadu screeningového programu na rozpočet, která je součástí metodiky zveřejněné v lednovém věstníku ministerstva zdravotnictví, se počítají jednotkové náklady 174 bodů u praktika, 358 u pneumologa a 2053 u radiologa (kdy jeden bod je cca jedna koruna). V prvním roce by mohlo proběhnout 29 800 vyšetření, ve druhém a třetím roce 55 757, ve čtvrtém a pátém roce 81 295. První rok by tak mohlo být 650 pozitivních záchytů, 1088 v druhém a třetím roce a 1662 ve čtvrtém a pátém roce.

„Očekáváme, že třetina až polovina osob s pozitivním výsledkem bude mít nakonec potvrzen karcinom plic, který bude díky programu zachycen ve výrazně příznivějším stadiu, než v případě diagnózy na základě příznaků. Celkové očekávané přímé náklady na zajištění vyšetřovacího algoritmu v prvním roce realizace programu jsou 74 479 400 Kč, ve druhém a třetím roce realizace programu 140 723 321 Kč a ve čtvrtém a pátém roce realizace programu 205 874 019 Kč. Je třeba vzít v úvahu, že uvažovaný modelový případ založený na 5procentní účasti je zejména ve včasných fázích projektu značně optimistický, a skutečná účast bude záviset na úspěšnosti osvěty v cílové populaci a úspěšné spolupráci všech zapojených zdravotníků,“ píše se v metodice zveřejněné ve věstníku.

Jeden z nejefektivnějších screeningových programů

V tuto chvíli by podle profesorky Koziar Vašákové mohlo překlopení pilotního programu mezi standardní screeningy ohrozit jedině to, že by například kvůli covidu nebo jiným problémům do pilotu nebyl zařazen dostatečný počet pacientů tak, aby se potvrdila zdravotní a nákladová efektivita.

„Věřím, že se nám podaří docílit podobných výsledků jako ve studii NELSON, kterou jsme využili jako podklad pro sestavení našeho screeningu, a dojde k redukci mortality na bronchogenní karcinom, takže bude více lidí odoperováno oproti náročné, ale už život nezachraňující systémové léčbě, tedy chemoterapii, imunoterapii, případně jen paliativní léčbě,“ doufá profesorka Koziar Vašáková.

Zmíněná evropská studie NELSON, v jejímž rámci podstoupili účastníci ve studijním rameni screening na začátku, pak po jednom, třech a pěti letech, přičemž byli ve většině případů sledováni po dobu deseti let, ukázala snížení úmrtnosti na rakovinu plic, a to zejména u mužů, o 26 procent. Také americká studie NLST prokázala účinnost screeningu, který podle ní snížil úmrtnost na rakovinu plic o 20 procent.

„Program časné detekce rakoviny plic budeme nadále podporovat, je to jeden z nejefektivnějších screeningových programů se zásadním dopadem na snížení mortality na rakovinu plic,“ sdělil ZD mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Ačkoliv ale máme k ruce zahraniční studie, je Česká republika jedním z prvních států, které se mohou pochlubit plošným programem. „V USA není plošný screening, má ho jen ten, kdo si ho zaplatí. V Evropě se screeningem začíná Chorvatsko a Polsko, v dalších státech běží pouze studie. Jsme tedy světlonoši, kteří v Evropě pomáhají s implementací programu časné detekce bronchogenního karcinomu, a jsme i součástí projektu pro rozšiřování screeningu po Evropě,“ dodává Martina Koziar Vašáková.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY