Pátek, 19. srpna, 2022

Péče o lidi z Ukrajiny by neměla být pro VZP ztrátová. I jinak se zatím pojišťovně ekonomicky daří

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Příjmy a náklady největší české zdravotní pojišťovny za uprchlíky z Ukrajiny jsou vyrovnané, dokonce se počítá s lehkým kladným saldem. VZP tak přehodnotila své propočty z minulého měsíce, kdy počítala se záporným saldem 2,4 miliardy (více zde). V tuto chvíli přes 80 procent uprchlíků zatím zdravotní péči nevyhledalo, a i když tu jsou i lidé se vzácnými a těžkými onemocněními, celkově kopíruje čerpání péče českou populaci. Pojišťovně se i celkově vede ekonomicky dobře, což se ovšem zhorší, jakmile klesne platba za státní pojištěnce.

Nyní je u VZP pojištěno celkem 340 tisíc lidí prchajících z Ukrajiny, z nichž 125 tisíc (37 procent) jsou děti do 18 let, 156 tisíc (46 procent) ženy a 59 tisíc (17 procent) muži. V produktivním věku 18 až 65 let je registrováno celkem 203 tisíc lidí, z nichž je dnes výdělečně činných 41 tisíc, tedy pětina. Za tyto pojištěnce tak již neplatí pojistné stát, ale zaměstnavatel.

„V tuto chvíli jsou odhadované náklady, které nás čekají za celou kohortu pacientů z Ukrajiny, 3,9 miliardy. Odhad ovšem není zcela přesný, protože vycházíme z prvních dvou měsíců náběhové křivky a počítáme, že se ještě bude zvyšovat. Oproti minulému měsíci jsme přitom odhad upravili – počítá se s celkovými příjmy ve výši čtyř miliard korun a náklady 3,9 miliardy, takže se začínáme dostávat do situace, kdy by pro VZP péče o tyto pacienty neměla být ztrátová,“ načrtává předseda správní rady VZP Tom Philipp. Čtyři miliardy příjmů se přitom skládají z třech miliard za státní pojištěnce a miliardy odvodů ze zdravotního pojištění u zaměstnaných, OSVČ a OBZP.

Zdroj: VZP

Odhady vycházejí z březnových a dubnových čísel, kdy tito pojištěnci postupně začali čerpat péči. V březnu za ně VZP zaplatila 65 milionů, v dubnu pak 150 milionů. Zatím ale část poskytnuté péče není vykázána, takže skutečnost bude o něco vyšší, než jsou uváděná data. Zároveň se většina ukrajinských pacientů dosud pouze registrovala, diagnostická a kurativní fáze ještě bude následovat. VZP proto očekává postupný exponenciální nárůst úhrad po čtyřech až pěti měsících od registrace.

V prvních dvou měsících každopádně 260 tisíc pojištěnců (81 procent) péči vůbec nevyhledalo, respektive na ně nebyla VZP vykázána k úhradě žádná péče. 53 tisíc (17 procent) mělo náklady na zdravotní péči do 5000 korun, dvě procenta pak během dvou měsíců potřebovala péči s úhradou do 50 tisíc korun. Víc než 500 tisíc stála léčba 10 ukrajinských pacientů, náklady převyšující milion korun měl zatím jeden pacient, konkrétně 12letá dávka s bronchopneumonií.

„Z toho je vidět, že sem přichází poměrně zdravá populace a není to tak, že by se sem někdo přijížděl systematicky léčit s drahými diagnózami,“ konstatuje Philipp. Výše nákladů na péči o ukrajinské pacienty v jednotlivých segmentech zároveň poměrově kopíruje čerpání zdravotní péče tuzemskými pojištěnci.

Zdroj: VZP

Pokud se podíváme na dvacítku nejnákladnějších ukrajinských pacientů, léčí se jak s akutními, tak chronickými chorobami. Vedle výše zmíněné bronchopneumonie jsou zde například lidé s hemofilií, chronickou hepatitidou C, spinální svalovou atrofií, zlomeninou krčního obratle, mnohačetnými popáleninami, Burkittovým lymfomem či chronickým onemocněním ledvin. Nejmladší pacient ještě neoslavil první narozeniny, nejstaršímu je 75 let. Dvacet těchto pojištěnců si zatím vyžádalo péči za celkem 10,7 milionu korun. Vysoká nákladovost je dána nejen cenou léčivých přípravků, ale téměř v polovině případů náklady na hospitalizaci.

Do centrové péče bylo během března a dubna zařazeno 221 pacientů z Ukrajiny, kdy celkové náklady činily 11,5 milionu. 160 pacientů přitom bylo v rámci centrové péče léčeno antivirotiky, 39 pacientů mělo onkologické onemocnění, další se léčili s revmatoidní artritidou, spinální muskulární atrofií, roztroušenou sklerózou či těžkou psoriázou.

Když jsme u centrové péče, ta navíc pomáhá stále většímu počtu českých pacientů. Náklady na ni u VZP v prvním čtvrtletí roku 2022 ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 sice vzrostly o 17 procent, počet unikátních pacientů ale o 21 procent. V celkových počtech to znamená 45 tisíc pacientů a náklady čtyři miliardy korun. Nejvýraznější nárůst byl v diagnostické skupině cystická fibróza, kde dosáhl 114 milionů korun, na druhém místě pak byla hematoonkologie, kde nárůst činil 73 milionů.

Pozitivní výsledek bude v druhém pololetí klesat

VZP tak v tuto chvíli nemá problém s péčí o uprchlíky z Ukrajiny, a i její ekonomická situace se zatím vyvíjí dobře. Na konci května měla konečný zůstatek na běžném účtu základního fondu 14,6 miliardy a rezervní fond měla naplněn do výše 3,3 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření základního fondu je 5,9 miliardy.

„Nutno říci, že tu stále působil pozitivně příspěvek na státního pojištěnce, který bude podle rozhodnutí sněmovny snížen. Pozitivní výsledek tak v druhé polovině roku bude klesat, ale zcela neočekáváme, že by došlo k situaci, že by byly závazky po lhůtě splatnosti nebo by byl překročen plánovaný zdravotně pojistný plán,“ říká k tomu místopředseda správní rady Miloslav Kalousek.

-mk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY