Podle studentky medicíny 3. LF UK a manažerky Loona Natálie Jírovské se v posledních letech daří povědomí o prevenci zlepšovat, část společnosti však stále zůstává rezistentní. Foto: Radek Čepelák

Dva tábory Čechů. Jedni se o své zdraví starají, druzí mají dojem, že se jich prevence netýká

Češi zrovna nepatří k národům, které by se mohly chlubit tím, jak zdravě žijí. Výsledkem je nemalá zátěž civilizačními chorobami, jimž by se přitom mnohdy dalo předejít. Velkou roli v tomto směru mají i pacientské organizace, jako je Loono. Tato neziskovka složená hlavně z mladých lékařů a mediků se snaží seznamovat širokou veřejnost s tím, jak předcházet onkologickým, kardiovaskulárním či duševním chorobám, případně jak je včas rozpoznat a kam se obrátit o pomoc. Podle studentky medicíny 3. LF UK a manažerky Loona Natálie Jírovské se v posledních letech daří povědomí o prevenci zlepšovat, část společnosti však stále zůstává rezistentní. A tak zatímco v Praze nebo mezi ženami je zájem o péči o vlastní zdraví poměrně dobrý, na venkově a mezi muži mnohdy panuje dojem, že jich se prevence netýká. Tématu se věnovala konference VZP na téma behaviorální aspekty prevence a léčby onkologických onemocnění, která se konala 9. června v Praze.

„V neziskové organizaci Loono učíme veřejnost, jak se starat o své zdraví, co je to prevence a jaké preventivní programy můžeme využívat. Loono je tým mladých lékařů a studentů medicíny, kteří se snaží vést lidi k prevenci a učit je, jak se správně starat o své tělo,“ uvádí Natálie Jírovská.

Zakladatelka organizace Loono lékařka Kateřina Vacková přitom moc dobře ví, jak zásadní roli prevence hraje. Sama má totiž vlastní zkušenost s onkologickým onemocněním. Jako studentka medicíny v 22 letech zpozorovala, že s jejím tělem není vše v pořádku, a navštívila proto lékaře. Nakonec jí byl diagnostikován zhoubný nádor vaječníků, a právě včasná detekce jí tehdy zachránila život. Když se ale později bavila se svými známými, většina z nich jí řekla, že by příznakům, díky nimž vyhledala Kateřina Vacková lékaře, nepřikládali pozornost. Právě tehdy se zrodila myšlenka na založení organizace Loono, která by veřejnost seznamovala s tím, že je důležité věnovat pozornost vlastnímu tělu a dbát na prevenci.

Loono dnes existuje už osm let a za tu dobu se k němu přidalo 110 mladých lékařů, mediků a dalších členů týmu. Podařilo se mu tak realizovat dva a půl tisíce workshopů, při nichž bylo vyškoleno 120 tisíc lidí. Právě tak se doposud povedlo zachránit 64 životů díky tomu, že bylo závažné onemocnění odhaleno včas.

Za dobu, kdy Loono existuje, se podle Jírovské přístup veřejnosti k prevenci zlepšil. „Prevence se dostává do povědomí a v posledních letech se o ní mluví více, což platí i třeba o duševním zdraví. Na druhou stranu je to možná naší pražskou bublinou. Lidé, kteří se o prevenci zajímají, se o ni budou zajímat dál a hlouběji, ale na periferiích se stále setkáváme s tím, že se stydí a bojí přijít k našemu stánku, který seznamuje se samovyšetřeními. Společnost je tedy rozdělená na dva tábory, kde jeden je motivovaný a o prevenci se zajímá, zatímco druhý je velmi pevně přesvědčen o tom, že se ho prevence netýká. Právě sem se proto snažíme cílit nejvíce,“ vysvětluje Natálie Jírovská s tím, že se proto Loono snaží navštěvovat mimopražské školy či spolupracovat s mimopražskými firmami.

Roli při zájmu o prevenci nehraje jen region, ale také pohlaví. Ženy totiž na své zdraví často dbají více než pánové. „Pokud k našemu stánku přijde pár, bývá to tak, že dáma si hned vyzkouší samovyšetření, a její partner stojí celý rudý v pozadí a děsí se toho, co to máme na stole za modely a že by si na ně měl sáhnout. Pánové jsou stydlivější a i u nich nás ještě čeká práce, abychom je přesvědčili, že prevence je i pro ně důležitá,“ dodává Jírovská.

Zdravá prsa i koule a dobré nitro

Povědomí o prevenci organizace Loono šíří v rámci čtyř kampaní. První z nich se jmenuje Prsa, koule a veřejnost je v jejím rámci seznamována s onkologickými chorobami a jejich prevencí. Pod heslem Sahám si na ně každý měsíc učí, jak si správně a pravidelně vyšetřovat prsa a varlata a odhalit tak rakovinu včas. Preventivní osvěta Loona se ale rozšířila i na další oblasti.

„Začínali jsme se samovyšetřením prsou a varlat, aby lidé uměli rozpoznat, že se s těmito orgány něco děje. Pak se ale přidaly i další workshopy a semináře, které se věnují také kardiovaskulární prevenci, prevenci reprodukčního zdraví, a v posledních dvou letech navíc máme kampaň Dobré nitro, kde se věnujeme duševnímu zdraví,“ přibližuje Jírovská s tím, že v rámci této kampaně je veřejnost seznamována s tím, jak se duševní onemocnění projevují, jak jim předcházet, co dělat, když se s nimi člověk setká, či na jakého odborníka se obrátit.

Konference VZP se zúčastnili předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP Jana Prausová, předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka, náměstek ředitele VZP pro služby klientům Ivan Duškov, projektová manažerka a členka vedení Amelie z.s., Hlas onkologických pacientů Šárka Slavíková a studentka medicíny 3. LF UK a manažerka ve společnosti Loono Natálie Jírovská. Akci moderoval šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. Foto: Radek Čepelák

V rámci kampaně Žiješ srdcem pak Loono veřejnost seznamuje, jak předcházet kardiovaskulárním onemocněním a včas je odhalit, jak rozpoznat příznaky infarktu i mrtvice a co dělat, pokud se s infarktem či mrtvicí lidé setkají u sebe nebo u někoho ve svém okolí. Kampaň Dole dobrý zase učí, jak předcházet a včas rozpoznat sexuálně přenosná onemocnění, a případně kam zajít, pokud se člověk v této situaci ocitne. Věnuje se také prevenci a léčbě neplodnosti, i dosud tabuizovaným tématům, jako je inkontinence a erektilní dysfunkce. V neposlední řadě připomíná různé formy antikoncepce a učí správné techniky jejího používání.

A protože se Loono snaží šířit povědomí o prevenci nejen onkologických, ale i dalších onemocnění, upozorňuje i na důležitost zdravého životního stylu. „Nejvíce jsme se tomu začali věnovat v rámci kampaně zaměřené na kardiovaskulární zdraví, kde je rizikových faktorů, které se dají ovlivnit, nejvíce. Lidem vysvětlíme, že tam skutečně je přímá spojitost. Pokud se o tělo chceme starat, musíme ho správně vyživovat, hýbat se s ním a dopřát mu dostatek spánku,“ konstatuje Natálie Jírovská.

Naživo i v mobilu

Gró kampaní spočívá ve workshopech a seminářích, ale Loono aktivně působí i na sociálních sítích. Tady se třeba formou infografik snaží seznámit lidi s tím, jak samovyšetření provádět, jak fungují screeningové programy či co obnáší preventivní prohlídka u praktika. Informace se předává srozumitelnou formou tak, aby byly přístupné laické veřejnosti.

„Jsme studenti medicíny a spoustu věcí se teprve učíme, takže ještě nejsme tolik proškoleni odbornými termíny. To je nakonec naše výhoda v tom, že se tak lidem dostaneme blíže. Zároveň na workshopech není časový pres, takže lidé mají čas si s námi o problémech popovídat a mnohdy se nám více otevřou, nebo za námi přijdou s tím, že během prohlídky slyšeli tolik věcí, že zapomněli, na co se chtěli zeptat, a pak se doptávají u nás,“ popisuje činnost organizace Natálie Jírovská.

A protože Loono spolupracuje i se zkušenými odborníky, tak v případě dotazů, na které nezná přesnou odpověď, konzultuje problém se specialisty a informace pak předává tazatelům. Na webu organizace je navíc k dispozici formulář, jehož prostřednictvím lidé mohou požádat o radu i s intimnějšími problémy. Zároveň je tu i rozcestník prevence, který po zadání věku a pohlaví seznámí zájemce s přehledem preventivních prohlídek a screeningů, případně s tím, na co pojišťovna přispěje. Více do hloubky jednotlivých problémů jdou podcasty, kterých Loono připravilo už stovku. Vedle toho organizace poskytuje lékařům informační materiály, které je možné umístit do čekáren nebo je rozdávat pacientům.

Novinkou pak je aplikace Preventivka, kde jsou shrnuty všechny dostupné preventivní programy a také manuály na samovyšetření. V případě, že má člověk pochybnosti o svém zdraví nebo si chce dojít na preventivní prohlídku, mu aplikace pomůže najít lékaře po celé ČR a poskytne kontakt na objednání. „Zároveň jsme se snažili poskytnout návody na to, k jakému specialistovi s čím jít. Často se totiž setkáváme s tím, že nám člověk řekne o nějakém svém problému, ale neví, kam se obrátit,“ doplňuje Jírovská.

Michaela Koubová