Pátek, 19. srpna, 2022

Na onkologické konferenci v Brně se sešly evropské odborné a politické špičky. Probíraly screeningy i sdílení dat

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Konferencí s názvem Modern Cancer Control: Saving Lives through smart solutions (tedy Moderní kontrola rakoviny: Záchrana životů díky chytrým řešením) ve středu a ve čtvrtek odstartovalo české předsednictví v oblasti zdravotnictví. V Brně se tak sjely evropské odborné i politické špičky, které k tématu mají co říci. Na rozdíl od řady jiných konferencí na toto téma byl zde v naprostém centru zájmu pacient a to, aby měl dostupný kvalitní screening, tu nejlepší komplexní onkologickou péči a také data, která umožní léčbu vyhodnocovat.

„Akce se chystala od listopadu loňského roku – byla to jedna z prvních věcí, kterou jsem začal dělat, když jsem nastoupil na ministerstvo. Sešly se tu špičky evropské onkologické vědy, dále exekutivy Evropské komise, ale také dalších organizací, které k tomu mají co říci, jako je šéf evropské části Světové zdravotnické organizace. Cílem bylo se domluvit, jak bude dál pokračovat Evropský plán boje proti rakovině. Závěry budou shrnuty do doporučení, které pak v září představím Radě ministrů,“ uvádí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Konference uspořádaná českým ministerstvem zdravotnictví přitom navázala na akci francouzského předsednictví, která proběhla na začátku roku. Zároveň do Brna nyní přijeli i švédští odborníci, kteří po nás na začátku příštího roku přeberou předsednickou štafetu a na téma onkologie navážou.

„Klíčovým výstupem konference má být dokument Call to action. Pokud ho schválí 27 ministrů zdravotnictví, měl by pomoci v konkrétních bodech s implementací Evropského plánu boje proti rakovině. Materiál nevznikal jen přímo tady, je to práce několika měsíců, kdy kolegové z ministerstva zdravotnictví pracovali na tom, abychom měli vyladěné názory nejen odborníků, ale i členských států či pacientských organizací. Konference má materiál doladit do stavu, aby byl snáze přijatelný na neformální radě EPSCO, která proběhne v Praze 6. a 7. září,“ popisuje náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Dobudování kapacit komplexních onkologických center

Tématem první části konference bylo vybudování sítě národních komplexních onkologických center v celé EU. Přístup ke kvalitní onkologické péči se totiž liší nejen mezi jednotlivými členskými státy, ale i v rámci jednoho státu. Výsledkem jsou rozdíly v léčebných výsledcích, přežití i kvalitě života po léčbě.

„V reakci na tuto výzvu musí být vytvořena celoevropská síť komplexních onkologických center (KOC) spojujících uznávaná národní komplexní onkologická centra a sítě v každém členském státě EU. Tato KOC byla identifikována téměř ve všech členských státech EU, je však třeba vyvinout další úsilí a diskutovat o koncepci a metodologii, ale také zkoumat, zda a jak by se tato KOC mohla stát součástí celoevropské sítě,“ uvádí evropská komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová.

Na tomto poli přitom Česko může být inspirací pro další státy. „U nás zásluhou profesora Vorlíčka vznikla síť komplexních onkologických center, která jsou prakticky s výjimkou Karlovarského kraje v každém kraji, a dvě Národní onkologická centra. Tato síť pacientům garantuje, že je koncentrovaná tam, kde je nejlepší, je standardizovaná a dostupná napříč republikou. To je něco, co je v rámci EU unikátní, a také jsme se tím teď velmi chlubili,“ říká Vlastimil Válek.

Zároveň máme v Česku všechny nemocnice propojené tak, že dokážeme z jedné nemocnice do druhé, pokud s tím pacient souhlasí, poslat jakékoliv snímky typu magnetické rezonance, CT či ultrazvuku. „O tom jiné země ani nesní,“ konstatuje Válek.

Na druhou stranu i ve věci dostupnosti komplexní onkologické péče ještě máme v Česku co zlepšovat. Řeč je zejména o Karlovarském kraji, kterému KOC schází.

„Vybudovat samostatné komplexní onkologické centrum, které by se staralo o 95 procent pacientů s Karlovarského kraje, je nemožné. Na druhou stranu je možné částečně spojit Karlovarský a Plzeňský kraj do jednoho komplexního onkologického centra, kdy bude supervize z centrály v Plzni tak, aby kvalita a standardizace péče v Karlových Varech a Chebu odpovídala KOC. Tak je to myšleno i v dalších zemích – centralizace může probíhat formou supervize nebo koordinace v rámci regionů,“ vysvětluje ministr Válek.

V některých českých krajích také není kapacita KOC taková, aby zvládla pokrýt všechnu péči, která by v centru měla probíhat. Role centra však v takovém případě může být koordinační. Řada lidí totiž může být léčena mimo vlastní KOC, ten by měl ale péči řídit. Právě na péči v regionech by přitom mělo putovat 3,7 miliardy korun z osmi miliardové investice do onkologie v Česku.

Lepší využití dat

Druhý blok konference se věnoval onkologickým registrům v kontextu Evropského prostoru pro zdravotní údaje (EHDS). K poskytování té nejlepší péče, provádění výzkumu i přípravě a vyhodnocování politiky v této oblasti jsou totiž nezbytná kvalitní data.

„Jde o to, jak ku prospěchu pacientů data sdílet tak, aby byla využitelná pro vědu, lepší dostupnost klinických studií či léků, ale na druhou stranu aby byla data dostupná zejména pro pacienty a jejich lepší léčbu, a to za naprostého zabezpečení, aby se nedostala nikam, kam pacient nechce,“ vysvětluje ministr Válek.

„Je potřeba podpořit všechny stakeholdery, aby se zlepšili datovou infrastrukturu a využití údajů včetně zapojení moderních nástrojů typu umělé inteligence a vysoce výkonné výpočetní techniky. Tradiční onkologické registry, které již dlouhou dobu představují páteř onkologických dat, by měly být důležitou, ale ne jedinou součástí moderního onkologického informačního systému. Poskytovatelé onkologické péče potřebují snadno sdílet data, aby mohli v komplexních onkologických centrech poskytovat péči skutečně zaměřenou na pacienta,“ poukazuje Stella Kyriakidesová.

Česká republika je přitom co do kvality onkologického registru jednou z nejlepších na světě. „Je to jedna z výstavních skříní českého zdravotnictví, snad jedině Holandsko a Belgie jsou země, které se kvalitou registru blíží tomu, co máme my. Na základě toho také můžeme predikovat léčbu. Jde o interpretaci celého týmu analytiků validovanou odbornými společnostmi. Proto jsou naše data tak robustní a pomáhají nejen České republice, ale i Evropské unii, plánovat, jak dál a kolik bude léčba v budoucnu stát,“ objasňuje Vlastimil Válek.

Bez zapojení pacientů screeningy fungovat nebudou

Poslední blok se zabýval včasnou detekcí rakoviny a screeningovými programy. I na tomto poli se přitom máme v Česku čím chlubit. „Systém screeningových programů je u nás asi nejkomplexnější a nejdéle trvající v celé Evropě,“ konstatuje Válek.

„Zatímco včasné odhalení některých typů rakoviny, zejména rakoviny slinivky, je stále obtížné a odborníci tak musí vyvinout nové inovativní nástroje, u jiných onkologických onemocnění jsou znalosti o tom, jak je včas odhalit, jasné. Prostřednictvím populačních screeningových programů můžeme významně snížit úmrtnost na rakovinu prsu, kolorekta a děložního čípku. Tyto programy je nutné realizovat v co nejširším měřítku, zajistit jejich vysokou kvalitu a odstranit všechny bariéry, aby se jich mohlo zúčastnit co nejvíce lidí. Zároveň existují efektivní postupy pro včasnou detekci rakoviny plic a prostaty, které je třeba vhodně zavést,“ poukazuje Kyriakidesová.

Aby ale měly screeningové programy kýžený efekt, je třeba, aby lidé pochopili, že je mají navštěvovat. „Musíme intenzivněji pracovat s komunikací. Jedna z položek, která má být součástí výzvy, je právě významnější komunikace směrem k pacientovi, a to jak na národní, tak evropské úrovni. Musíme se zamyslet nad tím, jak zvýšit povědomí o tom, že programy nebudou fungovat, dokud se pacient nezačne starat sám o sebe a nebude přemýšlet o tom, jak předejít věcem, které ho mohou v onkologii potkat,“ dodává Jakub Dvořáček.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY