Zdravotní pojišťovny loni hospodařily se záporným saldem 12,5 miliardy

Hospodaření zdravotních pojišťoven v uplynulém roce výrazně poznamenala pandemie covid-19. Výsledkem je, že všech sedm pojišťoven skončilo se záporným hospodářským výsledkem a celkové saldo příjmů a nákladů systému veřejného zdravotního pojištění tvořilo minus 12,5 miliardy – a to přes to, že se o 200 korun zvýšila měsíční platba za státní pojištěnce. Na konci loňského roku přitom bylo v ČR 10,55 milionu pojištěnců, z toho VZP registrovala 56 procent.

„Hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění bylo v roce 2021 více než jiné součásti veřejných financí ovlivněno dopady pandemie covid-19, v jejímž překonání mělo zdravotnictví klíčovou úlohu,“ konstatuje dokument Hodnocení vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2021. „Systém veřejného zdravotního pojištění dosáhl v roce 2021 záporného salda hospodaření v hotovostní metodice -12,5 miliardy Kč. Významně znepokojující je pokračující meziroční dynamika výdajů systému, která i v roce 2021 převyšovala tempo růstu příjmů,“ konstatuje zpráva.

Celkově systém veřejného zdravotního pojištění vykázal v roce 2021 příjmy ve výši 407,1 miliardy a výdaje 419,6 miliardy korun. Náklady na zdravotní služby byly loni oproti předchozímu roku vyšší o 46 miliard, což bylo zapříčiněno hlavně pandemií a s ní souvisejícími kompenzacemi, ale také růstem daným úhradovou vyhláškou, stoupající centrovou péčí, vstupem nových, nákladných léků a postupů či stárnutím populace.

Příjmy systému, které meziročně stoupy o 13,7 procenta čili přes 49 miliard na zmíněných 407,1 miliardy, byly oproti zdravotně pojistným plánům pro rok 2021 vyšší o 5,6 procenta, tedy o 21,6 miliardy korun. Podíl příjmů z přerozdělování se přitom ve srovnání s předchozím rokem zvýšil z 27,2 na 31,4 procenta a naopak kleslo zastoupení příjmů ze zdravotními pojišťovnami vybraného pojistného ze 71,6 na 67,3 procenta. Tato změna je dána tím, že došlo ke změně platby za státní pojištěnce o 200 Kč z 1 567 Kč na 1 767 Kč měsíčně. Výsledkem je, že za 5,96 milionu lidí, za něž platí pojistné stát, šlo do systému veřejného zdravotního pojištění 126,3 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 30 procent čili o 29,1 miliardy.

Příjmy z vlastního výběru pojistného dosáhly hodnoty 274 miliardy, což je meziroční nárůst o 6,9 procenta neboli 17,7 miliardy. Pokud se podíváme na jednotlivé kategorie plátců pojistného, tak výnosy od zaměstnavatelů stouply o 6,3 procenta (14,9 mld. Kč), od OSVČ o 16,8 procenta (2,6 mld. Kč) a od osob bez zdanitelných příjmů o 3,5 procenta (0,1 mld. Kč). Významný meziroční nárůst u OSVČ je způsoben ekonomickým oživením po pandemii covidu-19 a obnoveným celoročním placením povinných záloh na veřejné zdravotní pojištění.

Řešila se dostupnost primární péče

Na zdravotní služby šlo loni celkem 406,8 miliardy korun, což je oproti roku 2020 více o 46,3 miliardy. V objemově největším segmentu lůžkové zdravotní péče byl nárůst nákladů o 15,9 procenta, tedy o 31,49 miliardy oproti roku 2020. U ambulantní péče došlo k navýšení nákladů celkem o 8,8 procenta čili o 8,87 miliardy. U ostatních nákladů na lázeňskou péči, služby v ozdravovnách, přepravu, zdravotnickou záchrannou službu, léky na recepty, zdravotnické prostředky na poukazy, léčení v zahraničí, očkovací látky či vratky došlo k navýšení celkem o 8,5 procenta neboli o 5,16 miliardy.

Jaké byly priority v loňském roce? „Trvalým cílem smluvní politiky zdravotních pojišťoven je zajištění místní a časové dostupnosti hrazených zdravotních služeb. Dlouhodobě dochází ke zhoršení možností zajištění místní dostupnosti hrazených zdravotních služeb u smluvních poskytovatelů primární péče (praktických lékařů pro dospělé, praktických lékařů pro děti a dorost a stomatologů) v důsledku pokračujícího stárnutí lékařů v České republice a nižší atraktivity odlehlých regionů. Zdravotní pojišťovny u poskytovatelů primární péče aktivně podporovaly vznik nových praxí a jejich generační obměnu. V odlehlých oblastech zdravotní pojišťovny podporovaly nebo samy iniciovaly vyhlášení výběrových řízení na poskytovatele zdravotních služeb. Dále mohou zdravotní pojišťovny motivovat lékaře k poskytování zdravotních služeb v těchto oblastech například navýšením úhrady pro lékaře, kteří přijímají nové pacienty, příp. rozšiřují ordinační hodiny. V případě praktických lékařů dochází v odlehlých oblastech k dorovnání kapitačních plateb vzhledem k menšímu počtu registrovaných pojištěnců,“ přibližuje hodnotící zpráva.

Loni také pokračovaly bonifikační programy pro zubní lékaře, jejichž cílem bylo zlepšit dostupnost hrazených služeb a registraci pojištěnců u zubních lékařů, a to prostřednictvím bonifikačních plateb, jako jsou platby za nově registrované pojištěnce či platby za péči o registrované pojištěnce.

Náklady navýšil covid

Netřeba asi zdůrazňovat, že nárůst nebo pokles nákladů u jednotlivých segmentů byl zásadním způsobem ovlivněn pandemií covid-19. K významnému překročení plánovaných nákladů došlo u nákladů na očkovací látky, v segmentu diagnostické péče zase růst souvisí s PCR a antigenním testováním obyvatel.

„Vyšší náklady jsou také u všeobecného praktického lékařství, a to díky častým návštěvám nebo konzultacím pacientů vyžadujících vyšetření a díky testování a očkování proti onemocnění covid-19 v ordinacích, kterým došlo k navýšení úhrad za výkony nezahrnuté v kapitační platbě, které byly v roce 2021 ještě navíc finančně bonifikovány,“ vysvětluje se v dokumentu hodnotícím loňský vývoj systému.

U ošetřovatelské a rehabilitační péče v zařízeních sociálních služeb rostou náklady několik posledních let, což je způsobeno jednak vyšším počtem ošetřených pojištěnců a počtem vykázaných výkonů, jednak změnou způsobu výpočtu úhrady oproti roku 2020. Náklady v těchto zařízeních v roce 2021 ale navýšilo hlavně testování, které se realizovalo plošně nejen u pacientů, ale i zaměstnanců. Vyšší čerpání bylo loni i u domácí péče, což bylo způsobeno postupným nárůstem smluvních partnerů a tím pádem vyšším počtem vykázaných a uznaných zdravotních výkonů i vyšším počtem ošetřených pojištěnců. Co se pak týče zdravotnické záchranky, zde došlo k výraznému zvýšení kvůli vyššímu počtem výjezdů.

Mohlo by vás zajímat

Omezí nová pražská nemocnice provoz stávajících? Rozhodnutí zatím nepadlo, říká Scholz

„U některých segmentů bylo snížení nákladů způsobené snížením objemu poskytovaných hrazených služeb. Oproti tomuto snížení byly kompenzační vyhláškou stanoveny kompenzace pro zdravotnické pracovníky a pro pracovníky v lékárnách, došlo také k navýšení limitů úhrady a k dalšímu navýšení hodnot bodů v některých segmentech,“ vysvětluje dokument.

Náklady na pojištěnce stouply meziročně o více než čtyři tisíce

Náklady na zdravotní služby hrazené ze základního fondu v přepočtu na jednoho pojištěnce činily loni 38 340 Kč, což představuje meziroční zvýšení o 4 316 Kč na pojištěnce, tedy o 12,7 procenta. Nejvyšších průměrných nákladů na pojištěnce dosáhla VZP ve výši 40 001 Kč s meziročním nárůstem o 3 662 Kč. Zaměstnanecké pojišťovny dosáhly hodnoty průměrných nákladů ve výši 36 216 Kč, což je o 3 904 Kč (16,7 procenta) na pojištěnce více než v roce 2020. Na tomto místě ovšem připomeňme, že VZP má i nejvyšší příjmy na pojištěnce ve výši 40 861 Kč. Příjmy na pojištěnce zaměstnaneckých pojišťoven jsou oproti tomu v průměru 35 657 Kč.

Náklady na péči hrazenou z fondu prevence a dalších specifických fondů dosáhly za všechny pojišťovny výše 2,24 miliardy, což je meziroční nárůst o 0,767 miliardy, tedy přes 50 procent. Značný nárůst nákladů oproti roku 2020 je způsoben především programem na podporu provádění samoodběrových testů na covid. V přepočtu na jednoho pojištěnce pak byly náklady na preventivní zdravotní péči u VZP 160 Kč a u zaměstnaneckých pojišťoven 279 Kč, což je dáno zejména odlišným systémem tvorby fondu prevence.

Náklady na léčení zahraničních pojištěnců činily loni 1,39 miliardy a oproti předchozímu roku se jedná o pokles téměř o 24 procent. Při zvýšení počtu ošetřených cizinců o 14,5 procenta je průměrný náklad na jednoho ošetřeného cizince ve výši 5 010 Kč s meziročním poklesem o 33,4 procenta, tedy o 2 517 Kč.

Provozní výdaje v roce 2021 byly vykázány ve výši 7,7 miliardy, což je meziroční nárůst o 1,3 procenta, ovšem ve srovnání se zdravotně pojistnými plány je to pokles o 6,5 procenta.

Zásoby na 12 až 61 dnů

Saldo příjmů a výdajů systému veřejného zdravotního pojištění tak loni činilo -12,5 mld. Kč, což představuje meziroční zhoršení o 18,3 miliardy. Všechny zdravotní pojišťovny přitom dosáhly záporného salda hospodaření – VZP ČR 7 117,9 mil. Kč, VoZP ČR 887,4 mil. Kč, ČPZP 761,7 mil. Kč, OZP 1 288,2 mil Kč, ZPŠ 125,7 mil. Kč, ZP MV ČR 2 153,7 mil. Kč a RBP 185,3 mil. Kč.

Zásoby na bankovních účtech základního fondu zdravotního pojištění jednotlivých pojišťoven vyjádřené v denních ekvivalentech plateb za zdravotní služby jsou nerovnoměrné a dosahovaly 12 až 61 dnů. Peněžních zůstatky na běžných účtech pojišťoven činily na konci roku 51,8 miliardy a meziročně se tak snížily z 64,4 miliardy o 19,5 procenta.

Stav pohledávek v čisté výši bez opravných položek byl ke konci loňska 49,4 miliardy, což znamená meziroční růst o 3,5 miliardy Kč čili o 7,6 procenta. Pohledávky za plátci pojistného tvořily 39,9 miliardy, tedy přes 80 procent. Na základě rozhodnutí o odstranění tvrdosti podle § 53a zákona č. 48/1997 Sb. ale bylo zdravotními pojišťovnami na pokutách, penále a přirážkám k pojistnému prominuto 201 milionů Kč, což činí přibližně 3,4 procenta z celkové částky 5,9 miliardy Kč.

Stav závazků systému veřejného zdravotního pojištění byl ke konci roku 58,4 miliardy, což představuje meziroční pokles o 2,3 miliardy čili 3,7 procenta. Naprostou většinu přitom tvořily závazky vůči poskytovatelům zdravotní péče; ani jedna pojišťovna ovšem nevykázala závazky po lhůtě splatnosti.

„Vytváření rezerv v době hospodářského růstu pro horší časy v předchozích letech se ukázalo jako prozíravé ve světle pandemie covid-19 a s ní souvisejícího hospodářského útlumu, což dlouhodobě prosazovala ministerstva financí i zdravotnictví. Právě díky těmto prostředkům a zvýšení platby státu nebyla ani při tak extrémním zatížení zdravotních pojišťoven ohrožena dostupnost a kvalita zdravotních služeb. Rovněž došlo ke stabilizaci vývoje pohledávkově-závazkových vztahů zdravotních pojišťoven,“ uzavírá zpráva.

Grafy zdroj: Hodnocení vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2021

Michaela Koubová