Kompenzační vyhláška by se vzhledem k zdražování měla týkat všech segmentů, říká předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Foto: Radek Čepelák

Bez kompenzací budou muset poskytovatelé začít řešit jiné věci, než je péče o nemocné, říká šéf Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko

Zhoršení kvality, dostupnosti i objemu poskytovaných zdravotních služeb je riziko, které reálně hrozí, pokud ministerstvo zdravotnictví nebude řešit finanční hrozby plynoucí z prudkého zdražování. Podle předsedy Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka totiž budou muset v pudu sebezáchovy začít poskytovatelé řešit jiné činnosti, než je péče o nemocné. Už teď někteří přistoupili k tomu, že škrtli investice a začali šetřit všude, kde se dá.

Mělo by ministerstvo vydat kompenzační vyhlášku? Pokud ano, jaké by měla mít podle vás parametry?

Jednoznačně ano, jen ne už kvůli covidu, ale kvůli inflaci. V době, kdy byla vydávána úhradová vyhláška na letošní rok, nemohl nikdo tušit, že bude ta míra inflace, která toho času je. Energie mají dnes už víc než dvojnásobnou cenu proti loňsku. Neexistuje žádná režijní položka, která by byla levnější než na úrovni 130 procent loňských cen. V květnu jsme si provedli podrobnou analýzu nárůstu nákladů na provoz našich ambulancí a vyšlo nám, že jsme podle typu ambulance při započítání všech položek na úrovni až i 116 procent loňska – ale úhradová vyhláška pro rok 2022 počítala s jen devíti procenty. Já si samozřejmě pamatuji, že jsme měli v říjnu 2021 z těch devíti procent radost, ale podmínky jsou dnes až příliš jiné, o cca sedm procent.

Kterých poskytovatelů by se měla kompenzační vyhláška týkat a proč?

Odhaduji, že podobný problém jako my mají všechny segmenty, proto by se měla týkat všech. Na tomto místě se sice mohu podivovat, proč se to u některých segmentů neprojevilo v požadavcích v dohodovacím řízení na rok 2023, z komunikace s nimi v rámci Rady poskytovatelů v poslední době ale vím, že jsou si vědomi toho, že za jimi dohodnutá čtyři procenta je žádná jejich „ovečka“ nepochválí a nyní bojují o víc.

Jaké dopady by mělo na vaše zdravotnické zařízení, kdyby nebyla kompenzační vyhláška vydána? Jaká byste museli přijmout opatření?

O tom, že návrh kompenzační vyhlášky šel do připomínkového řízení, vím krátce. Jaká ale bude nakonec podoba kompenzační vyhlášky, nemám tušení, proto na ni nemůžeme čekat. Opatření již děláme od letošního února. Znamená to, že jsme si udělali analýzu, kde bychom mohli ušetřit, a chováme se podle ní. Samozřejmě jsme všude tam, kde to jde, pozastavili úvahy o investicích. Provádíme si průběžnou analýzu ziskovosti či ztrátovosti jednotlivých výkonů hrazených zdravotními pojišťovnami. A v neposlední řadě připravujeme nové aktivity v souladu s tzv. finanční kuchařkou Sdružení ambulantních specialistů.

Jaké jiné finanční hrozby pro zajištění zdravotní péče by mělo ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny, případně vláda prioritně řešit, případně jakým způsobem?

Budu-li mluvit za náš segment, mělo by si ministerstvo zdravotnictví v první řadě uvědomit, že nebude-li nám kompenzovat nárůsty nákladů, bude mít řada ambulancí přinejmenším vážné finanční problémy. A ty ostatní budou muset začít klást důraz na jiné činnosti, než je péče o nemocné lidi. V prostém pudu sebezáchovy. Naplnil-li by se tento černý scénář, zcela jistě by došlo ke zhoršení dostupnosti a kvality péče. A jsem si jistý, že nejen ambulantní.

Cítíte tedy i ohrožení objemu zdravotních služeb, které poskytujete?

Jak jsem psal výše, rentabilitu, respektive eventuálně ztrátovost výkonů placených zdravotními pojišťovnami zatím jen sledujeme. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že to dělá většina ambulancí, respektive všech poskytovatelů. A taky o tom, že vyjde-li jim některý výkon třeba i někdy brzy jako významně ztrátový, asi těžko je někdo přesvědčí o tom, aby se mu věnovali.

Máte zajištěny dodávky energií na dobu po 1. lednu 2023?

Ano. My i většina ambulancí jsme na rozdíl od velkých nemocnic maloodběrateli a energie nenakupujeme na burze. Nepříjemnou věcí je ale to, že nám stále přicházejí další a další oznámení od dodavatelů o dalším a dalším zdražování. Zejména plynu a elektřiny.

Jaký má dopad růst ceny energií na hospodaření vašeho zdravotnického zařízení?

Jak sledujeme mediální zprávy a jak nám chodí oznámení o navyšování zálohových plateb, tak se snažíme odkládat dostatečné množství peněz, abychom to zvládli. S těmi všemi opatřeními, která jsem již uvedl. Stále ale věřím, že vláda a ministerstvo zdravotnictví „otevřou pořádně oči“ a zmíněný černý scénář se nenaplní.

-mk-