Zdravotnická data a jejich využití v praxi. I této problematice se věnoval II. ročník mezinárodního panelu konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence v Praze. Za posledních pět let bylo přitom vyprodukováno více zdravotnických dat než za celou historii lidstva. Státní tajemník slovenského ministerstva zdravotnictví profesor Róbert Babeľa na konferenci připomněl, že data dokáží zachraňovat životy i šetřit státní rozpočet. Jejich úkolem je totiž ukázat, do čeho by měl stát efektivně investovat. To, že se to zemím vyplatí, už dokázala praxe.
Odborníci se na konferenci shodli, že vícero zemí bude za několik let čelit demografické krizi. Problémem jsou přitom i civilizační choroby. Zestárlejší a méně zdravá populace mimo jiné vytváří tlak i na zdravotnické systémy. V současnosti to pociťuje již několik zemí. K tomu, aby mohl systém i nadále pracovat efektivně, jsou podle profesora Babeľy zapotřebí právě zdravotnická data.
„Data slouží k tomu, abychom věděli, kde a jakým způsobem investovat zdroje,“ řekl na konferenci státní tajemník slovenského ministerstva zdravotnictví. Podle jeho slov je jich v současné době sice enormní množství, ale důležitější je jejich kvalita, sběr, zaměření a následné využití. Když je ale zdravotnický systém nemá, může stát investovat peníze do neefektivních opatření.
Platí také, že pro správné fungování zdravotnických systémů jsou zapotřebí inovace. Ty podle státního tajemníka nikdy nebudou levnější a žádný stát si nemůže dovolit všechno. Jako příklad uvedl farmaceutickou firmu Novartis, která zaregistrovala nejdražší léčbu v historii. „Stojí i přes dva miliony eur, což je pro regulátora problém. Musí vědět, jaká data jsou za danou inovací a diagnózou,“ vysvětlil.
Domácí a zahraniční data
Důležitost dat dokazují i studie ze zahraničí. Róbert Babeľa například poukázal na studii časopisu Economist, která hovoří o nepřímých nákladech na onemocnění, které jsou ve srovnání s náklady, které platí za onemocnění pojišťovny, mnohem vyšší. Jiná studie, která sledovala inovace v onkologii, zjistila, že během 15 až 17 let dokázaly zredukovat počet hospitalizací. Navíc inovace ušetřily více než stály.
Podobné výsledky vykazují i slovenská zdravotnická data, která analyzoval akademický tým profesora Babeľy. Například náklady pojišťoven na astma jsou kolem 45 milionů, na alergie 25 milionů a na deprese zhruba 23 milionů eur. Mnohem vyšší jsou nepřímé náklady. Jde o pracovní neschopnost, invaliditu, ztrátu produktivity či předčasná úmrtí, které při astmatu stojí 542 milionů eur, při alergii 245 milionů a při depresi 770 milionů eur ročně.
Stejně důležité, jako tato data samotná, je podle státního tajemníka jejich využití. „Odborníci říkají, že pokud budeme správně investovat v rámci alergií, tak umíme redukovat jednu třetinu až jednu polovinu astmatiků. Na to zatím ještě slovenská data nemáme. U alergii je to při speciální léčbě podle slovenských statistik úspora od 18 do 82 procent. Když investujeme jeden dolar do deprese, do pěti let se nám vrátí pět dolarů,“ vyčíslil Babeľa.
Deprese stojí statisíce
Data přitom ukazují, že právě duševní choroby mohou způsobovat enormní ztráty. Podle údajů slovenského ministerstva zdravotnictví může mít firma s tisíci zaměstnanci přibližně 53 pracovníků s neléčenou depresí. V praxi sice chodí do práce, ale ztráta produktivity jejich činnosti je na úrovni 25 procent pracovní doby. „V práci jsou tak zhruba 65 dní naprosto zbytečně a než takový zaměstnanec vyhledá lékaře, trvá mu to asi 1,7 roku. Firmu takový zaměstnanec stojí 429 181 eur,“ uvedl státní tajemník.
Zatímco celkové náklady na depresi jsou téměř 23 milionů eur, až 17 milionů jde na pracovní neschopnost a invaliditu. Pět slovenských lékařů si proto začalo sbírat vlastní data o svých pacientech, kteří využívali služeb psychiatrických stacionářů. Dokázali, že díky návštěvě těchto stacionářů se jejich hospitalizace zredukovala o 83 procent a léčba o 29 procent. Pracovní neschopnost se zredukovala o 78 procent a invalidita o 25 procent.
„To znamená, že pokud se pojišťovny rozhodnou financovat místo 13,44 eura na den 55 eur za jedno místo na den ve stacionářích, a pokud v průběhu deseti let dofinancují dalších osm stacionářů, tak na přelomu devátého a desátého roku se nám investice už vrátí . Vrátí se ve snížených hospitalizacích, léčbě, pracovní neschopnosti či invaliditě,“ uvedl příklad efektivního využití dat profesor Babeľa.
Ministerstvo chce zlepšit dostupnost zdravotnických dat
Data také mohou posloužit jako varování při některých onemocněních. Jak uvedl Róbert Babeľa, byly například náklady na ischemickou chorobu srdeční ještě před třemi lety na úrovni 146 milionů eur. Pokud se v této oblasti nic nezmění, za osm let to už bude kolem 200 milionů eur. Na stejnou úroveň se mohou do roku 2030 vyšplhat náklady na cévní mozkovou příhodu. Ještě v roce 2019 přitom tvořily náklady 63 milionů eur.
Ministerstvo zdravotnictví proto například ve spolupráci se Slovenskou kardiologickou společností spustilo preventivní program na kardiovaskulární úmrtí a opakované příhody. „Vidíme náklady a spolu s odborníky se budeme snažit tento tříletý program zaměřit na to, abychom dokázali menežovat tyto pacienty,“ řekl státní tajemník.
V meziresortním připomínkovém řízení je také zákon o Národním centru zdravotnických informací, přes který chce resort zdravotnictví dosáhnout větší dostupnosti zdravotnických dat v externím prostředí. „Aby mohli se zdravotnickými daty pracovat univerzity, think tanky nebo kdokoli, kdo bude chtít,“ doplnil profesor Babeľa.
Kromě toho ministerstvo připravuje takzvaný projekt Revident. „Chceme vědět, co se akutně děje s vybranými pacienty ve vybraných specializacích,“ řekl státní tajemník s tím, že to bude bez osobních údajů, které v tomto případě nejsou důležité. Resort má rozjeté i projekty na predikci toho, kteří pacienti by měli být určitě všeobecným lékařem pozváni na screening a u kterých se to nevyplatí.
Miroslav Homola
Foto: Radek Čepelák
Vydavatelství Zdravotnického deníku děkuje za podporu Mezinárodního panelu generálním partnerům konference Všeobecné zdravotní pojišťovně, společnostem OR CZ, CCA Group a MyCom a partnerům Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovně.
