Čtvrtek, 29. září, 2022

Long-covid je reálný problém. Jen v Evropě jím prošlo nebo prochází nejméně 17 milionů lidí

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Podle modelu vytvořeného ve spolupráci Světové zdravotnické organizace a Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME) na University of Washington’s School of Medicine se během prvních dvou let pandemie covid-19 objevil long covid, tedy dlouhodobé následky prodělání infekce covid-19, u nejméně 17 milionů osob v celkem 53 zemích, které spadají do Evropského regionu WHO. Jen mezi lety 2020 a 2021 vzrostl počet případů long-covidu o 307 procent. Celosvětově se pak s tímto stavem setkalo nebo setkává téměř 145 milionů osob.

Multisystémové onemocnění, které může mít různé symptomy, různou míru závažnosti i různou dobu trvání, přichází po prodělání infekce covid-19 a může se objevit bez ohledu na míru závažnosti akutního průběhu choroby. To je to long-covid, který se podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) objevuje u zhruba 10 až 20 procent lidí, kteří prošli akutní infekcí covid-19. Doposud však nebylo zcela jasné, jak velkého množství osob se tento stav týká, a stejně tak není zcela zřejmé, jak velkou zátěž to bude znamenat pro zdravotnické systémy v jednotlivých zemích.

„I když se o long covidu musíme ještě mnohé naučit, zejména jak se projevuje u očkované a neočkované populace, a jak ovlivňuje reinfekce, tato data ukazují naléhavost dalších analýz, více investic a více solidarity s těmi, kteří tento stav zažili,“ uvedl Hans Henri P. Kluge, ředitel Regionální kanceláře WHO pro Evropský region během 72. zasedání Regionálního výboru WHO pro Evropu, které nyní probíhá v Tel Avivu. „Miliony lidí v našem regionu, který se rozprostírá od Evropy po Střední Asii, trpí měsíce po počáteční infekci vysilujícími příznaky. Nesmí nadále trpět. Vlády a další partneři v oblasti zdravotnictví musí spolupracovat, aby našli řešení vycházející z výzkumů a založená na důkazech,“ dodal.

Long-covid může být spojen s únavou a dušností, ale také kognitivními dysfunkcemi, kdy lidé zažívají stav popisovaný jako mozková mlha, mohou být zmatení, zapomínají nebo je pro ně obtížné se soustředit. Nepřímo také long-covid negativně zasahuje do oblasti duševního zdraví jedince, kdy se mohou objevit úzkostné stavy a současně se dlouhodobé obtíže mohou nepříznivě podepisovat na psychické kondici člověka. Příznaky long-covidu mohou přetrvávat již od počáteční akutní infekce covid-19, ale také se rozvinout až po uzdravení. Mohou se zlepšit, krátkodobě vymizet a opět se vrátit i zcela odeznít. Prakticky to znamená, že člověk postižený long-covidem zažívá obtíže v zaměstnání i osobním životě.

„Slýcháme příběhy o tolika individuálních tragédiích, lidech ve finanční tísni, kteří čelí problémům ve vztazích, přicházejí o práci a upadají do deprese. Mnoho zdravotníků, kteří riskovali své životy v první vlně pandemie, nyní trpí chronickým a vysilujícím stavem v důsledku infekce, jíž se nakazili při své práci. Oni stejně jako miliony dalších potřebují naši podporu. Důsledky long-covidu jsou rozsáhlé a závažné,“ připomněl.

Téměř 145 milionů lidí zažilo nebo zažívá long-covid

WHO a Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME) na University of Washington’s School of Medicine vytvořily matematický model sledující výskyt long-covidu v populaci. Diagnostická kritéria, tedy zdravotní obtíže přetrvávající alespoň po dobu tří měsíců, splnilo jen v Evropském regionu WHO podle tohoto modelu nejméně 17 milionů lidí. Ve skutečnosti ale bude postižených ještě více, protože byly zahrnuty pouze případy infekce covid-19 z let 2020 a 2021, tedy nikoliv z letošního roku.

Podle tohoto modelu se long covid týká dvakrát častěji žen než mužů. Dramaticky pak roste pravděpodobnost, že tento stav nastane, pokud člověk prošel závažným průběhem akutní infekce covid-19. „Výzkum IHME ukazuje, že téměř 145 milionů lidí na celém světě v prvních dvou letech pandemie trpělo některým ze tří příznaků long-covidu: únavou spolu s tělesnými bolestmi a změnami nálad, kognitivními problémy a dušností. Když se rychle přeneseme do současnosti, tak miliony lidí nadále trpí kvůli přetrvávajícím dopadům infekce covid-19 na své zdraví i živobytí,“ upozornil Christopher Murray, ředitel IHME, jednoho z více než 800 spolupracujících center WHO.

„Vědět, kolik lidí je postiženo a jak na jak dlouho, je důležité pro zdravotnické systémy a vládní úřady, aby bylo možné rozvíjet rehabilitační a další podpůrné služby,“ dodal s tím, že je neméně důležité, aby s vhodnými opatřeními přicházeli také zaměstnavatelé vzhledem k omezením, která lidé trpící long-covidem mohou mít.

Státy by měly uznat, že long-covid je dlouhodobý a vážný problém

Regionální kancelář WHO proto oficiálně oznámila oficiální partnerství s mezinárodní organizací Long-covid Europe, což je zastřešující instituce pro celkem 19 pacientských organizací napříč regionem. Vzájemná spolupráce však trvá déle. Ke společným cílům patří získávání a sdílení znalostí o tomto stavu, ale také rozvoj odpovídající péče pro pacienty s long-covidem, aby nemuseli „bloudit uvnitř zdravotnického systému“, ale dostalo se jim odpovídající pomoci. To znamená jak koordinovaný výzkum, tak sběr dat i větší účast pacientů v celém procesu, aby bylo možné pochopit příčiny, následky i získat informace o dlouhodobých nákladech spojených s long-covidem. Také by to mělo přinést lepší rehabilitaci a další péči, která vychází ze solidních důkazů a je bezpečná.

„Aby bylo možné dosáhnout těchto cílů, potřebujeme, aby všechny země v Evropském regionu WHO uznaly, že long-covid je dlouhodobý a vážný problém, který má závažné následky a vyžaduje seriózní reakci proto, aby se životy postižených lidí nadále nezhoršovaly, a to nejen na úrovni fyzického zdraví,“ shrnul situaci Kluge.

Ludmila Hamplová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY