Čtvrtek, 29. září, 2022

Měli bychom vytvořit registr zdravotnických dat na celoevropské úrovni, navrhuje ředitel rakouského institutu pro veřejné zdraví profesor Herwig Ostermann

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Vytváření politik veřejného zdravotnictví se neobejde bez zdravotnických dat. Podle ekonoma a ředitele Národního institutu pro veřejné zdraví v Rakousku profesora Herwiga Ostermanna je důležité při práci s daty rozlišovat důkazy, na jejichž základě se rozhodují lékaři v medicíně a důkazy, pomocí nichž se vytvářejí preventivní programy. Na II. ročníku mezinárodního panelu konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence v Praze také zdůraznil, že jednotlivé státy sice mají své vlastní národní registry, ale politici by měli přemýšlet i o registrech na celoevropské úrovni.

Přestože odborníci rádi říkají, že pomocí dat mohou odpovědět na jakoukoli otázku, podle Ostermanna existují určité limity při jejich sbírání. Překážkou jsou podle něj například veřejné mínění, zákonná ochrana osobních údajů, ekonomická stránka sběru či datové propojení. „Důležité je, aby byly evaluační strategie koncipovány dříve, než jsou realizovaná opatření. Pokud to uděláte potom, výsledky jsou těžko publikovatelné a nezískáte z toho příliš mnoho poznatků,“ zdůraznil na konferenci.

Při primárním sběru dat je podle rakouského ekonoma důležité i vytváření registrů či vzorků, u kterých je zase zásadní výběr subjektů. „Také jsou zde on-line nástroje jako reálné alternativy a je třeba mít motivaci k vyplňování dotazníku,“ upozornil profesor Ostermann. Jako příklad uvedl britský úřad pro statistiku, který do sběru dat v rámci pandemie zapojil 55 tisíc jednotlivců. Každý týden si dělali test a vyplnili dotazník, díky čemuž Británie věděla, kde epidemie vypukla a v jaké věkové kategorii.

Profesora Ostermanna pobavila otázka moderátora, jak se daří sbírat a zpracovávat data právě v Rakousku. Foto: Radek Čepelák

Zdravotnická data na celoevropské úrovni

Právě národní registry jednotlivých států jsou podle ředitele rakouského institutu pro veřejné zdraví důležité. Politici bez nich například neuměli nastavit vakcinační strategii. Státy by se podle něj měly do registrů zahrnout i nemocniční záznamy o cukrovce, kardiovaskulárních onemocněních, kritických faktorech a podobně. Příkladem kvalitní datové infrastruktury ve zdravotnictví podle Ostermanna je například Finsko.

I Rakousko se snaží v oblasti zdravotnických dat zlepšovat. „Vytvořili jsme mikrodatové kancelářské centrum. Každý, kdo chce organizovat data prostřednictvím registrů, může toto centrum využít,“ řekl na konferenci Ostermann. Jako příklad uvedl data o očkování, která lze propojit s daty o příjmech v nemocnicích. Jak dodal, v Rakousku mají problém s kombinací nemocničních registrů s registry zdravotních pojišťoven.

Přestože existují národní registry zdravotnických dat například o onkologických pacientech, podle ředitele Národního institutu pro veřejné zdraví v Rakousku by měly země přemýšlet i o zavedení registrů na celoevropské úrovni. „Kdybychom měli evropský registr, bylo by kombinování či výměna informací mnohem jednodušší,“ míní.

V jednom bloku konference Zdravotnického deníku vystoupilo pět univerzitních profesorů ze čtyř zemí.

Rozdíly mezi medicínou a prevencí založenými na důkazech

Podle Ostermanna je ale třeba rozlišovat mezi důkazy, na jejichž základě se provádí medicína a důkazy, pomocí kterých se vytvářejí prevenční programy. „Není ale úplně dobře porovnávat medicínu založenou na důkazech s opatřeními zaměřenými na akutní péči s preventivní péčí. Například by se měla určitá částka investovat na léčbu rakoviny, ale srovnávat to s určitou částkou na preventivní péči v oblasti rakoviny podle mě nemá smysl,“ řekl.

Pro oba směry jsou ale důležité takzvané analýzy účinnosti. „Co se týká veřejného zdraví založeného na důkazech, máme analýzy účinnosti, které se často srovnávají s experimenty z reálného světa. Zkoumají se tam také účinky, které mají časové zpoždění a je složité přiřadit je ke konkrétnímu opatření,“ vysvětlil profesor Ostermann. Jako příklad uvedl kouření a rakovinu plic.

Profesor Herwig Ostermann, ředitel rakouského institutu pro veřejné zdraví. Foto: Radek Čepelák

„Co se týká medicíny založené na důkazech, měříme bezprostřední či krátkodobé efekty. Identifikace nákladů u medicíny je měřitelná u podobných alternativ, ale v oblasti veřejného zdraví je to obtížnější například při situacích, kdy se berou v úvahu nepřímé náklady,“ dodal.

Posuzování a ekonomické otázky

Data v rámci veřejného zdraví pak hrají důležitou roli při posuzování a rozhodování o změnách. Ostermann připomněl, že jsou k tomu zapotřebí i klinická posuzování, analýza efektivity a podobně. Hodnocení pak zpravidla probíhá na národní úrovni, ale vstupují do toho i ekonomové, vědci či právníci.

Když probíhá rozhodování na základě dat a důkazů, vlády nebo státní instituce mají k dispozici různé alternativy. „Proto je to i obtížné. Ministerstvo zdravotnictví může například místo investování do terapie v rámci rakoviny investovat do preventivního programu,“ uvedl příklad rozhodování rakouský ekonom.

Jeho úřad se například před několika lety snažil definovat optimální strategii v prevenci osteoporózy. Vybraly se určité skupiny lidí, kterým vědci měřili hustotu kostí. „Výsledkem bylo, že 2300 britských liber je správná hraniční linie, kdy byly investice v prevenci osteoporózy ještě účinné. Nedostáváme absolutní odpovědi, ale hledisko, které porovnává jednu alternativu s druhou,“ tvrdí Ostermann.

Auditorium II. ročníku Mezinárodního panelu Konference Zdravotnického deníku

V praxi se proto musí v rámci zdravotních politik aplikovat takové ekonomické strategie, jejichž výsledky předčí investované náklady. „Ale není to jen otázka vstupu a investic, i čas v tom hraje důležitou roli, protože preventivní programy přinášejí přímé a nepřímé benefity,“ dodal ředitel Národního institutu pro veřejné zdraví v Rakousku.

Miroslav Homola

Vydavatelství Zdravotnického deníku děkuje za podporu Mezinárodního panelu generálním partnerům konference Všeobecné zdravotní pojišťovně, společnostem OR CZ, CCA Group a MyCom a partnerům Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovně.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY