„Německo vynakládá na preventivní programy v oblasti kouření 20 až 30 miliard eur, ale tabákový průmysl investuje desetkrát více do sponzoringu a reklamy,“ uvedl Jörg Pietsch. Foto: Stanislav Pecháček

Prevence má smysl, protože přináší návratnost investic, tvrdí expert na protidrogovou politiku v Německu Jörg Pietsch

Více než deset let je prevence primárním pilířem německé národní politiky v oblasti drog a závislostí. Dobrá prevence má totiž ekonomický smysl, neboť přináší několikanásobnou návratnost investic. Tvrdí to ředitel kanceláře Úřadu komisaře federální vlády pro protidrogovou politiku v Německu Jörg Pietsch. Ten v rámci II. mezinárodního panelu konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence v Praze mimo jiné řekl, že důležité jsou také poradenství, léčba, minimalizace škodlivých účinků a vymáhání práva.

Z pohledu tamních politických garnitur je prevence zaměřena hlavně na přístup k tabáku a alkoholu, zdanění či regulaci reklamy. Patří tam také behaviorální prevence jako například preventivní programy na školách či pracovištích. „V Německu je prevence jedno z největších témat. Přestože větší počet preventivních programů má pozitivní zpětnou vazbu, málo z nich je obecně dostupných. Důvodem je, že prevenci zastřešují různé organizace, instituce a úřady,“ řekl na konferenci Pietsch.

Německá vláda také proto souhlasila s rozšířením prevence užívání tabáku a alkoholu v koaliční smlouvě. „Federální vláda chce nabrat nový směr i v oblasti konopí. Cílem je kontrolované dávkování v kombinaci s přísnou ochranou mladých lidí a velkou mírou prevence. Vznikne nový federální institut, který bude mít v prevenci klíčovou roli,“ prozradil ředitel. Zhruba šest let jsou také německé zdravotní pojišťovny povinny vyčlenit část svých příspěvků na prevenci. Jedná se o zhruba půl miliardy eur ročně.

Pietsch tvrdí, že s prevencí je přitom třeba začít už v mateřské škole. „Je opravdu důležité podporovat dovednosti života, jako například naučit se říkat ne. Užitečné je také zavést ve školách kvalitně hodnocené programy prevence závislosti tak, aby se dostaly ke všem studentům. Rozhodující je oslovit zranitelné osoby,“ vysvětlil. Jedná se zejména o mladé lidi s různými problémy. „Nepotřebují slyšet, jak hrozné jsou drogy. Oni spíše potřebují podporu při zvládání svých životních problémů. To je nejlepší možná protidrogová prevence,“ upozorňuje ředitel.

Jörg Pietsch, ředitel kanceláře Úřadu komisaře německé spolkové vlády pro protidrogovou politiku. Foto: Radek Čepelák

Dopady závislostí na ekonomiku i rodinu

Jednotlivé státy k důslednější prevenci tlačí hlavně důsledky užívání návykových látek či drog. Jen samotná spotřeba tabáku stojí Německo v rámci přímých i nepřímých nákladů zhruba sto miliard eur ročně. To je podle Pietscheho osminásobek tamních daňových příjmů z tabáku. „Náklady společnosti na spotřebu alkoholu jsou 40 až 50 miliard eur ročně. A k tomu si můžete přidat například gamblerství,“ tvrdí.

Jörg Pietsch vystoupil v rámci panelu nazvaném Účinné politiky prevence a dlouhodobá finanční udržitelnost zdravotních systémů v kontextu demografických změn. Foto: Stanislav Pecháček

Existují přitom dopady i na rodinu. „Například tři z deseti dětí narozených závislým rodičům, a teď nemluvím o kouření, vyrostou jako zdravé děti. To je podmíněno i tím, že dostanou jistou podporu,“ řekl Pietsch s tím, že užívání drog v populaci má pak i přímou souvislost s konkurenceschopností firem či dokonce celých regionů. Jako příklad uvedl  opioidovou krizi v některých regionech Spojených států amerických.

Nemělo by se také podle něj stávat, že zatímco veřejné peníze jsou vynakládány na preventivní programy, může tabákový, alkoholový nebo hazardní průmysl investovat mnohem vyšší částky do reklamy. „Německo vynakládá na preventivní programy v oblasti kouření 20 až 30 miliard eur, ale tabákový průmysl investuje desetkrát více do sponzoringu a reklamy,“ uvedl Pietsch.

Nejvíce zasažení touto reklamou jsou přitom nezletilí a již závislé osoby. Německo proto podle experta na protidrogovou politiku potřebuje i důslednější regulaci legálních návykových látek. Za pravdu dávají politikům i vědci, kteří volají po přísnější regulaci hazardu. S dalším omezením v oblasti sponzoringu a uvádění výrobků z alkoholu a tabáku na trh počítá i koaliční smlouva německé vlády.

Pohled do auditoria konference. Foto: Radek Čepelák

V prevenci je důležitá kvalita a koordinace

Pietsch připomněl, že k tomu, aby měly investice do preventivních programů smysl, musí být kvalitní. „Dnes víme, které mají pozitivní dopad. V posledních letech byly v Německu vypracovány příslušné normy. Neměli bychom financovat projekty, které nejsou úspěšné,“ tvrdí. Také část povinných příspěvků německých zdravotních pojišťoven musí jít na kvalitní programy.

Investice do kvality si ale podle něj vyžaduje i velké přesvědčení a poslancům vlády je třeba připomínat, že se nejedná o rozsáhlé činnosti s primárně vysokou reklamní viditelností, ale spíše o „kontinuitu, začlenění politiky do tříd, přístup z očí do očí, přípravu a následné kroky“ . Je to i otázka dlouhodobého dopadu preventivního programu, dodal.

Aby to všechno fungovalo v praxi, musí mezi sebou spolupracovat zainteresované orgány, resorty či úřady. To si podle experta na protidrogovou politiku zase vyžaduje dobře nastavenou koordinaci zejména v zemích s federálním systémem a mnoha aktéry na různých úrovních. „V Německu to není snadné. Proto jsme vytvořili národní a regionální konferenci o prevenci,“ řekl. Podle něj tak může fungovat koordinace prevence na různých úrovních.

Konferenci Zdravotnického deníku provázely živé diskuse také v kuloárech, a to na nejvyšší úrovni. Na snímku zprava: ministr zdravotnictví Slovenska Vladimír Lengvarský, jeho český kolega český ministr zdravotnictví a místopředseda vlády Vlastimil Válek a vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann. Foto: Stanislav Pecháček

Prevenci pomáhají také informace o zdravotních rizicích souvisejících s užíváním návykových látek, kterých je mnohem více než v minulosti. Podle Pietscheho je ale při jejich využívání důležité, kdo a k jakému účelu je chce využít. „Z pohledu měst a obcí je nejlepší obrátit se na federální agenturu pro prevenci a získat od nich radu, jak reagovat na oblast závislostí ve městě,“ vysvětluje. Vládě k tomu zase slouží takzvaný federální ústav pro poskytování dat, který je nezávislý.

Miroslav Homola

Vydavatelství Zdravotnického deníku děkuje za podporu Mezinárodního panelu generálním partnerům konference Všeobecné zdravotní pojišťovně, společnostem OR CZ, CCA Group a MyCom a partnerům Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovně.