Největší část tvoří úspory na neefektivním užívání léků ve výši 175,4 milionu eur (zhruba 4,4 mld. korun). Lze jich dosáhnout na poli nákladové efektivity, podpory vstupu generik a biosimilárních léků či úpravou výjimkového režimu léků. Foto: Pixabay

Příští rok může slovenské zdravotnictví uspořit až 127 milionů eur


V roce 2023 lze na výdajích z veřejného zdravotního pojištění na Slovensku dosáhnout úspor ve výši 127 milionů eur (zhruba 3,17 miliard korun). Tvrdí to revize výdajů na zdravotnictví, kterou připravili analytici Útvaru Hodnota za peníze při slovenském ministerstvu financí a Institutu zdravotních analýz při ministerstvu zdravotnictví. Nejvíce lze uspořit na neefektivním užívání léků či snížením počtu návštěv specialistů.

Z revize vyplynulo, že celkový potenciál úspor na Slovensku do roku 2030 představuje 483 milionů eur (zhruba 12 miliard korun) z analyzovaných veřejných výdajů na zdravotní péči ve výši téměř 5,5 miliard eur (zhruba 137 miliard korun), z toho 425,5 milionu eur (zhruba 10,6 miliard korun) je na výdajích z veřejného zdravotního pojištění. Zbývajících téměř 58 milionů eur (zhruba 1,45 miliard korun) představují potenciální úspory na lécích, zdravotnických prostředcích a materiálech jako úspory v nemocnicích mimo veřejné zdravotní pojištění. Většinu potenciálu úspor lze realizovat v horizontu rozpočtu veřejné správy do roku 2025.

Podpora vstupu generik a biosimilárních léků

Největší část tvoří úspory na neefektivním užívání léků ve výši 175,4 milionu eur (zhruba 4,4 miliard korun). „Je jich možné dosáhnout na poli nákladové efektivity, podpory vstupu generik a biosimilárních léků či úpravou výjimkového režimu léků. Při zavedení benchmarkování cen a objemů spolu s eliminací duplicitních výkonů v oblasti společných vyšetřovacích a léčebných složek by bylo možné dosáhnout úspor ve výši 39,1 milionu eur (zhruba 1 miliarda korun). Významný potenciál úspor vzniká i v oblasti specializované ambulantní péče snížením počtu návštěv – 86,3 milionu eur (zhruba 2,16 miliard korun), ale je spojen s implementací hodnotových opatření na podporu všeobecné ambulantní péče do roku 2030,“ píší analytici.

Zároveň evidují potenciál úspor ve Všeobecné zdravotní pojišťovně zejména na straně cenotvorby výkonů, vyvážením jednotkové sazby v ústavní zdravotní péči na průměrnou úroveň ostatních zdravotních pojišťoven, či rozšířením centrálního nákupu léků, v celkovém objemu 260,3 milionu eur (zhruba 6,5 miliard korun).

Navzdory rychle rostoucím výdajům na zdravotnictví výsledky oproti zemím EU zaostávají, konstatují analytici. Slovensko vynaloží v roce 2022 na zdravotnictví téměř 6,3 miliardy eur (zhruba 157 miliardy korun), což představuje 5,9 procent HDP a 13 procent veřejných výdajů. V roce 2015 byly výdaje na zdravotnictví 4,2 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun). Výdaje za sedm let tak narostou o 49 procent, zatímco HDP v běžných cenách naroste přibližně „jen“ o 34 procent. Ukazatel počtu úmrtí odvratitelných zdravotní péčí na 100 tisíc obyvatel se však na Slovensku v porovnání s trendem průměru zemí EU za toto období nezlepšil.

Revize výdajů na zdravotnictví se zaměřila na hledání nejlepších možností, jak zlepšit zdraví pacientů zvyšováním efektivnosti u dostupných zdrojů. Důraz byl kladen na hledání opatření pro růst hodnoty ve zdravotnictví, současně s pokračováním ve snižování neefektivních výdajů. Revize měla ambici zavést financování na základě určení celkových potřebných výdajů ve zdravotnictví, zlepšit sledování výsledků a sběr dat. Růst výdajů na zdravotnictví vyšší než tempo inflace byl podmíněn prokázáním pozitivního vlivu na výsledky. „Kromě toho byly hlavními předpoklady rychlejšího růstu zastavení zadlužování nemocnic, změna platového automatu zdravotnických pracovníků, preskripční limity a plná funkčnost DRG a eHealth. Hlavním výsledkovým cílem zůstalo snížení počtu úmrtí odvratitelných systémem zdravotní péče na úroveň průměru zemí V4,“ uzavírají analytici.

Jozef Brezovský