Ministerstvo zdravotnictví deklarovalo, že úhradová vyhláška přinese všem segmentům osmiprocentní navýšení úhrad. Zatímco ale u některých poskytovatelů, jako jsou laboratoře a radiodiagnostika, zřejmě bude navýšení v reálu podstatně nižší, u následné a dlouhodobé péče a zřejmě také u lázní dosáhne celých deseti procent. Agentury domácí péče by oproti tomu zřejmě měly skutečně dostat deklarovaných osm procent. Přesto ale navýšení tomuto segmentu zřejmě stačit nebude. Ministerstvo totiž při valorizaci režijních a mzdových nákladů pro rok 2023 kalkulovalo míru inflace 3,8 procenta a zamítlo domácí péčí navrhovaných 10 procent. Výsledkem může být odliv sester do nemocnic, kde mnohdy nabízejí lepší platové podmínky. Zdravotnickému deníku to řekla zástupkyně segmentu v dohodovacím řízení Ludmila Kondelíková.
Ministerstvo v důvodové zprávě úhradové vyhlášky uvádí, že by návrh měl přinést osmiprocentní navýšení pro všechny segmenty. Platí to i u domácí péče?
Zástupci segmentu domácí zdravotní péče bohužel nedisponují souhrnnými daty od všech smluvních poskytovatelů a všech zdravotních pojišťoven, na kterých by bylo možné tvrzení ministerstva ověřit. Tato data mají k dispozici zdravotní pojišťovny. Modelací na individuálních datech poskytovatelů, která k dispozici máme, se nicméně jeví, že návrh ministerstva, který byl předložen do připomínkového řízení, by mohl poskytovatelům meziroční nárůst úhrad na úrovni osmi procent přinést.
Bude toto navýšení stačit na pokrytí nákladů daných zvyšujícími se cenami energií a dalších komodit?
Byť návrh ministerstva na osmiprocentní meziroční nárůst úhrad hodnotíme kladně, nemůžeme jej označit za řešení, které agenturám domácí péče pomůže vyřešit problém s raketovým růstem režijních nákladů. Jedná se zejména o náklady na provoz, energie, zdravotnický materiál či pohonné hmoty. Režijní složka kalkulovaná ve výkonech je valorizována podle míry inflace dva roky zpátky. Příští rok tedy budou režijní i mzdové náklady kalkulované ve výkonech valorizovány o míru inflace v roce 2021, tedy pouze o 3,8 procenta. Rozdíl oproti aktuální míře inflace, která činní cca 18 procent, tak je dramatický.
Jak navrhované nastavení úhrad pro příští rok hodnotíte, respektuje požadavky a dohody vašeho segmentu?
Segment domácí zdravotní péče navrhoval, aby ministerstvo při valorizaci režijních a mzdových nákladů pro rok 2023 zohlednilo aktuální míru inflace a valorizovalo režijní a mzdové náklady kalkulované ve výkonech nikoli o 3,8 procenta, ale o kompromisních 10 procent s tím, že v roce 2024 by se nastavení valorizace přizpůsobilo aktuální míře inflace. Jinými slovy, poskytovatelé by peníze dostali nyní, kdy je potřebují, a ne za dva roky. Toto řešení by našemu segmentu vedle navýšení úhradových parametrů v úhradové vyhlášce pro rok 2023 pomohlo situaci překlenout. Ministerstvo zdravotnictví ani zdravotní pojišťovny však tento návrh nepodpořily.
Vedle toho v průměru téměř třetinu příjmů od zdravotních pojišťoven tvoří pro agentury domácí péče platby za dopravu. Návrh, který jsme předkládali ohledně navýšení ceny dopravy a její každoroční valorizaci podle aktuálních cen nákladových položek, byl ministerstvem zamítnut. Vzhledem ke stagnaci vysokých cen pohonných hmot a obrovskému navýšení dalších výdajů spojených s provozem vozidel lze předpokládat, že i zde dojde k propadu v hospodaření agentur.
Jaké to bude mít dopady na fungování domácí péče?
V současné chvíli nemůžeme vůbec uvažovat o navyšování mezd. Náš segment se proto opět ocitá v reálném nebezpečí masového odlivu sester do nemocnic, kde jsou většinou schopni poskytnout daleko lepší mzdové podmínky.
Má váš segment k návrhu úhradové vyhlášky zásadní připomínky?
Úhradovou vyhlášku hodnotíme pro segment domácí péče určitě pozitivně. Jako zásadní chybu však vidíme hodnotu režijních a mzdových nákladů v Seznamu zdravotních výkonů pro rok 2023. Zde bychom potřebovali prosadit pro rok 2023 výše zmíněné desetiprocentní navýšení a tím dostat k poskytovatelům peníze dříve nežli až v roce 2024.
-mk-
