Foto: Pexels

Slovensko chce reformu záchranného systému. Hlavně musíme posílit první pomoc, když nebudeme k dispozici, upozorňují záchranáři

Slovenské ministerstvo zdravotnictví chce reformovat záchranný zdravotní systém. Mezi základní záchranné složky chce například začlenit policejní sbor, vybudovat integrovaná bezpečnostní centra či zvýšit odbornost lidí v záchranném systému. Vyplývá to z návrhu novely zákona o integrovaném záchranném systému z dílny ministerstva vnitra, který již prošel připomínkovým řízením. Do jeho přípravy se zapojil také resort zdravotnictví. Záchranáři jim však připomínají, že nemohou být všude, a proto by se měla snaha státu zaměřit i na školení veřejnosti v první pomoci či investice do veřejných defibrilátorů. Resortu je navíc v připomínkách vyčteno, že změny nejsou rozpočtově zajištěny a chybí v nich podrobnější informace.

Ministerstvo vnitra návrh odůvodňuje i plánem legislativních úkolů vlády a analýzou současného stavu, která byla vypracována v rámci koncepce organizace a rozvoje integrovaného záchranného systému do roku 2027. „Za uplynulé roky jsme jako stát museli čelit několika výrazným krizovým situacím za sebou. Řešení a zvládání obdobných krizových situací velkého rozsahu vyžaduje adekvátní zajištění připravenosti Slovenské republiky a integrovaného záchranného systému, který při ochraně životů a zdraví plní nezastupitelné úkoly,“ vysvětlil tiskový odbor ministerstva vnitra Zdravotnickému deníku.

Změna zákona by měla například posílit působnost resortu vnitra v rámci koordinace záchranných složek, jejichž součástí budou nově i policisté a záchranná zdravotní služba jako celek. Stát chce také zvýšit odbornost jednotlivých složek celého systému rozšířením jejich přípravy před zařazením do služby, ale i po ní. Stejné schopnosti jako záchranné složky v terénu bude muset mít i operátor střediska integrovaného záchranného systému.

„Zařazení policejního sboru mezi základní záchranné složky jednak zpřehlední strukturu záchranných složek, jednak zefektivní spolupráci mezi nimi. Aplikační praxe identifikovala nové potřeby a požadavky i v oblasti vzdělávání aktérů v rámci integrovaného záchranného systému. Tyto požadavky se týkají především procesů řešení stavů tísně a mimořádných událostí, které je nutno upřesnit a zefektivnit, proto je důležité klást větší důraz na odbornou přípravu,“ odůvodnilo změny Zdravotnickému deníku tiskové oddělení resortu vnitra.

Nová operační střediska v krajích

Vzniknout má také mechanismus akreditace podnikatelů, kteří mají v předmětu činnosti ochranu života, zdraví a majetku. Resort vnitra si od toho slibuje jejich zvýšenou připravenost při řešení krizových situací, při kterých nebudou stačit kapacity státu. Ten by také měl po změnách v zákoně vybudovat integrovaná bezpečnostní centra, která by měla vzniknout na úrovni krajů. Jde o jedno z reformních opatření v oblasti krizového řízení, které Slovensku umožňuje plán obnovy. Stát chce také v neposlední řadě zefektivnit výchovnou činnost o záchranném systému ve vztahu k veřejnosti.

Ministerstvo vnitra rovněž vysvětluje, že integrovaná bezpečnostní centra budou „pracoviště útvarů krizového řízení a koordinačních středisek integrovaného záchranného systému, které zajistí příjem a zpracování tísňových informací na čísle tísňového volání 112 a operačních středisek základních záchranných složek“. Půjde především o záchranáře, hasiče a policisty.

„Tato pracoviště vytvoří moderní krizové manažerské a technologické prostory s benefitem okamžité bezprostřední operativní a preventivní spolupráce všech aktérů, kteří se podílejí na řešení stavů tísně a krizových situací na území kraje,“ dodává ministerstvo vnitra.

Na přípravě novely se podle ministerstva podílely všechny klíčové záchranné složky integrovaného záchranného systému. Zevnitř spolupracoval i resort zdravotnictví. „Resort se prostřednictvím složek integrovaného záchranného systému pod jeho gescí na tvorbě tohoto zákona podílel, proto je s jeho zněním plně obeznámen,“ potvrzuje spolupráci mluvčí ministerstva zdravotnictví Petra Lániková.

Oba resorty chtějí o změnách důkladněji informovat až poté, co novelu schválí vláda a po ní parlament. Mluvčí ale neprozradila, kdy se návrh se zapracovanými připomínkami dostane na jednání vlády.

Nemůžeme být všude, tvrdí záchranáři

Prezidentovi Slovenské komory zdravotnických záchranářů Františku Majerskému ale v novele chybí školení veřejnosti či rozšíření sítě veřejných defibrilátorů. Podle jeho slov záchranáři nemohou být všude, ale vyškolený člověk a defibrilátor na poskytnutí první pomoci ano. „Už déle voláme po nástroji s názvem first responder. Síť se už pomalu začala budovat a řešíme to i my instalováním veřejných defibrilátorů,“ vysvětluje Majerský. Jde v podstatě o vybudování veřejně dostupných technických nástrojů pro podání první pomoci a zároveň školení veřejnosti.

Podle prezidenta záchranářů ale musí dostupnost veřejných defibrilátorů zastřešovat ministerstvo zdravotnictví. Financovat se přitom mohou z eurofondů. „Veřejné defibrilátory by měly být dostupné všude, kde se shromažďují velké skupiny lidí. A je třeba školit laiky, dobrovolné hasiče či policisty v poskytování první pomoci. Když se pak něco stane a záchranná služba náhodou nebude k dispozici, školení lidé budou moci zasáhnout a podat první pomoc, než příjezde záchranná služba,“ říká Majerský s tím, že to bude levnější než roční náklady na záchrannou službu.

Jak dodává k úmyslu ministerstva vnitra vybudovat integrovaná bezpečnostní centra, je podle něj lepší, jsou-li všechny jednotky pod jednou střechou. „Ale podle mě by to mělo v praxi fungovat raději tak, že záchranáři budou s hasičskými jednotkami na jedné stanici,“ míní prezident záchranářů. Podle něj ale už v některých krajích fungují centra, kde všechny složky pod jednou střechou jsou. „Návrh sítě jsme ale do dnešního dne neviděli. Nevíme ani, které stanice se budou měnit,“ dodává Majerský.

Rozpočet se změnami nepočítá

K návrhu novely se sešlo celkem 106 připomínek, ministerstvo vnitra ale pouze 20 považuje za zásadní. Námitku vzneslo například ministerstvo financí, podle kterého bude mít návrh negativní vliv na rozpočet veřejné správy, ale rozpočet s těmito výdaji nepočítá. Ministerstvo upozorňuje, že například jen v příštím roce je v návrhu rozpočtově nezajištěno více než 952 tisíc eur. O rok později je to už přes než 1,2 milionu eur.

K nově se vyjádřilo i vedení hlavního města Slovenska. Bratislavě se nezamlouvá, že do základních záchranných složek integrovaného záchranného systému ministerstvo nezařadilo její městskou policii. Požaduje také, aby městští policisté působili v sídle krajského operačního střediska. Ministerstvo vnitra připomínku považuje za zásadní, zřejmě se tak tyto výhrady doplní i do návrhu, který poputuje na vládu.

Mezi zásadními připomínkami se objevil i požadavek slovenského úřadu vlády, kterému v návrhu chybí definice společných postupů pro případy zapojení dvou nebo více záchranných složek. „Navrhujeme v rámci usnesení vlády určit úkoly s termínem pro vypracování společných postupů a také jednotný terminologický slovník,“ píše v připomínce úřad vlády s tím, že společné postupy jsou důležitou součástí zlepšení integrovaného záchranného systému a podmínkou pro splnění milníku plánu obnovy.

Ministerstvo vnitra zařadilo mezi zásadní připomínky i požadavek, podle něhož by měla být v návrhu novely zákona i kritéria výběru lokalit pro integrovaná bezpečnostní centra a návrh jejich sítě. Také jde o jednu z podmínek ke splnění milníku z plánu obnovy. V zákoně by také podle připomínek měly být jasně definovány pravomoci a povinnosti integrovaných bezpečnostních center.

Miroslav Homola