V počátcích konfliktu na Ukrajině, kdy k nám začali proudit první uprchlíci, zaznívaly obavy z toho, kolik zdravotní péče u nás budou čerpat. Ty se ovšem nenaplnily, a ukazuje se, že většina Ukrajinců péči buď vůbec nevyhledala, nebo jen minimálně. Výjimkou je léčba HIV a tuberkulózy, kde terapii podstupuje více občanů Ukrajiny, než je český průměr. Na druhou stranu je pravda, že v tuto chvíli nemáme jasný přehled o tom, kolik vlastně z 420 tisíc Ukrajinců, kteří u nás dostali vízum dočasné ochrany, skutečně v Česku pobývá. To by se mělo upřesnit na začátku příštího roku, kdy budou probíhat přeregistrace a i zdravotní pojišťovny budou muset verifikovat, kdo u nás reálně žije. S tím, jak se válka na Ukrajině protahuje, zároveň začíná být jisté, že mnoho uprchlíků se jen tak domů nevrátí, a je proto na místě jim pomoci s jazykem a aklimatizací v Česku. To platí i o ukrajinských zdravotnících, pro něž nyní ministerstvo zdravotnictví pořádá kurzy, které jim pomohou k práci v českých nemocnicích. Problematice se věnoval na svém včerejším zasedání sněmovní zdravotnický výbor.
„V této chvíli se nepotvrdilo to, čeho jsme se obávali na začátku, tedy že péče bude dramaticky čerpána. Cca 70 procent migrantů z Ukrajiny do této chvíle nečerpalo žádnou zdravotní péči, a 25 procent čerpalo péči do pěti tisíc, tedy v základní rovině. Koresponduje to s tím, jaké oblasti byly nejvíce čerpány a využívány, a to je oblast praktického lékařství pro děti a dorost, klinická biochemie a všeobecné praktické lékařství,“ řekl poslancům náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček s tím, že lidé z Ukrajiny většinou vyhledávají lékaře mnohem méně než česká populace. To je zřejmě dáno i tím, že ve své domovině za péči platí z vlastní kapsy, takže na čerpání nejsou tak zvyklí.
Obavy přitom původně byly také z toho, že uprchlíci budou více čerpat nákladnou péči. Ani to se ale nepotvrdilo – například v oblasti vzácných onemocnění se s cystickou fibrózou u VZP (kde byly obavy z desítek až stovek pacientů) léčí jediný člověk prchající před válkou na Ukrajině. Žádné velké počty nejsou zaznamenány ani u onkologických chorob.
„Kde se ukázalo, že je péče čerpána významným způsobem a více než jsme předpokládali, je HIV. Jen ve skupině uprchlíků z Ukrajiny zde máme více než tři sta pacientů. To je číslo vyšší než za celý rok na desetimilionovou českou populaci. Proto jsme se Státním zdravotním ústavem rozjeli kampaň, která se zaměřuje na Ukrajince a to, abychom je vedli k vyhledání zdravotní péče a aby šli na testování. Druhou oblastí, kde taktéž došlo ke skokovému navýšení, je multirezistentní tuberkulóza,“ přibližuje Dvořáček.
Kampaň na podporu prevence u ukrajinských uprchlíků přitom chystá ministerstvo zdravotnictví nejen u HIV, ale i u očkování proti covidu, na kterou vyčlenilo sedm milionů korun.
Pojišťovny budou muset ověřovat, kdo žije v ČR
Jak ovšem poukázali někteří poslanci zdravotnického výboru, bude se zřejmě čerpání péče postupně zvyšovat s tím, jak tu budou lidé žít delší dobu a naučí se, jak zdejší systém funguje. Doposud mnozí řešili ty nejakutnější problémy, a pokud nebyli vážně nemocní, péči většinou nevyhledávali. To se ale postupně může měnit.
Na druhou stranu ale řada lidí, kteří u nás dostali dočasnou ochranu, vůbec v Česku nepobývá, a péči tak logicky nečerpají. Kolik uprchlíků u nás skutečně žije, by se mohlo vyjasnit začátkem příštího roku. Protože dočasná ochrana v první fázi končí na konci března, bude třeba od ledna do března provést přeregistrace uprchlíků. Pro zdravotnictví to bude znamenat, že ve chvíli, kdy se lidé on-line přihlásí do prodloužení dočasné ochrany na ministerstvu vnitra, budou muset zdravotní pojišťovny verifikovat vystavené průkazy zdravotního pojištění a ověřit aktuální stav, tedy kdo reálně v ČR žije. Pro plátce péče to bude znamenat velkou administrativní zátěž, na druhou stranu by ale proces měl probíhat převážně digitální cestou.
O kurzy pro zdravotníky už je 800 zájemců
Lidé z Ukrajiny, kteří u nás skutečně pobývají, tu ovšem vzhledem k vývoji situace asi zůstanou déle než několik měsíců, jak se doufalo na jaře. „Z původní představy, že tu lidé budou omezenou dobu, jsme se v rámci debat na ministerstvu vnitra dostali k tomu, že pracujeme na integraci lidí do českého prostředí. Je zcela zřejmé, že tu zůstanou další rok, možná déle, a my musíme počítat, že tu ve velké míře zůstanou natrvalo,“ podotýká Jakub Dvořáček.
Ministerstvo zdravotnictví přitom řeší oblast zaměřenou na uprchlíky z Ukrajiny prostřednictvím projektů a projektových manažerů. Zároveň se mu povedlo získat finance od Světové zdravotnické organizace a UNICEF, díky čemuž dostalo na péči o uprchlíky, jejich vzdělávání či jazykové kurzy sto milionů korun. Největší část by měla směřovat do primární péče. Zatím se ministerstvo zaměřuje na přímo řízené nemocnice, tento a příští měsíc by ale podpora měla být zpřístupněna i dalším zařízením včetně těch ambulantních.
„Pokud bude třeba větší množství finančních prostředků, předjednali jsme s UNICEF, že nás nadále budou podporovat a připraví další finance, které bychom mohli využít,“ doplňuje Dvořáček.
Peníze dále šly do oblasti vzdělávání, kdy přes Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů probíhají za symbolický poplatek kurzy pro ukrajinské zdravotníky. Nejedná se přitom jen o jazyk, ale i o přípravu na zapojení do poskytování péče v ČR.
„Zájem je obrovský. V tuto chvíli máme financovány kurzy pro tisíc lidí, a předběžně víme, že máme 750 až 800 zájemců, kteří se buď už zapojují, nebo se zapojit chystají. Bylo by záhodno, abychom těm, kdo mají vzdělání a chtějí se do zdravotnictví zapojit, k tomu poskytli podmínky,“ dodává Jakub Dvořáček.
Foto: PSP ČR
Michaela Koubová
