Způsob porodu má pravděpodobně vliv na to, jak organismus dítěte bude později reagovat na očkování, respektive jaké množství protilátek si po vakcinaci vytvoří. Přesněji vaginální porod byl spojen s lepší imunitní odpovědí než císařský řez. Nicméně existují způsoby, jak tyto rozdíly překonat. To jsou závěry nové skotsko-nizozemské studie publikované v žurnálu Nature Communication, která sledovala souvislosti mezi tím, jak dítě přišlo na svět a jak později reagovalo na očkování.
Smyslem očkování je ochránit před dopady infekcí ty nejzranitelnější. Proto jsou také děti očkovány proti řadě infekčních onemocnění během prvních měsíců života. Další z pomyslných dílků mozaiky toho, jak dětský organismus reaguje na vakcinaci a jak si vytváří potřebnou imunitní odpověď, by mohla doplnit nová skotsko-nizozemská studie publikovaná v žurnálu Nature Communication. Vědecký tým z University of Edinburgh, Spaarne Hospital a University Medical Centre in Utrecht a holandského National Institute for Public Health and the Environment se zaměřil na to, jak způsob porodu ovlivní to, jak bude imunitní systém reagovat na očkování.
I když jsou závěry poměrně jednoznačné a ukazují, že děti, které byly porozeny vaginálně, si oproti dětem porozených císařským řezem vytvoří po očkování více protilátek, sami autoři a autorky přiznávají, že je třeba ještě další výzkum problematiky. Navíc se jedná o poměrně malou studii, která zahrnovala pouze 120 dětí očkovaných ve věku 8 a 12 týdnů proti pneumokokovým a meningokokovým nákazám. Následně pak byla imunitní odpověď sledována ve 12 a 18 měsících věku. Obě vakcíny jsou přitom součástí rutinní vakcinace dětí i v České republice, byť se nejedná o povinné, ale dobrovolné očkování.
Konkrétně u 101 vaginálně porozených dětí, které byly očkovány proti pneumokokům, byly zjištěny dvojnásobné hladiny protilátek ve srovnání s dětmi, jež se narodily císařským řezem. V případě, že se jednalo o kojené děti, bylo množství protilátek 3,5krát vyšší než u dětí krmené umělou výživou, byť obě skupiny dětí byly porozeny vaginálně. Hladiny protilátek proti meningokokům byly 1,7krát vyšší u dětí, jež se narodily přirozeně, oproti těm, které přišly na svět císařským řezem, a to bez ohledu na kojení.
Vaginální porod znamená první kontakt s „hodnými bakteriemi“
Skutečnost, že způsob porodu má vliv na to, jak bude osídlen trávicí systém novorozence, není nijak nová. Jednoduše řečeno, při vaginální porodu, kdy dítě prochází porodními cestami matky, jsou prvními bakteriemi ty, se kterými se setká tímto způsobem. V případě císařského řezu však tento kontakt chybí a prvními pomyslnými kolonizátory jsou bakterie žijící na kůži nemocničního personálu či rodičů.
Vliv na střevní mikroflóru má také kojení či krmení umělou výživou nebo případné užívání antibiotik. „Myslím, že je obzvláště zajímavé, že jsme identifikovali několik prospěšných mikrobů, které jsou spojnicí mezi způsobem porodu a reakcí na vakcínu. V budoucnu bychom mohli být schopni doplnit tyto bakterie dětem narozeným císařským řezem krátce po narození, například „fekální transplantací“ z matky na dítě nebo použitím speciálně vytvořených probiotik,“ vysvětlila médiím vedoucí výzkumného týmu profesorka pediatrie Debby Bogaert působící na University of Edinburgh.
Teoreticky by podle autorského týmu mohly v budoucnu tyto závěry ovlivnit nastavení očkovacího kalendáře s ohledem na způsob porodu dítěte či analýzy jeho mikrobiomu. K tomu je však ještě dlouhá cesta, byť jsou závěry práce zajímavé. Konkrétně studie ukázala, že stabilní komunita střevních mikrobů s relativně vysokým výskytem potenciálně prospěšných bakterií Bifidobacterium a E. coli znamenala tvorbu vysokého množství protilátek po očkování proti onemocněním způsobeným pneumokoky, což bylo změřeno ve 12 měsících věku. Velké množství bakterie E. coli pak bylo spojeno také s velkým množstvím protilátek po očkování proti meningokokovým nákazám, což bylo zjištěno v 18 měsících věku.
Vaginální porod byl tak spojen s vyšší protilátkovou odpovědí na obě vakcíny, což autoři a autorky spojují právě s tím, že tento způsob přinesl také lepší osídlení střevní mikroflóry novorozence. Již dříve byly popsány souvislosti mezi nepřítomností bakterie Bifidobacterium u dětí a jejich horší reakcí na očkování proti tuberkulóze, žloutence typu B, dětské přenosné obrně a tetanu. Také bylo prokázáno, že předčasně narozené děti, které v prvních týdnech života prochází léčbou antibiotiky, vytvářejí horší imunitní odpověď na očkování ve srovnání s dětmi narozenými v termínu, jež takto léčeny být nemusí. „Narušené vzorce střevní mikrobiální kolonizace mohou přispět ke snížení účinnosti vakcíny u určitých populací a v určitém prostředí,“ konstatuje autorský tým.
I děti narozené císařským řezem chrání očkování
Jak upozorňuje zpravodajský portál BBC News, všechny děti sledované ve studii si bez ohledu na způsob porodu vytvořily po očkování protilátky, tedy i ty, co se narodily císařským řezem. Nicméně studie naznačuje další možné cesty výzkumu, jak vyrovnat rozdíly v mikrobiomu dětí, které se nenarodí vaginálně. V současnosti však podle autorského týmu není jasné, zda tyto zásahy, jako například fekální transplantace z matky na dítě či podání speciálního mixu probiotik, jsou opravdu bezpečné a dlouhodobě přínosné.
Profesor imunologie Neil Mabbott působící na The Roslin Institute je však ohledně závěrů studie zdrženlivý. Podle něj není zcela jisté, zda jsou vyšší hladiny určitých mikrobů přímo zodpovědné za vyšší tvorbu protilátek po vakcinaci. Avšak tato studie podle něj ukazuje na možnost, že by v budoucnu mohlo být možné léčit kojence narozené císařským řezem pomocí speciálně vytvořených probiotik, a tím pomoci zlepšit reakci imunitního systému na očkovací látky.
Ludmila Hamplová
