Foto: Max Pixel

Expertní komise německé vlády kritizuje pomalou digitalizaci zdravotnictví. Není to jen německý problém

Téměř žádné peníze navíc na digitalizaci ve zdravotnictví ve spolkovém vládním rozpočtu na rok 2023. To je hlavní věc, kterou ostře kritizuje Expertní komise pro výzkum a inovace. Komisi vadí, že vláda neposkytne dostatek finančních prostředků na provádění digitální strategie, kterou ale kabinet letos v srpnu schválil. Informaci s odkazem na zmíněnou komisi přinesl odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Přitom právě digitální strategie měla být něco jako signál pro nový začátek digitalizace německého zdravotnictví. „Doplňkový centrální digitální rozpočet, avizovaný v koaliční smlouvě vládních stran tedy bude k dispozici nejdříve v roce 2024. Digitalizace Německa je – opět – pozastavena,“ uvedla Expertní komise pro výzkum a inovace.

Komise hovoří o digitalizaci Německa jako celku, problém ale je, že její faktické pozastavení bude mít negativní dopad i na digitalizaci německého zdravotnictví. Komise sice připouští, že by některé digitalizační projekty mohly být financovány z rozpočtů jednotlivých ministerstev, včetně Spolkového ministerstva zdravotnictví, tím ale nebude vyřešen ústřední problém německé digitalizační politiky, totiž roztříštěná odpovědnost mezi jednotlivými rezorty.

Chtělo by to nějaký zázrak

„S pozastavením digitálního rozpočtu jako zastřešujícího nástroje financování je naléhavě potřebná digitalizační politika z jediného zdroje opět vzdálena,” kritizuje komise. Její členové zdůrazňují, že náklady na digitalizaci jsou investice, které by mohly v příštích letech pomoci ušetřit obrovské finanční sumy.

Podle komise se nedostatečná digitalizace ve zdravotnictví projevila během koronavirové pandemie. Její následky se kvůli tomu masivně prohloubily. „Nebylo možné shromažďovat základní údaje, vyměňovat je ani zpracovávat, a proto nebyla k dispozici informovaná politická rozhodnutí, a to ani pro lékařský výzkum,” píší dále autoři zprávy Expertní komise pro výzkum a inovace.

Komise si také klade otázku, který z digitalizačních projektů bude stávající spolková vláda vůbec ještě schopná realizovat. A to i v případě, že zvláštní digitální rozpočet vznikne až na rok 2024. Problémem totiž je, že digitální strategie vlády pokrývá období do příštích voleb do Spolkového sněmu, tedy do podzimu 2025. Na realizaci jakéhokoli projektu tak případně zbyde velmi málo času. „Bylo by zapotřebí nějakého zázraku, který by pomohl digitalizaci v Německu dotáhnout během tohoto volebního období,” uvádí komise v dokumentu.

Není to jen německý problém

Pomalá či nedostatečná digitalizace zdravotnictví ale zdaleka není problémem pouze Německa. Podobně ztuha totiž digitalizace zdravotnictví probíhá také ve Velké Británii, jak informoval odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Britská lékařská asociace odhaduje, že kvůli neefektivním či zastaralým IT systémům značná část lékařů (asi 27 procent) v Národní zdravotní službě (NHS – National Health Service) ztrácí více než čtyři hodiny týdně. Asociace upozorňuje, že vládní proklamace o tom, jak digitalizace postupuje, se stále více odlišuje od reality.

„Digitální budoucnost se neuskuteční a nenaplní, pokud se blíže nepodíváme na rozpadající se infrastrukturu informačních technologií nebo na špatné uživatelské zkušenosti lékařů, ale i pacientů,” píší Joe Zhang a Hutan Ashrafian v článku Failing IT infrastructure is undermining safe healthcare in the NHS, který vyšel v časopise British Medical Journal.

Autoři připomínají, že investice do IT infrastruktury, včetně počítačů, serverů a sítí, jsou zřídkakdy prioritou a lze je snadno považovat za náklady, které mají být udržovány na nízké úrovně, spíše než za investice, které zvyšují produktivitu práce. “Důsledky jsou ale značné,” upozorňují Zhang a Ashrafianem.

-cik-