Foto: Pixabay

Nejčastější příčinou psychiatrických hospitalizací na Slovensku je užívání alkoholu

Na psychiatrických odděleních lůžkových zdravotnických zařízení bylo na Slovensku v roce 2021 pro duševní poruchy a poruchy chování provedeno 37 482 hospitalizací, muži tvořili 56,8 procenta. Z celkového počtu hospitalizací byla téměř třetina pacientů hospitalizována vůbec poprvé v životě. Nejvíce hospitalizací si podobně jako v předchozích letech vyžádaly poruchy psychiky a chování zapříčiněné užíváním alkoholu, které činily 25,8 procenta ze všech hospitalizací. Uvádí to ve své zprávě slovenské Národní centrum zdravotnických informací (NCZI).

Druhou nejčastější skupinou diagnóz byla skupina diagnóz schizofrenie, schizotypové poruchy a poruchy s bludy s podílem 21 procent. Následovaly afektivní poruchy a organické duševní poruchy včetně symptomatických.

Muži při hospitalizacích převažovali

Vzhledem k pohlaví byli po přepočtu hospitalizací na počet obyvatel daného pohlaví více hospitalizováni muži než ženy. Nejvýraznější převaha mužů byla při hospitalizacích s poruchami psychiky a chování zapříčiněných užíváním alkoholu. U druhé nejčastější skupiny diagnóz schizofrenie, schizotypové poruchy a poruchy s bludy také převažovali muži. Ženy byly podle NCZI častěji hospitalizovány při diagnózách organické duševní poruchy včetně symptomatických. Nejvíce převažovaly ženy nad muži při hospitalizacích se skupinou diagnóz afektivní poruchy.

Nejvíce hospitalizovaných mužů pro poruchy související s užíváním alkoholu mělo trvalé bydliště v Košickém a Trenčínském kraji. Nejvíce žen přijatých k hospitalizaci s touto diagnózou pocházelo z Trenčínského a Žilinského kraje. „Nejčastěji byly hospitalizovány svobodné a nezaměstnané osoby. Více než polovina ukončených hospitalizací při diagnóze F10 trvala méně než 14 dní,“ konstatuje NCZI ve zprávě.

Téměř dva miliony vyšetření

V psychiatrických ambulancích bylo v roce 2021 vykázáno 1,92 milionu vyšetření s diagnostikovanou psychickou poruchou, což představuje meziroční nárůst o 3,6 procenta. Celkově bylo vyšetřeno 377 200 osob, v porovnání s předchozím rokem došlo k nárůstu o 3,5 procenta. Z hlediska pohlaví převládaly ženy oproti mužům.

Nejčastějším důvodem ambulantní léčby byly podle NCZI afektivní poruchy, které byly diagnostikovány u 32,2 procenta všech vyšetřených osob. Následovaly neurotické stresem podmíněné a somatoformní poruchy, které se týkaly 27,0 procent osob a organické duševní poruchy včetně symptomatických, jež tvořily 19,7 procenta ze všech vyšetřených osob. U všech tří uvedených skupin diagnóz převažoval počet žen oproti mužům.

„Muži dominovali při poruchách psychického vývoje s podílem 76,1 procenta a při poruchách psychiky a chování zapříčiněných užíváním alkoholu a psychoaktivních látek, při kterých měli zastoupení 74,7 procenta. Ochrannou ambulantní léčbu podstoupilo 6 814 osob, z čehož nejvyšší podíl tvořily osoby v protialkoholní (45,4 procenta) a protidrogové ochranné léčbě (27,5 procenta),“ vypočítává NCZI.

V roce 2021 byla psychická porucha diagnostikována poprvé v životě 63 083 osobám, což představuje meziroční nárůst o 3,4 procenta. Počet žen mírně převyšoval počet mužů. Nově diagnostikovaní pacienti byli nejčastěji léčeni pro neurotické, stresem podmíněné a somatoformní poruchy s počtem 18 442 pacientů, organické duševní poruchy včetně symptomatických s počtem 15 331 pacientů a afektivní poruchy s počtem 11 627 pacientů.

Vzhledem k věkovým skupinám bylo nejvíce případů psychiatrických diagnóz evidováno poprvé v životě u osob starších 75 let. Následovaly věkové skupiny 15-19 let a 20-29 let. Nejvyšší meziroční nárůst počtu nově diagnostikovaných pacientů po přepočtení na 10 000 osob dané věkové kategorie byl zaznamenán u 15-19-letých (29,2 procenta), následovaly děti ve skupině 0-14 let (17,3 procenta). „Po zohlednění území sídla ambulance byl nejvyšší počet vyšetřených osob se stanovenou diagnózou vzhledem k počtu obyvatel v Bratislavském, Košickém, Banskobystrickém a Prešovském kraji,“ uzavírá NCZI.

Jozef Brezovský