Ministerstvo zdravotnictví nemá přímou možnost kontrolovat (s výjimkou přímo řízených organizací) čekací doby na zákroky v českých nemocnicích. V reakci na písemnou interpelaci poslance Kamala Farhana (ANO) to uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Farhan se ovšem s jeho písemnou odpovědí nespokojil a téma zvedl znovu během čtvrtečních interpelací na plénu sněmovny. Ministr Válek na něm řekl, že k tomu, aby ministerstvo získalo potřebná data, bude třeba změnit legislativu. Ministerstvo proto připravuje zákon o registrech, který by měl situaci napravit.
Na interpelaci Kamala Farhana ohledně toho, jak ministerstvo zdravotnictví vyhodnocuje čekací doby na výkony, se poslanci dostalo odpovědi, že je úřad nevyhodnocuje, protože není stanovena povinnost čekací lhůty hlásit.
„Jsem z této odpovědi, kterou jsem dostal od pana ministra, řeknu, zklamán. Já jsem se ho zde ptal, jak ministerstvo sleduje a vyhodnocuje čekací doby na plánované výkony a jak bude postupovat, aby tyto čekací doby zkrátilo. V odpovědi na mou písemnou interpelaci stojí černé na bílém: „Ministerstvo zdravotnictví nevyhodnocuje čekací doby. Povinnost hlášení čekací dob na Ministerstvo zdravotnictví není stanoveno.“ Dále ministerstvo rozvádí, že to mají dělat zdravotní pojišťovny, Ústav zdravotnických informací a statistiky a že věcí zkracování čekacích dob na operace pro české pacienty se nehodlá v budoucnu zabývat. Řekl bych, že i na člověka jako jsem já, který už četl spoustu úřednických dopisů a výmluv, je toto silná káva. Takže, pane ministře, dovoluji se vás zeptat na plénu Poslanecké sněmovny. Hodláte i nadále setrvat na svém stanovisku, že jsou vám čekací doby na operace pro pacienty lhostejné, že je dále nebudete sledovat, že je dále nebudete vyhodnocovat, že nehodláte sledovat, jak jsou čekací doby dlouhé? Jakou vyvinete snahu z pozice ministra zdravotnictví, aby docházelo ke zkrácení těchto čekacích dob?“ ptá se Kamal Farhan.
Farhan přitom odkazuje na kompetenční zákon, kde se říká, že ministerstvo zdravotnictví je ústředním orgánem státní správy pro zdravotní služby, diagnostiku a léčení lidí. Podle Farhana z toho vyplývá, že by se ministerstvo mělo požadovanými daty zabývat, sledovat je a na jejich základě konat. Zároveň se ministra Válka táže, zda si nemyslí, že včasné provedené lékařského výkonu je podstatným parametrem dostupnosti lékařské péče.
„Moji předchůdci včetně Vojtěcha Adama a všech pěti ministrů za vlády hnutí ANO nikdy tato data nesledovali. Je to dáno z legislativy. Tuto kompetenci mají zdravotní pojišťovny, a já budu rád, když Poslanecká sněmovna změní některé kompetence a dá silnější nástroje ministerstvu zdravotnictví, abychom mohli lépe sledovat, co se děje se zdravotní péčí v České republice. Ministerstvo zdravotnictví má informace od jednotlivých zdravotních pojišťoven o tom, jak jsou dlouhé čekací doby u jejich vyšetření, a má tyto informace o přímo řízených organizacích. Žádná legislativní úprava ale neumožňuje žádat tato dat od ostatních subjektů, které nejsou přímo řízeny ministerstvem zdravotnictví, a toto bych chtěl změnit,“ reaguje ministr Válek s tím, že v tuto chvíli sice má ministerstvo data od pojišťoven, ale nemá legislativní možnost si ověřit, zda jsou správná, a pokud je některá pojišťovna odmítne dát, nemá úřad nástroje, jak data získat. Je přitom nutné, aby ministerstvo zdravotnictví mělo přesná analytická data, aby mohlo úhradovou vyhlášku směřovat tam, kde je dobrá kvalita i dostupnost, případně tyto parametry zlepšovat.
Lhůty nejsou na předcovidové úrovni
Ke změně však bude potřeba udělat legislativní změny minimálně v jednom zákoně. „Velmi rád bych ve spolupráci se zdravotním výborem předložil legislativu, která rozšíří množství registrů z řad ministerstva zdravotnictví tak, abychom mohli sledovat další parametry. Jsem také připravený na zdravotním výboru zařadit pravidelnou informaci z dat, která ministerstvo zdravotnictví má, a můžeme se domluvit, že přes Kancelář zdravotního pojištění budeme chtít tato data od zdravotních pojišťoven daleko podrobněji,“ říká Válek.
Ten připomíná, že se během covidu prodloužily objednací doby jak na screeningová vyšetření, tak na plánovaná vyšetření, jako jsou operace kyčelních či kolenních kloubů. Proto bylo po dohodě s pojišťovnami zrušeno zastropování na plánované výkony, takže jich zdravotnické zařízení může provést tolik, kolik je schopno, a dostane výkonovou úhradu. U screeningů pak byla pracoviště stimulována, aby zvýšila svoji kapacitu. Ve výsledku tak v některých přímo řízených organizacích stoupla výkonnost na 130 až 140 procent výkonnosti ve srovnání s předcovidovými lety a začaly se postupně zkracovat termíny plánovaných zákroků i screeningových vyšetření. Co se pak týče VZP, data ukazují, že se povedlo ve srovnání s rokem 2021 lhůty zkrátit, ale stále jsme se u řady výkonů nedostali na úroveň roku 2019.
Letos by trend měl pokračovat s tím, že úhradová vyhláška navíc posiluje jednodenní chirurgii, což by mohlo dále vést ke zkrácení objednacích dob u plánovaných výkonů. U screeningů je ovšem problém, že se během pandemie zhoršil zájem o vyšetření, takže je třeba soustředit se hlavně na motivaci pacientů k jejich návštěvě.
Otazník nad vypovídací hodnotou dat
Poslanec Farhan ovšem s reakcí ministra Válka příliš spokojen nebyl. „V první části jste neodpověděl na mé dotazy, v té druhé jste je víceméně rozšířil. Určitě se shodneme v tom, že data jsou důležitá, protože jinak byste jako ústřední orgán státní správy nemohli do věci zasahovat, řídit ji a de facto by se velmi sporně naplňoval kompetenční zákon,“ konstatuje Farhan.
Také poslanec Jiří Mašek (ANO) nepovažuje přístup ministerstva za odpovídající. „Čekací doba je pro pacienty často rozhodující, mohou také vypadnout z takzvaného terapeutického okna a léčba může přijít pozdě. Vy jste ministr, který si nechal v rozpočtu vzít 14 miliard na zdravotní péči. Samozřejmě to shodíte na zdravotní pojišťovny. Ty si frekvence sice hlídají, ale zároveň jsou to plátci, takže to vyváží. Ale to, že jednotlivá zdravotnická zařízení mohou termíny prodlužovat, se děje. Já z pozice praktického lékaře vím, jaké jsou termíny na jednotlivá diagnostická vyšetření, respektive jaké jsou čekací doby na operace, a ty se nezkracují. A ono to s financemi do zdravotnictví skutečně souvisí,“ domnívá se Mašek.
Snížení plateb za státní pojištěnce se na systému podepsalo také podle Miloslava Janulíka (ANO). „Čekací doby v České republice jsou při porovnání se zahraničím naprosto neporovnatelné. Ve vyspělých státech kolem nás se čeká na endoprotézu dva roky a ono to má svoje důvody, třeba i proto, aby pacient mohl zhubnout a tak dál. U nás v podstatě nebyl důvod to sledovat, a najednou se to prodlužuje, protože za covidu se v mém oboru neoperovalo. Teď najednou mám i já v uvozovkách waiting list. Když ale padla řeč o těch 14 miliardách – kdyby je pojišťovny měly, musely by je rozeslat zdravotnickým zařízením a mohly by je dát třeba do platů a přijmout o něco víc lidí, takže kapacita by se trošičku spravila,“ myslí si Janulík.
Že v minulosti nebyl důvod data sledovat, potvrzuje i ministr Válek. „Ale byla tu výjimka – pan ministr Heger zavedl parametr sledování objednávacích dob na vyšetření zobrazovacími metodami, a ten se časem ukázal jako naprosto nesmyslný. Například u operace kyčelním kloubu máme skupinu pacientů, kteří jsou akutní a výkon potřebují hned, jinak si zlomí krček. Tyto termíny nemá smysl sledovat, protože akutní pacient má mít operaci akutně. Ale pak je celá suma pacientů, která má výkon plánovaný. Plánování přitom probíhá jednak podle skórovacího systému, který vychází z nálezu CT, RTG, případně CT, jednak ze subjektivních pocitů pacienta, jehož bolest se objektivizuje pomocí parametrů. Když pak budu mít dva pacienty, jeden bude ve skórovacím systému výš a druhý níž, a dřívější termín dostane ten pacient, který je výš,“ říká Vlastimil Válek.
Co se pak týče kritiky, že došlo ke snížení plateb za státní pojištěnce, které připravily systém o 14 miliard, brání se Válek tím, že oproti dohodám uzavřeným v dohodovacím řízení zvýšil meziroční nárůst úhrad ze čtyř na osm procent.
Ministr nicméně trvá na tom, že ke sběru dat o čekacích dobách nemá zákonnou oporu. „Co jsem zdědil, to mám, a rok se to snažím intenzivně změnit. Samozřejmě, že je nutné změnit legislativu o registrech, ale vzpomeňme si na bouřlivou debatu o Tečce, která souvisí s registry. Nemáme příslušný zákon, a proto jsme odkázáni na to, co nám Úřad pro ochranu osobních údajů dovolí nebo nedovolí sledovat. Proto jsem musel nachystat zákon o zdravotních registrech, který ministerstvo zdravotnictví chytá od ledna nebo od března,“ reaguje Válek. “ Ministerstvo zdravotnictví má nachystanou legislativu. Chtěl bych ji v prvním pololetí příštího roku předkládat ve Sněmovně. Budeme ale muset najít opravdu široký nepolitický konsenzus, protože zákon o registrech bude kompromisem mezi GDPR a maximem informací tak, abychom mohli co nejlépe léčit a co nejlépe léčbu sledovat,“ uzavírá Vlastimil Válek.
-mk-
