Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zavést registrační personální standardy v zařízeních sociálních služeb. To se ovšem nelíbí odborům, které argumentují špatnými zkušenostmi ze zdravotnictví. Podle nich se zde z minimálního personálního standardu stala norma vedoucí k přetěžování personálu. Z podobného vývoje proto mají obavy i v případě sociálních služeb. Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková tak nyní napsala ministru Mariánu Jurečkovi dopis, ve kterém ho od návrhu odrazuje.
„Při respektování dobré praxe a maximální snaze o naplnění všech potřeb klientů je prakticky nemožné stanovit jednotnou hodnotu počtu personálu, byť pro určenou konkrétní kapacitu a druh a formu sociální služby. Z tohoto důvodu je definován tzv. Registrační personální standard, který slouží jako základ pro výpočet a může se stát nejnižším požadovaným jmenovatelem pro garanci poskytování služby v zákonem definovaném rámci,“ stojí se v materiálu, proti kterému se odbory ohrazují.
Podle odborářů znění naznačuje, že se MPSV vydalo podobnou cestou jako zdravotnictví, ačkoliv opakovaně ujišťovalo, že se nejedná o vytvoření minimálního personálního standardu v sociálních službách.
„Chtěli bychom připomenout, že jsme v roce 2011 nesouhlasili se zavedením minimálního personálního zabezpečení zdravotních služeb, opakovaně jsme upozorňovali Ministerstvo zdravotnictví, že z minimálního standardu se v průběhu let stane standard optimální a že ve vazbě na financování návrh negativně dopadne na všechny aktéry ve zdravotnictví, což se v průběhu let bohužel potvrdilo. Mnoho poskytovatelů zdravotních služeb s odvoláním na znění vyhlášky č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, přistoupilo ke snížení počtu zdravotnických pracovníků až na právě vyhláškou stanovená minima,“ píše odborářka s tím, že výsledkem je přetěžování personálu, syndrom vyhoření a odchody z nemocnic.
Odbory se navíc obávají o dodržení všech zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s ohledem na § 29 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kde jsou stanoveny přípustné hygienické limity pro hmotnost ručně manipulovaného břemena přenášeného muži a ženami.
„Připomínáme, že jsme opakovaně požadovali provedení zátěžových testů na vybraných pracovištích a přenesení jejich vyhodnocení do zamýšleného personálního standardu. Hygienické limity rizikových faktorů jsou dle našich poznatků v zařízeních sociálních služeb bohužel velmi často překračovány a jsme přesvědčeni, že tyto hygienické limity nelze při propočtu vzorce pro domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, dodržet,“ domnívá se Žitníková.
Mohlo by vás zajímat
Podle ní přitom centrálně nemá personální standardy upravena žádná země EU, učinily tak pouze regionálně například některé spolkové země v Německu nebo v Rakousku. O personálních standardech se vede diskuze také na úrovni EU, žádný konkrétní závěr ale zatím nebyl přijat.
-mk-
