Foto: Radek Čepelák

Doležal: Výpadky léků se zhoršují, ukazují analytická data

Výpadky léků jsou běžné a týkají se většiny typů léčiv, dochází k nim navíc stále častěji. Naprosto zásadní roli přitom hraje, kolik existuje u dané skupiny léčiv kompetitorů, potvrdila analýza, kterou u kulatého stolu Dostupnost zavedených léčivých přípravků v Česku pořádaného Zdravotnickým deníkem prezentoval ředitel společnosti Value Outcomes Tomáš Doležal. Ten také na základě dat vysvětlil, proč v České republice stagnuje trh s imunoglobuliny a varoval, že pokud se něco nezmění, bude se situace stále zhoršovat.

„Výpadky léků jsou a budou a jde spíše o to, jak udělat systém odolný vůči vnějším vlivům,“ řekl na úvod Doležal. A zdůraznil, že mezi cíle lékové politiky patří zajištění účinných, bezpečných a kvalitních léčiv pro své občany, zabezpečení maximálního objemu péče za limitovaný objem finančních prostředků a poskytnutí této péče občanům, kteří ji skutečně potřebují. „Vždycky ale bude existovat rozpor mezi dostupností, kvalitou péče a náklady,“ dodal Doležal.

Účastníci diskuse u kulatého stolu Dostupnost zavedených léčivých přípravků v Česku (zleva) ředitel společnosti Value Outcomes Tomáš Doležal, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář, ředitelka odboru léčiv a zdravotnických prostředků ministerstva zdravotnictví Daniela Rrahmaniová, náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka (ODS), moderátor diskuse a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, předseda sněmovního Podvýboru pro lékovou politiku, přístrojovou techniku a zdravotnické prostředky Kamal Farhan, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár a výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel

U kulatého stolu Zdravotnického deníku prezentoval analýzu výpadků léky na předpis přítomných na českém trhu. „Zaměřili jsme se na na všechny léky na trhu v rámci off-patentových molekul v období od dubna 2021 do března 2023. A výpadek jsme si definovali jako stav, kdy má SÚKL nahlášený výpadek ve svých zdrojích,“ uvedl Doležal. A upřesnil, že za off-patentové molekuly považovali při analýze ty, ve kterých se na trhu vyskytují alespoň dva kompetitoři nebo ve kterých se sice vyskytuje pouze jeden brand, ale jsou na českém trhu přítomny alespoň 12 let.

Analýza dat za dvouleté období ukázala, že jsou výpadky běžné a týkají se většiny portfolia. V čase ale počet výpadků roste. Jasně se přitom ukazuje, že nejzranitelnější jsou zaměnitelné skupiny (kombinace účinné látky a cesty podání), které mají malý počet kompetitorů. Skupiny s jediným brandem dopadly podle očekávání nejhůře. „U skupin s dvěma až třemi kompetitory je počet vážných výpadků je v řádech vyšších desítek procent. To jsou ty ohrožené skupiny léků, ve kterých nás nejvíce tlačí bota. U skupin se čtyřmi a více kompetitory ale úplné výpadky prakticky mizí a klesá i podíl výpadků středně závažných,“ popsal výsledky analýzy Doležal.

Zdroj: Prezentace Tomáše Doležala

Propad na cenové dno

Ve druhé části svého vystoupení představil ředitel společnosti Value Outcomes analýzu vývoje cen imunoglobulinů – tedy léků připravovaných z krevní plazmy. Léčivé přípravky vyrobené z plazmy jsou důležité, život zachraňující léky pro více než půl milionu Evropanů se vzácným onemocněním. „Je to jiná kategorie léků než jsou běžná chemická léčiva. Jejich životní cyklus bývá kratší a jejich výroba složitější a zdlouhavější. Jsou také z vysoké míry zatížené náklady na výrobu, které kvůli celosvětové inflaci ještě vzrostly. A jsou to ty léky, které jsou v podstatě nenahraditelné,“ vysvětlil Doležal specifika imunoglobulinů.

Auditorium kulatého stolu Dostupnost zavedených léčivých přípravků v Česku.

Analýza tuzemských a evropských dat ukázala, že spotřeba těchto léků u nás začíná stagnovat. „Trh se nerozvíjí s dynamikou. Když porovnáme spotřeby na hlavu, je Česká republika na zlomku spotřeby v porovnání se západními zeměmi. Takže ne, že by tu nebyla potřeba, ale trh musí reagovat na omezené dodávky,“ uvedl Doležal.

V rámci analýzy došlo také k porovnání vývoje cen v 18 zemích EU od ledna 2018 do listopadu 2022. „Byli jsme poměrně překvapeni, protože se ukázalo, že prakticky všechny země reagují zvyšováním cen – jsou to ceny referenční, ne vždy vidíme ceny reálné,“ řekl Doležal. A dodal: „Dalo by se to interpretovat tak, že se evropské země snaží učinit trh atraktivnějším pro dodavatele, protože jsou si vědomy limitované dodávkové kapacity.“

Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová a náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár u kulatého stolu Dostupnost zavedených léčivých přípravků v Česku pořádaného Zdravotnickým deníkem.

České úhrady jsou ale dlouhodobě fixovány, takže u nás ceny nestoupají. „A protože u nás ceny stagnují, zatímco všude jinde rostou, propadá se pochopitelně Česká republika v ‚cenovém koši‘. A pokud se nic nestane, budeme definitivně na dnu a atraktivita českého trhu bude ještě menší,“ uzavřel Doležal.

Jakub Němec

Foto: Radek Čepelák

Kulatý stůl se konal za podpory České asociace farmaceutických firem a společnosti Takeda.