Foto: Radek Čepelák

Schellong: Potřebujeme, aby se telemedicína dostala do úhrad

Telemedicína jde kupředu mílovými kroky, čemuž pomohla i potřeba léčby na dálku v době pandemie covidu. Zásadní bude, aby se ji co nejdříve podařilo dostat do úhrad, řekl na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví Norbert Schellong, ředitel Nemocnice Havířov, jejíž lékaři a zdravotníci ve spolupráci s Centrem telemedicínských služeb Fakultní nemocnice Ostrava aktivně provozují řadu telemedicínských projektů.

Ředitel havířovské nemocnice také připomněl, že v covidovém období byly konzultace více než rok hrazeny zdravotními pojišťovnami. A dodal: „Je mi líto, že se od plateb za telemedicínské služby upustilo a doufám, že se od nich upustilo jen dočasně.“

Účastníci panelové diskuse na summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví. Zleva: Spoluzakladatelka Mindwell Jelena Holomany, ředitel OR-CZ Michal Mačát, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Petr Nosek, CEO Infini One Václav Vachta, statutární zástupce ředitele ÚZIS Vladimíra Těšitelová a ředitel Nemocnice Havířov Norbert Schellong.

Podle něj přitom nic nebrání stanovení legislativního rámce a tomu, aby se telemedicínské výkony do úhrad dostaly. „V podstatě dnes úhrady máme. Děkuji všem pojišťovnám, které nám pomohly s nasazením do praxe například prostřednictvím fondů prevence, na druhou stranu jsme si během covidu vyzkoušeli, že lze telemedicínu platit takzvanou konzultací. A to je věc, která se od začátku letošního roku dostala do legislativy a v zásadě bezpečně legislativně provádět již lze konzultaci zdravotníka v nemocnici pacientovi, který je doma, a tudíž může podle mne pojišťovna dát prostor k úhradám – alespoň v nějakém přechodném období, než bude telemetrie bodově ohodnocena,“ míní ředitel Nemocnice Havířov.

Cesta ke zlepšení disciplíny pacientů

V oblasti telediagnostiky byla podle Schellonga pracoviště, která jsou známá jako poskytovatelé telemedicínských služeb, během covidu z mnoha stran kontaktována s mnoha dotazy a požadavky. „Nestihli jsme ani rychle reagovat, protože jsme nebyli připraveni. Ale ty dotazy byly poměrně široké – jestli dokážeme pacienty s covidem držet doma, jestli je dokážeme sledovat a podobně. Podobnou velmi prudkou poptávku zaznamenala i všechna ostatní centra, kde mají potřebné technologie a zároveň i dohled mediků, paramediků či nelékařských zdravotnických pracovníků,“ uvedl Schellong. Mezi taková pracoviště patří například brněnské Mezinárodní centrum pro telemedicínu nebo Fakultní nemocnice Olomouc.

Účastníci druhého ročníku summitu Zdravotnického deníku měli příležitost poznat mnoho užitečných názorů na nové technologie a inovace ve zdravotnictví.

„Plátci ale v téhle oblasti bohužel nemohli stanovit úhrady – za což ale nemohou oni, ale chybějící legislativní rámec. Přitom se jedná většinou o multioborové a ve světě opravdu ověřené přístupy, které my tady nevymýšlíme, pouze se je snažíme zavést v Česku. Bylo by třeba všechny procesy ohledně implementace zrychlit,“ řekl také Schellong.

Mezi benefity zavádění telemedicíny do ambulantní praxe, které oceňují lékaři i pacienti, řadí Schellong snížení počtu návštěv u ambulantních lékařů, jednodušší sledování vývoje zdravotního stavu pacienta, možnost konzultace dat v rámci on-line mezioborové spolupráce i snížení počtu akutních hospitalizací. „Telemedicína má navíc obrovský motivační a edukační potenciál. Postupným a pravidelným měřením a sebemonitoringem zlepšuje disciplínu pacientů. Devadesát procent pacientů díky vyšší adherenci k léčbě zlepšilo svou disciplínu, díky čemuž dosáhli lepších klinických výsledků a zlepšení kritických fyziologických funkcí,“ uvedl ředitel Nemocnice Havířov.

Své pohledy na stav a budoucnost tuzemského zdravotnictví v rámci summitu představil i český premiér Petr Fiala, vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann a ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Lék na opomíjenou péči

Ve svém vystoupení zmínil Schellong i jednu ze současných aktuálních výzev telemedicíny. „Dnes jsme na prahu testování jedné významné věci, o níž se už oficiálně hovoří po celém světě – tou je takzvaná opomíjená péče. V nemocnicích nám leží spousta pacientů, a ne všichni musí ležet na jednotkách intenzivní péče, ale zároveň nemohou být všichni pacienti na standardních lůžkách delší čas takříkajíc bez povšimnutí. A zdravotníků – zejména lékařů – máme jen omezený počet,“ vysvětlil Schellong. K tomu, aby nedocházelo k opomíjené péči může pomoci právě telemedicína. „Existuje možnost pacienta alespoň intermediárně sledovat pomocí chytrých technologií a od vstupu do zdravotnického zařízení až do doby třeba jednoho týdne po propuštění od něho čerpat jeho zdravotní data,“ řekl Schellong.

Ten vidí značné možnosti telemedicíny i v oblasti sociálních služeb. „Pacienti jsou na jednom místě a nemusí být individuálně zásobování drahými přenosnými zařízeními. Lze provádět hromadné nebo skupinová telemedicínská měření. V některých ústavech sociální péče pracují praktici na částečné úvazky, v některých nemají praktika vůbec. A vzhledem k prodlužování délky života, ale ne kvality zdravotního stavu, je naprostá většina starších lidí v ústavech nemocná, takže včasný přísun informací o změně jejich zdravotního stavu je pro lékaře velmi efektivní,“ vysvětlil.

Norbert Schellong (vpravo) při kuloární diskusi o přestávce mezi jednotlivými bloky summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví.

Norbert Schellong také představil projekty, na kterých v praxi pracují zdravotníci v Nemocnici Havířov a v Centru telemedicínských služeb Fakultní nemocnice Ostrava. Mezi ně patří projekt monitoringu pacientů s Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou v domácím prostředí pomocí vzdálené monitorace fyziologických funkcí jak pacienta samotného, tak blízké osoby, která s ním žije v domácnosti. Telemedicínu využívají lékaři i při monitoraci pohybového aparátu v poúrazové rehabilitační péči, sledování vybraných pediatrických pacientů s obezitou a astma bronchiale v ústavní a domácí péči, při monitoringu pacientů před bariatrickou operací a po ní a také při vzdáleném monitoringu lidí trpících diabetem nebo hypertenzí. Telemedicínská řešení ale nemusí mířit jen do skupiny chronických pacientů – v Nemocnici Havířov ve spolupráci s Centrem telemedicínských služeb FN Ostrava provádějí například i monitoring pacientů s hematoonkologickým onemocněním.

Jakub Němec

Foto: Radek Čepelák

Zdravotnický deník děkuje za podporu summitu společnostem Roche, Zentiva, ORCZ, Medtronic, Medicalc, Novartis, Alk, Akeso, EUC, MyCom, Satum a zdravotním pojišťovnám VZP, ZP MV a RBP.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (vlevo) promlouvá na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví. Naslouchají mu vedle sedící generální ředitel Medtronic Czechia Michal Vondraš a ředitel FN Královské Vinohrady Jan Votava.
Publikum se na summitu dobře bavilo a často i zapojovalo do diskusí zajímavými dotazy.
Kuloární diskuse na summitu Technologie a inovace ve zdravotnictví.