Videokonzultace, vzdálený monitoring pacientů či robotické operace. Havířovská nemocnice jde pod vedením vizionářského ředitele Norberta Schellonga technologicky kupředu a jedním z jejích užitečných nástrojů je v poslední době velmi skloňovaná telemedicína. O tom, jaké další projekty chce ředitel zrealizovat, kde sám hledá inspiraci a jak medicínu „na dálku“ vnímají jeho kolegové, se rozpovídal v rozhovoru pro Zdravotnický deník.
Jste členem mezinárodní asociace pro telemedicínu a také vědecké rady Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Jaké jsou představy těchto organizací do budoucna? Na čem aktuálně pracujete?
Jakákoliv zájmová asociace je vytvořená pro propagaci a podporu předmětu sdružení. V případě asociace pro telemedicínu se snažíme o její popularizaci, integraci, sdružování nových nápadů a zajímáme se o oblasti využití. Členství v této mezinárodní asociaci má v České republice několik dalších právnických fyzických osob a bylo by dobré, kdyby předávání zájmů a zkušeností bylo na intenzivnější úrovni. Ostravská lékařská fakulta i Vysoká škola báňská se prostřednictvím svých kateder bioinženýrství a informačních technologií chystají zavést distanční medicínu do svých výukových programů. Obě fakulty jsou také velmi aktivní i na poli testování nových technologií nebo v samotné pilotáži nových diagnostických programů.
V současné době chystáme evaluaci distančního monitoringu pohybového aparátu, kdy za pomoci takzvaných chytrých vložek monitorujeme pohyb dolních končetin například po traumatech a operacích kostí a kloubů dolních končetin. V budoucnu to bude využitelné i v plánovaných operačních výkonech v ortopedii a neurochirurgii, ale také v diabetologii v rámci syndromu diabetické nohy. Pracujeme také na projektu uplatnění telemedicíny u pacientů s roztroušenou sklerózou. Další projekty se chystají na podzim. Jedním z nich bude například intenzivní diagnostický monitoring v rámci našeho Centra obezity pro pacienty s BMI nad 35 s cílem zachytit nejenom efektivní úbytky váhy vlivem konzervativní či chirurgické léčby, ale zejména včasný záchyt přidružených onemocnění v příčinné souvislosti s obezitou neboli zlepšování již evidovaných komorbidit v důsledku úbytku váhy, nutričního režimu a zlepšování kondice.
Od roku 2015 se aktivně podílíte na vývoji a výzkumu distanční medicíny v České republice. Kde vnímáte v této oblasti největší posun?
Zejména ve vnímání telemedicíny jako užitečného nástroje samotnými lékaři a konečně také pochopení užitečnosti ze strany zdravotních pojišťoven, které by měly být akcelerátorem a koordinátorem v pilotních programech. Přestože někteří moji kolegové z jiných nemocnic stále opakují „naši lékaři to nechtějí, nevěří užitečnosti distanční medicíny“, já mám ze svého okolí, ať už se jedná o naši krajskou nemocnici Havířov nebo fakultní nemocnici v Ostravě, úplně opačný dojem. Dnes se hlásí samotní lékaři z různých specializací s dalšími nápady, jak distanční medicínu uplatnit v jejich oboru, případně s architekturou nového programu telemedicíny v různých diagnózách a podobně.
Havířovská nemocnice má ve spolupráci s Centrem telemedicínských služeb Fakultní nemocnice Ostrava projekt monitoringu pacientů s Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou v domácím prostředí pomocí vzdálené monitorace fyziologických funkcí jak pacienta samotného, tak blízké osoby, která s ním žije v domácnosti. Můžete tento projekt Zdravotnickému deníku přiblížit? Máte v plánu projekty podobného typu?
Na některá z těchto kognitivních onemocnění stále nemáme účinné léky, proto jejich progresi můžeme pouze zpomalovat, a to například právě telemedicínou. Projekt byl proto zacílen na pacienty v časně diagnostikované formě nemoci, na ty, kteří jsou stále ve svém přirozeném domácím prostředí, a ještě nepotřebuji ústavní specializovanou péči. Cílem bylo prokázat užitečnost distanční diagnostiky a včasné řešení fyziologických komorbidit pomocí cílené a včas poskytnuté intervence. Z mnoha nejen zahraničních studií vyplývá úzký vztah mezi fyzickým zdravím, respektive stabilním a nezhoršovaným chronickým stavem například kardiovaskulárních nemocí a progresí duševního onemocnění a následného zhoršení kognitivních funkcí. Monitorovali jsme taky pacientovo srdce, krevní tlak, noční saturaci nebo glykémii u cukrovkářů. Projekt byl iniciační a jeho sekundárním cílem bylo ověřit míru adherence, tedy zjistit schopnost využití těchto moderních trendů i pacienty, což se jednoznačně prokázalo. Abychom byli schopni navázat na zahraniční studie a prokázat vliv fyzického zdraví na progresi kognitivních poruch a onemocnění, bylo by třeba více času i pacientů. Jsme ale připraveni na něj navázat.
Hledáte hodně inspirace pro své cíle v zahraničí?
Pravidelně v zahraničí ověřujeme, jestli nápady, které máme s různými specialisty, již někdo nezavedl či neprokázal v případě studií, a někdy opravdu čerpáme zkušenosti ze zahraničí. Některé metody se snažíme adaptovat na náš zdravotnický systém a na českého pacienta, případně se je snažíme posunout ještě dál.
Nemocnice Havířov získala jako 13. nemocnice v Česku povolení Ministerstva zdravotnictví a přístrojové komise pro implementaci robotické chirurgie. Máte ambici, že by nemocnice mohla sloužit jako krajské edukační centrum robotické chirurgie. Jak jste daleko v tomto plánu?
V současné době prochází financování robota schvalovacím procesem našeho zřizovatele, kterým je krajský úřad Moravskoslezského kraje a taktéž provádíme tržní průzkum. Pokud vše půjde tak, jak má, měli bychom první kvartál příštího roku začít zejména s urologickou a chirurgickou operativou.
Jak se k telemedicíně staví zdravotníci v havířovské nemocnici?
V poslední době velmi aktivně. Chystáme se některé vybrané ambulance aktivně zapojit například do videokonzultací. V případě distanční diagnostiky máme za poslední tři roky odmonitorováno více než 200 pacientů. Tento rok je opravdu zlomový a jen v rámci našeho Centra obezity plánujeme zapojit do konce roku na 150 nových pacientů.
Nela Slivková
