Listy rostliny Mitragyna speciosa, z nichž se po usušení vyrábí v jihovýchodní Asii kratom. Foto: ThorPorre, CC BY 3.0 / Wikimedia Commons

Totálním zákazem kratomu by se stát obral o možnost kontroly, říká toxikolog

Kratom – nový návykový stimulant v posledních měsících takřka zasypal Česko. Ministerstvo zdravotnictví chce jít radikální cestou a látku zakázat. Nabízí se ovšem i cesta regulace, která s sebou nese možnost trh s kratomem lépe kontrolovat. Jaké důsledky by úplný zákaz této látky přinesl? Na to se Zdravotnický deník zeptal toxikologa Martina Kuchaře z Laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Co by podle vás přinesl úplný zákaz kratomu?

Momentální obava z úplného zákazu vyvolala již nyní zvýšenou poptávku po kratomu. Lidé se předzásobují a plní své skříně. Následně po úplném zákazu, v případě podezření na držení nebo prodej kratomu, bude muset police ze zákona konat. Je tu riziko, že desetitisíce konzumentů, převážně studentů, sportovců a nemocných, kteří kratom používají ke kontrole bolesti, budou držet množství větší než malé. Těm pak hrozí podle kvalifikace i vězení. Z právního pohledu se to může stát.

Jaký by měl zákaz vliv na kvalitu produktů s touto látkou?

Kontrola kvality bude chybět. Černý trh tím samozřejmě nezmizí, pouze se dostane do undergroundu a bude tu kratom, který bude mít nevalnou kvalitu. Budou v něm různé kontaminanty jako těžké kovy a mikrobiální kontaminace – v laboratořích na univerzitě jsme v něm našli například salmonelu.

Pokud se bude kratom kontrolovat a trh regulovat, tak se dá nevyhovující výrobek řešit – dá se například stáhnout z trhu nebo zakázat konkrétnímu distributorovi prodej. V případě zákazu však stát ztrácí nad produktem kontrolu se všemi negativními důsledky. Další logický důsledek bude, že se na trh dostanou obdobné produkty s obsahem jiných alkaloidů, o kterých víme mnohem méně než o kratomu, který lidé v jeho domovské oblasti užívají po staletí.

Jaké by to mělo ekonomické důsledky?

Pokud by prošel návrh tuto látku pouze zregulovat a zdanit, tak stát by z toho mohl mít nějaké prostředky. Samozřejmě část z nich bude vydávat i na nějakou kontrolní činnost a regulaci, to je samozřejmě nezpochybnitelné. Ale v případě, že bude kratom na seznamu omamných a psychotropních látek, tak tu kolem kratomu bude jen nízká osvěta a primární prevence. Například vysvětlit uživatelům, že každodenní užívání může vést k závislosti, že zde máme interakce s léčivy a také že by se neměl například kombinovat s alkoholem. Přechod do nelegálního trhu povede ke stigmatizaci uživatelů, nízká míra osvěty zase vede ke zbytečným intoxikacím. To je jeden pohled. Druhý pohled je pak ten, že když se kratom zakáže, tak na principu odstrašujícího efektu zakázané látky bude méně uživatelů a tím pádem bude i statisticky méně intoxikací a souvisejících zdravotních a sociálních dopadů.

Vy osobně se přikláníte spíše k zákazu, nebo regulaci?

Je poměrně obtížné zhodnotit všechna pozitiva a negativa obou řešení. Já jsem toxikolog a není na mě, abych rozhodl, jestli má být kratom kontrolován, nebo zakázán. Mým úkolem bylo předložit hodnocení rizik spojených s kratomem. Pokud stát půjde cestou regulace, nebude to jistě jednoduchá cesta, určitě bude potřeba delší diskuze ohledně mechanismů kontroly prodeje a s tím spojených sankčních mechanismů pro nepoctivé prodejce. Cílem je, aby se kratom dostal z dosahu dětí a společnost prošla řádnou edukací o rizicích spojených s užíváním kratomu.

Filip Krumphanzl