S blížícím se koncem léta se široká veřejnost opět začíná ptát, zda bude na podzim dostatek léků pro léčbu bakteriálních nebo virových infekcí. Téma stále intenzivněji rezonuje v České republice, přičemž z ministerstva zdravotnictví opakovaně zní, že se na příchod respiračních onemocnění připravuje. Česko však v této problematice není izolovaným ostrůvkem uprostřed Evropy, prakticky stejným problémům se zásobováním některých druhů antibiotik nebo léků potlačujících příznaky virových onemocnění čelí také ekonomicky mnohem silnější země. Němečtí praktičtí lékaři, ale i distributoři varují, že se zhoršenou dostupností v podzimních měsících je nutné počítat, uvádí odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Až 82 procent praktických lékařů, kteří svou praxi provozují v Berlíně, uvádí, že jejich pacienti již v současné době nejsou schopni získat všechny léky, které by pro svou léčbu potřebovali. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Sdružení statutárních lékařů zdravotních pojišťoven (KV – Kassenärztliche Vereinigung) provedeného v hlavním městě Spolkové republiky Německo Berlíně, kterého se zúčastnilo více než 430 praktických lékařů.
Největší nedostatek se vyskytuje u antibiotik, následují léky pro snižování krevního tlaku, tlumení horečky nebo léky proti bolesti. Je sice pravdou, že situace v Berlíně a velkých městech je v porovnání se zbytkem Německa o něco horší, nedostatku léků však Německo čelí již mnoho měsíců, respektive několik let. Covidová krize problém zhoršila a (nejen) Německo se z ní v této oblasti nedokázalo dosud stoprocentně vzpamatovat.
Lidé se předzásobují, čímž situaci ještě zhoršují
Téměř tři čtvrtiny praktických lékařů uvedly, že výpady v dodávkách léků existují přinejmenším několik měsíců, a více než polovina zmínila, že pacienti již žádají o recepty dopředu, aby se stihli potřebnými léky předzásobit před příchodem bakteriálních a virových infekcí v nadcházejících měsících.
„Tato čísla jsou naprosto alarmující a dávají jednoznačný důvod k obavám, že budeme čelit masivnímu nedostatku léků jako loni v zimě. A to nejen v případě léků pro děti, ale i pro dospělé,“ uvedli členové vedení berlínské pobočky KV Burkhard Rupert, Christiane Wesselová a Günter Scherer pro deník Deutsches Ärzteblatt.
Vedení berlínské pobočky KV zároveň apelovalo na politiky, aby nejen řešili aktuální situaci, ale aby rovněž podnikli preventivní kroky předtím, než sezóna respiračních onemocnění skutečně nastane. „Září je prakticky za dveřmi. Téma nedostatku léků musí být na prvním místě žebříčku priorit Spolkového ministerstva zdravotnictví,“ uvedli lékaři. Ti zároveň vyzvali obyvatele Berlína, aby si zbytečně nedělali zásoby, protože tyto léky pak mohou akutně chybět v jiných místech Německa.
Varují i pediatři a velkoobchodníci
Berlínská pobočka Asociace lékáren uvedla, že problém s výpadky dodávek některých léků narůstá už léta, a že opakovaně týká nejrůznějších skupin léků. „Tato situace do značné míry determinuje následné nedostatky léků v lékárnách a způsobuje značné problémy s poskytováním zdravotní péče pacientům,“ cituje asociaci deník Deutsches Ärzteblatt.
Před zhoršením dostupnosti léků už řadu týdnů varují také němečtí pediatři nebo zástupci lékových velkoobchodů. „Je třeba se obávat, že pokud přijdou silné vlny infekcí jako loni, rodiče budou muset antibiotika nebo sirupy na snížení horečky pro své děti shánět i ve vzdálenějších lékárnách,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt Thomas Fischbach, prezident Profesní asociace pediatrů (BVKJ – Berufsverband Kinder- und Jugendärzte).
Podle Spolkového svazu farmaceutického velkoobchodu nelze v tuto chvíli prakticky nijak urychlit zásobování potřebnými léky. „Nedostatečné dodávky dětských léků, z nichž některé trvají mnoho měsíců, také značně stěžují zákonem požadované naskladnění právě farmaceutickými velkoobchody,“ uvedl pro Deutsches Ärzteblatt mluvčí farmaceutických velkoobchodníků.
Jen požadavky na větší zásoby problém nevyřeší
Spolkové ministerstvo zdravotnictví v průběhu letošního roku prosadilo nová pravidla pro zásobování léky, u nichž se v minulosti vyskytoval akutní nedostatek. Obecně jde o to, že velkoobchodníci mají povinnost vytvořit a držet dostatečně velké zásoby, aby byli schopni pokrývat období zvýšeného odbytu těchto léků.
Současně došlo také k uvolnění cenových regulací u dětských léčivých přípravků. Dalším opatřením je také možnost v případě nedostatku konkrétního léku snáze vydat alternativu se stejnou účinnou látkou.
Tato opatření ovšem podle řady odborníků nemohou přinést dlouhodobé řešení. „Německo bylo kdysi lékárnou světa, dnes musíme pracně naše léky dovážet z celého světa. A ani toho už zjevně nejsme schopni,“ uvedli zástupci berlínské pobočky KV. Naráželi tím na fakt, že naprostá většina takzvaných aktivních látek důležitých pro výrobu antibiotik a dalších přípravků se vyrábí v Asii, a to zejména v Číně a Indii. Evropa, ale i Spojené státy, si tak v minulosti vytvořily závislost na dodávkách těchto látek z Asie, která se ukázala být v průběhu covidové krize jako zcela fatální. Evropa se nyní snaží podnikat kroky, které by výrobce aktivních látek lákaly zpět do Evropy.
Zdeňka Musilová
