Nejvyšší kontrolní úřad se ve své zprávě k mimořádným příspěvkům, které ministerstvo zdravotnictví v roce 2020 adresovalo třem fakultním nemocnicím, zabývá i nákupy léků a zdravotnických prostředků. Podle závěrů zprávy všechny tři nemocnice v kontrolovaném období 2019 až 2021 pořizovaly většinu léků a zdravotnických prostředků mimo zadávací řízení. Nemocnicese nicméně shodují, že přijaly opatření, která situaci zvrátila, takže je dnes již většina zakázek soutěžena, což dokazují i jejich data.

Kontroloři NKÚ prověřovali nákupy léků a zdravotnických prostředků v souvislosti s mimořádnými příspěvky v celkové výši 4,8 miliardy na oddlužení a na náklady spojené s pandemií covidu, které ministerstvo zdravotnictví adresovalo pražské Fakultní nemocnici Bulovka (FNB), pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV) a Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA). V transparentnosti nákupů nevyšlo pozitivně konání ani jedné z nemocnic, naprosto nejhůř ale dopadla FNKV.

Na kontrolním vzorku 15 druhů shodných centrových léků a 15 druhů léčiv ze skupiny ATC – J (antiinfektiva) v celkové hodnotě téměř 123 milionů korun kontroloři zjistili, že tato léčiva fakultní nemocnice většinově nepořizovaly na základě zadávacího řízení a postupovaly jinak, například na základě přímých objednávek. To vše navzdory tomu, že jsou fakultní nemocnice coby veřejní zadavatelé povinny postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

U vzorku centrových léků využila FNB zadávací řízení ve 49 procentech a FNUSA v 31 procentech případů. U FNKV došlo ve sledovaném období dokonce jen k 1,7 procentu nákupů na základě zadávacího řízení. Ještě hůře podle NKÚ dopadly v kontrolovaném období 2019 – 2021 nemocnice u vzorku antiinfektiv. U nich využila zadávací řízení FNUSA ve 36,5 procentech a FNB ve 24 procentech případů.

Výrazně nejhůře i v této kategorii dopadla FNKV. Vinohradská nemocnice veřejně soutěžila jen 0,4 procenta nákupů těchto léčiv. Obdobná praxe se podle NKÚ prokázala i na kontrolním vzorku nákupů zdravotnických prostředků či spotřebního zdravotnického materiálu. U nich se podíl dodávek pořízených mimo zadávací řízení ve třech kontrolovaných fakultních nemocnicích pohyboval v rozmezí od 78 do 100 procent.

„Ačkoli mezi kontrolovanými byly i nákupy, kdy existoval jediný výrobce či distributor a kde tedy zaniká konkurenční prostředí a možnost nákupu za výhodnějších podmínek, je podíl přímých a nahodilých nákupů značný a NKÚ zde spatřuje prostor pro snižování nákladů. NKÚ na kontrolním vzorku léčiv a zdravotnických prostředků zjistil, že kontrolované fakultní nemocnice při jejich pořízení postupovaly v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek v celkovém objemu 41,6 milionu korun,“ konstatuje zpráva NKÚ.

Mohlo by vás zajímat

Situace se podle nemocnic zlepšila

FN Královské Vinohrady závěry NKÚ nepopírá. Dodává ovšem, že od kontrolovaného období pracovala na zlepšení situace a dnes se již může prezentovat jinými čísly. „Se zprávou NKÚ jsme seznámeni, jsme si vědomi uvedených nedostatků. Postupně nedostatky napravujeme, takže v letošním roce je zatím prosoutěženost více než 41 procent finančního objemu zakázek na materiálové vybavení a téměř 60 procent nákupů léčiv. A tyto hodnoty narůstají,“ uvedla pro Zdravotnický deník tisková mluvčí FNKV Tereza Romanová.

Na zlepšení situace podle vyjádření nemocnice pracovali i v brněnské FNUSA. A výsledky jsou podle nich patrné. „Co se týče pořizování léků a zdravotnických prostředků mimo zadávací řízení, jsme si toho vědomi a pracujeme na tom, aby se něco podobného už neopakovalo. Veškeré kontrolní mechanismy jsou zaváděny od roku 2020 a finanční hodnota realizovaných veřejných zakázek neustále stoupá. V roce 2021 činila 180 milionů korun, v roce 2022 už 324 milionů korun,“ uvedl pro Zdravotnický deník tiskový mluvčí FNUSA Jiří Erlebach.

Úspěchy na tomto poli zaznamenávají i na Bulovce. „Jedním z hlavních úkolů Fakultní nemocnice Bulovka, a to už od roku 2019, bylo co nejrychleji omezit rozsah přímých nákupů ve prospěch dlouhodobých kontraktů vyplývajících ze zadávacích řízení. V uplynulých letech byla vytvořena velmi podrobná metodika přípravy veřejných zakázek a urychleně zaváděna do praxe. Od roku 2019 do dnešní doby se nám tak daří každoročně navyšovat celkové procento vysoutěžených léků. Současný stav je tedy zcela odlišný od stavu v kontrolovaných letech,“ sdělila Zdravotnickému deníku tisková mluvčí FN Bulovka Stolejda Libigerová.

A připomněla, že FNB jako jedna z prvních českých nemocnic zavedla významné zrychlení procesu zadávacích řízení prostřednictvím zřízeného zavedení Dynamického nákupního systému, který umožňuje významně urychlit proces veřejných soutěží, a to ještě před tím, než se takový postup stal obecně doporučovaným. „Podle aktuálních údajů FNB je k dnešnímu dni již vysoutěženo prostřednictvím zřízeného dynamického nákupního systému více než 74 procent všech léčivých přípravků, v oblasti nemocniční péče dokonce přes 82 procent z nich,“ upřesnila Libigerová.

O zlepšení situace usiluje podle svého tiskového mluvčího Ondřeje Jakoba i ministerstvo zdravotnictví. „Motivujeme ředitele nemocnic a využíváme sdílení dobré praxe při nákupech, například i při nákupech léků,“ uvedl Jakob.

Důležitým faktorem byl údajně i covid

Zástupci nemocnic v souvislosti s nízkým využitím zadávacích řízení v kontrolovaném období let 2019 až 2021 zmínili i specifickou situaci, která tehdy panovala. „K nízkému procentu prosoutěženosti ve sledovaném období také částečně přispělo krizové řízení s nutností rychlých nákupů v době pandemie COVID 19,“ komentovala stížené podmínky Romanová z FNKV.

Podobně se hájí i FNB. „U zdravotnických prostředků byla situace s ohledem na pandemii covidu-19 velmi složitá. Na jedné straně byl nedostatek běžných spotřebních zdravotnických prostředků, na straně druhé raketový nárůst jejich ceny. Příkladem mohou být dezinfekční prostředky, rukavice sterilní i nesterilní, roušky a respirátory a další, obvazový materiál, vaty a další. U zboží, které jsme měli vysoutěžené, výrobci a dodavatelé nebyli schopni dostát svým závazkům a už vůbec ne za původní ceny. Stávající kontrakty tak byly ukončovány a do nově vypisovaných se dodavatelé pro nepřehlednost situace hlásili neochotně, pokud vůbec. Paradoxně tak v oblasti zdravotnických prostředků namísto navýšení prosoutěženosti došlo přes snahu FNB k jejímu poklesu,“ uvedla Libigerová.

Podle ministerstva i nemocnic oddlužení zafungovalo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole dat z let 2019 až 2021 došel k závěru, že s příspěvky v celkové výši 4,8 miliardy na oddlužení a na náklady spojené s pandemií covidu fakultní nemocnice v některých případech naložily nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami. Ministerstvo navíc podle kontrolorů nedostatečně dohlíželo nad hospodařením nemocnic. NKÚ dokonce konstatoval, že mimořádný příspěvek na oddlužení nemocnic byl „nesystémovým opatřením“.

Zástupci nemocnic i ministerstva ale takový závěr odmítají. Podle nich bylo s penězi naloženo přesně tak, jak vyžadovala situace, a záměr oddlužení zafungoval, protože dnes jsou nemocnice již ekonomicky stabilizované.

Jakub Němec