I lidé s lehčím zdravotním postižením, kteří nedosáhnou na některý ze stupňů invalidity, se často setkávají s diskriminací kvůli svému zdravotnímu stavu, upozornil na základě svého šetření Národní institut SYRI. Jejich problémy sahají od složitějšího hledání práce přes problémy se získáváním finančních produktů až po nedostatešnou podporu v rámci jejich nemoci.
Značná část lidí s chronickým onemocněním, jako jsou celiakie, kardiovaskulární či onkologické onemocnění, se potýká s diskriminací. Vyplývá to z průzkumu Národního institutu SYRI, do kterého se zapojilo téměř 500 respondentů. Vědci rozdali dotazníky lidem s různými druhy chronických onemocnění jako jsou celiakie, kardiovaskulární onemocnění, onkologické problémy a jiné. Mezi dotazovanými byli i dospělí, kteří svá onemocnění překonali už v dětství, přesto se s diskriminací stále potýkají. Z dotazovaných bylo 81 procent lidí ekonomicky aktivních a 32 procent z nich pobíralo sociální dávky na základě své nemoci.
Raději lhát u pohovoru
Z šetření vyplynulo, že čtvrtina chronicky nemocných u pracovního pohovoru svou nemoc raději zatají. A vědí proč: 28 procent oslovených uvedlo, že neuspělo u přijímacího pohovoru, když svou chorobu přiznali a přibližně stejné množství respondentů uvedlo, že jejich onemocnění vedlo k finančním potížím nebo k problémům v práci jejich partnerů „Celkem 35 procent respondentů uvedlo, že má problémy se získáváním finančních produktů, jako je životní pojištění, hypotéka, spotřebitelské úvěry, podnikatelské půjčky. To se může týkat i osob, které třeba prodělaly rakovinu a více než deset let jsou zdraví. V systému už jednou máte stigma onemocnění, a to se s vámi táhne,“ uvedl Michal Koščík, který krom působení v SYRI pracuje také jako přednosta Ústavu veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Z průzkumu vyplynula i další data: 15 procent respondentů využilo k přístupu k nějakému finančnímu produktu zdravého člena rodiny nebo zprostředkovatele, 22 procent z nich bylo nuceno přijmout půjčky mimo finanční systém a 7 procent jich lhalo v dotaznících, aby dosáhlo na finanční produkty, jako je například hypotéka.
Nějaký druh finanční podpory v rámci své nemoci získalo 32 procent dotázaných. Polovina z nich ji ale považuje za nízkou, nicméně stále důležitou pro jejich život a 70 procent se obává, že o tuto podporu do tří let přijde. Pokud by si lidé mohli vybrat, plná třetina chronicky nemocných by přivítala jako formu úlevy více dovolené navíc, 29 procent z nich větší kapacitu zdravotnictví a stejné množství z nich vyšší sociální podporu.
Podle Koščíka přistupují evropské státy k problematice zdravotního postižení obdobně. „Vytvoří tabulku a roztřídí nemocné například jako český systém s invaliditou prvního až třetího stupně. Lidé pak díky tomu získají certifikát a dávky. Solidarita systému se zdravotně postiženými by přitom měla být mnohem širší a vztahovat se i na nemocné, kteří mají nějaký handicap, ale ten není natolik závažný, aby dosáhli na stupeň invalidity. Mezinárodní úmluvy však přiznávají práva i těmto osobám a jsou tím pádem pojaté mnohem šířeji,“ uvedl Koščík.
-red-
