Politici často váhají s prosazováním primární prevence, neboť se traduje, že její přínos lze vidět až po mnoha letech – a tedy mimo jejich volební období. V praxi ale lékaři pozorují něco jiného. Jak na konferenci Zdravotnického deníku s názvem Ekonomika prevence upozornil ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch, když kuřák klasických cigaret svůj zlozvyk opustí nebo přejde na některou z méně škodlivých alternativ, riziko zdravotních komplikací klesá velmi rychle, v řádu měsíců. Ukázal také na datech o výskytu rakoviny, spojené s kouřením v Česku, že politika harm reduction neboli snižování škod jednoznačně funguje a podpořil proto i diferencované zdanění nikotinových výrobků podle míry jejich škodlivosti.
„Riziko zdravotních komplikací občanů s kardiovaskulárními nemocemi i s nádory klesá ve chvíli, kdy přestanou kouřit nebo přejdou na méně škodlivou alternativu. Ty změny vidíme v řádu měsíců,“ nechal se slyšet Hajdúch. „Prevence se proto vyplatí, a to i v horizontu mandátu jedné vlády,“ dodal. Konkrétní změny jsou pak podle něj prokazatelné v horizontu jednoho až dvou let a jako příklad uvedl výsledky komunitní aktivity v americkém městě Milwaukee, kde v důsledku změny chování obyvatel, kteří omezili kouření a více sportovali, došlo k prodloužení očekávané doby dožití o tři roky. „Pokud nedojde k implementaci opatření primární prevence, dojde k zásadní zdravotní krizi v horizontu 10 až 17 let. A pokud jí chceme předejít, musíme s tím něco udělat už dnes,“ řekl důrazně.
Nastavení spotřební daně jako účinný nástroj prevence
Kouření způsobuje celou řadu nádorových onemocnění, přičemž nejvíce zasahuje plíce, v menší míře potom ostatní části těla, jako je močový měchýř, kolorektum, pankreas, ledviny, játra, žaludek, jícen, ústa, nos a několik dalších. Nádory přitom nezpůsobuje samotný nikotin, nýbrž spalovaný kouř. Při něm uvolněné chemické látky zabraňují buňkám opravovat poškozené DNA, přičemž právě tato poškození neboli léze mohou způsobit rakovinu. Jde o dlouhodobý proces, který obvykle trvá deset až patnáct let. „To nám dává hodně času, abychom s tím něco udělali,“ apeloval Hajdúch.
Záznam celé konference můžete zhlédnout zde:
Hajdúch na konferenci představil i novodobý vývoj kuřáctví a spotřeby tabákových výrobků v tuzemsku. „Počet denních i příležitostných kuřáků nám v průběhu let kontinuálně klesá a roste nám proporce alternativních nikotinových přípravků,“ poukázal na pozitivní trend s tím, že přibližně jedna třetina kuřáků v dnešní době užívá méně škodlivé alternativy ke klasickým cigaretám. „Je dobře, že ta část (uživatelů alternativ) se zvětšuje, ale je potřeba zabránit především tomu, aby si na nikotin zvykala mladá generace. Zde by měla být cílená intervence,“ je přesvědčen Hajdúch. „Kouření je věc, která již do dnešní společnosti nepatří,“ dodal.
Ředitel ÚMTM rovněž poukázal na pokles výskytu rakoviny, spojené s kouřením, po zavedení protitabákových politik (zákaz reklamy, zvýšení spotřební daně aj.). „Zhruba v roce 2017, kdy byly zavedeny první alternativní výrobky na český trh, se ta křivka začíná ohýbat ještě prudčeji,“ popsal na grafu. Politika harm reduction neboli snižování škod tak podle něj jednoznačně funguje. „V případě kardiovaskulárních či plicních chorob efekt lze vidět v horizontu měsíců, v případě nádorových onemocnění až v horizontu let. Je ale téměř jisté, že ho uvidíme,“ dodal Hajdúch.
Upozornil přitom na původní návrh vládního konsolidačního balíčku, který uvaloval vysokou spotřební daň i na alternativy ke spalovanému tabáku. „Pokud budou tyto výrobky v České republice příliš drahé, zvýší se dovoz ze zahraničí, což povede k tomu, že daň se nebude vybírat a lidé budou dál kouřit. Čili problém neodstraníme a přijdeme tím o prostředky, které můžeme použít na prevenci těchto závislostí,“ upozornil Hajdúch na omezení, které má nastavení spotřební daně. Vláda po vlně kritiky návrh na vysoké zdanění nikotinových výrobků bez ohledu na jejich škodlivost zmírnila.
Příliš levný krabičák
Druhou oblastí, které se Hajdúch ve své přednášce na konferenci věnoval, bylo pití alkoholu. „Alkohol není obvykle považován za látku, která by způsobovala rakovinu, ale ve skutečnosti je druhým nejvýznamnějším karcinogenem,“ uvedl. „Kudy teče, tudy zvyšuje riziko nádorového onemocnění,“ zjednodušil představu o orgánech, které alkohol ohrožuje vznikem rakoviny. Konkrétně jde o kolorektum, ústa a oropharynx, larynx, jícen, játra a u žen též o prsa. „U žen alkohol způsobuje 15 procent nádorových onemocnění prsu,“ upřesnil.
Alkohol přispívá ke vzniku rakoviny tím způsobem, že poté, co je metabolizován, přeměňuje se v organismu na vysoce reaktivní sloučeninu acetaldehyd. Tato látka se váže na makromolekuly a zásadním způsobem je poškozuje. „Acetaldehyd poškozuje DNA a produkuje velké množství prozánětlivých faktorů,“ vysvětlil dále Hajdúch.
Připomněl rovněž vysokou míru spotřeby i tolerance alkoholu v tuzemské společnosti. Česká republika se pravidelně umisťuje na předních příčkách globálních žebříčků ve spotřebě alkoholu, přičemž dominantní je zde zejména pití piva. Šéf ÚMTM se ovšem pozastavil i nad tím, že zdaněné není tiché víno. „To je jeden z problémů, které máme,“ řekl s tím, že zdražení vín v důsledku uvalení spotřební daně na víno by české vinaře nezruinovalo, ale pomohlo by snížit spotřebu levného krabicového vína, které se konzumuje ve velkých objemech.
Státní dotace proti principům veřejného zdraví?
Třetí oblastí, která se pojí se vznikem rakoviny, je podle Hajdúcha pojídání masa. Z hlediska množství karcinogenních látek jsou nejrizikovější zpracované masné výrobky, jako jsou salámy, párky, klobásy, slanina a jiné uzeniny. „Jsou na stejné úrovni jako tabákový kouř,“ zdůraznil Hajdůch. O něco méně rizikové je červené maso, tedy maso vepřové, hovězí a skopové. Drůbežího masa a ryb se to netýká.
Karcinogenním elementem zmíněných masných výrobků je přidávání aditiv, jako je dusitan a dusičnan, které zajišťují, aby si maso udržovalo růžovou barvu a nehnědlo. „Kvůli tomu, aby to vypadalo hezky, přidáváme do stravy celou řadu faktorů, ty vedou k produkci oxidu dusíku a ten je nesmírně reaktivní,“ vysvětlil Hajdúch. „Za bezpečnou hranici konzumace nezpracovaného masa se považuje přibližně 70 gramů na den. Každých dalších 50 procesovaných masových výrobků denně může zvýšit celoživotní riziko rakoviny tlustého střeva a konečníku až o 18 procent,“ uvedl.
Jako příklad nesouladu aktérů uvedl fakt, že ministerstvo zemědělství dotuje kampaň Agrární komory Žeru maso. „To je v naprostém nesouladu s principy ochrany veřejného zdraví,“ čílil se nad obsahem kampaně, která podle něj obsahuje řadu polopravd.
Na závěr svého vystoupení Hajdúch varoval před hrozícím nárůstem počtu případů rakoviny. S odkazem na údaje Světové zdravotnické organizace uvedl, že pokud se nic nezmění, počet úmrtí na rakovinu se do roku 2040 téměř ztrojnásobí. „Dojde k překročení stávajících kapacit péče, financování a personálu o 150 procent,“ vypočítal s tím, že je potřeba nejen změnit škodlivé návyky společnosti, ale také se zaměřit na vzdělávání nové generace onkologů.
V té souvislosti vyzdvihl rovněž roli prevence. „My máme obrovský balík peněz, který čeká na to, až onemocníme. Primární prevence je přitom nejlevnější mechanismus a nejúčinnější cesta, jak zabránit rozvoji onemocnění,“ dodal na závěr.
Filip Krumphanzl
Foto: Radek Čepelák
Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Národní sportovní agentuře, RBP, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Vojenské zdravotní pojišťovně, zdravotnické skupině EUC a společnosti Sprinx.
