Nedostatek solidních dat a spíše obecné rady než studiemi podložená odborná doporučení, taková je podle souhrnné studie publikované v žurnálu PLOS ONE situace kojících matek, které potřebují užívat léky. Studie shrnující celkem 69 vědeckých prací zaměřených na vliv léků vázaných na předpis na kojení a stav dítěte poukazuje na značné mezery v poznání, které v této oblasti stále zůstávají. A právě nejistota ohledně toho, zda konkrétní léčivo neznamená ohrožení pro zdraví dítěte, vede ke značné nejistotě kojících matek. Těm často chybí informace, na základě nichž by mohly učinit informované rozhodnutí ohledně dalšího kojení a své vlastní léčby.
Nedostatek spolehlivých informací, to je podle nedávno publikované souhrnné analýzy zásadní problém, s nimiž se potýkají kojící matky, když se rozhodují ohledně užívání léků. Práce týmu z velšské Swansea University, která nedávno vyšla v žurnálu PLOS ONE, shrnuje celkem 69 vědeckých prací zaměřených na vliv léků na kojení, kvalitu mateřského mléka a vývoj kojeného dítěte, a současně upozorňuje na značné mezery v poznání, které v této oblasti přetrvávají.
„Kojení je základním kamenem výživy a raného vývoje dítěte. Avšak užívání léků může znamenat pokles kojení, protože rodiče, kteří tyto léky užívají, se často potýkají s nedostatkem informací ohledně jejich možného vlivu na dítě či jak léky ovlivňují laktaci,“ shrnují Sophia Komninou, specialistka v oblasti výživy a veřejného zdraví, a profesorka zdravotnického managementu a výzkumu zdravotní péče Sue Jordan, spoluautorky studie působící na Swansea University, ve společném článku pro magazín The Conversation.
Podle nich je vliv různých léků na kojení a vývoj dítěte stále poměrně málo prozkoumanou oblastí, což mimo jiné vede k tomu, že řada kojících matek prožívá značné obavy až úzkosti z toho, že pokud budou užívat určité léky, ohrozí tím své dítě. Některé z nich se tak mohou rozhodnout nekojit či ukončit kojení, a další naopak odmítnou potřebnou léčbu.
„Matky užívající léky by si neměly vyčítat, že s kojením váhají. Naopak by ještě před porodem měly vyhledat lékařskou pomoc. Rodiny by pak neměly mít pocit, že jsou nuceny si vybrat mezi kojením a pokračováním léčby léky vázanými na předpis,“ zdůrazňují autorky analýzy.
Čím více dat je k dispozici, tím lepší doporučení mohou matky dostat
Zmiňovaná analýza obsahuje shrnutí celkem 69 různých studií, které byly obsaženy v 12 různých databázích odborných lékařských prací, a věnovaly se vlivu léků na kojení a vývoj dítěte. Už samotné mapování toho, jak ovlivňuje určité léčivo kojení i kojené dítě, však není vůbec snadné, a tak u velkého množství léků chybí detailní informace. Například údaje o kojení a lécích, které kojící matky užívají, nejsou podle autorek součástí velkých populačních studií. Chybí i údaje o tom, jak léčba matky během kojení ovlivnila další vývoj dítěte, včetně třeba toho, jakého vzdělání dítě takto léčené matky dosáhlo v dospělosti.
A nedostatek ověřených informací znamená velkou nejistotu v rozhodování samotných kojících matek, protože se mnohdy setkávají jen s obecným doporučením, že by během kojení neměly užívat vůbec žádné léky.
„Vynechání údajů o kojení z velkých populačních databází vede k tomu, že existuje jen velmi málo dat, které by mohly informovat kojící pacientky a ty, které kojit chtějí, jak bude jejich laktace ovlivněna léky na předpis a jak léčba ovlivní jejich děti,“ vysvětluje profesorka Sue Jordan s tím, že aby bylo možné vyhodnotit tato farmakoepidemiologická data, musí být nejdříve sbírány údaje o tom, jak ovlivňuje konkrétní léčba kojení i budoucí vývoj dítěte, včetně jeho dlouhodobých výsledků.
Podle další spoluautorky studie Sandry Lopez-Leon, epidemioložky působící na americké Rutgers University, je sběr a vyhodnocování dat v této oblasti naprosto klíčový: „Je naléhavě nutné, abychom měli k dispozici vysoce kvalitní a vzájemně propojená data o lécích, dlouhodobém vývoji v dětství i později, a zároveň ovlivnitelných rizikových faktorech, včetně kojení, aby bylo možné provést důkladné analýzy možných přínosů i škod souvisejících s léky. To nakonec umožní ženám přijímat dobře informovaná rozhodnutí ohledně své léčby a kojení.“
Určit bezpečnost léků při kojení je komplikované
Autorky studie vysvětlují, že hodnocení bezpečnosti určitého léčiva v souvislosti s kojením je samo o sobě velmi složité, protože zahrnuje sledování účinku léku na kojení samotné, matku, dítě i jejich vzájemnou interakci.
„Rozdílná farmakokinetika (zejména poločasy eliminace) a nutnost stanovení výpočtu pro matku, novorozence i předčasně narozeného novorozence komplikují stanovení bezpečnosti,“ popisují autorky s tím, že během hodnocení je nutné v této situaci sledovat například to, jak lék ovlivňuje fyziologii laktace, jaký vliv má lék během těhotenství, porodu, šestinedělí a následně kojení, jestli lze tyto účinky ovlivnit tím, že bude matce poskytnuta odpovídající podpora, či se upraví její léčba.
Stejně tak je nutné sledovat, jak daný lék ovlivňuje kojené dítě. „Přibližně 70 procent nežádoucích účinků léků u kojenců závisí na dávce, avšak přetrvávají obavy ohledně předčasně narozených dětí a u dětí s alelickými variacemi klíčových enzymů – extrémními fenotypy,“ popisují autorky.
K dalším otázkám při hodnocení bezpečnosti patří i to, jak sledovat dlouhodobý vývoj dítěte, či to, zda výhody podání léčby matce převažují nad případnými negativy, a to jak krátkodobě, tak dlouhodobě. Současné studie na toto téma podle autorského týmu trpí zásadním omezením, a to sice, že se nejedná o rozsáhlé populační práce, ale pouze o studie s omezenými skupinami, které nemusí dobře reprezentovat populaci.
Léky mohou ovlivňovat i schopnost dítěte sát
Obecně platí, že většina léků, které užívá matka, je pro kojence bezpečná a vážné poškození dítěte je nastává velmi vzácně. Nicméně zhodnocení konkrétní situace konkrétní matky a jejího dítěte může být velmi obtížné, a proto musí být podle týmu vědkyň provedeno mimořádně pečlivě. Například u určitých antibiotik, jako jsou amoxicilin a erytromycin, které jsou obecně vnímané jako bezpečné během kojení, může dojít u výskytu aftů či průjmu u kojených dětí takto léčených matek.
The British National Formulary, britská databáze údajů o léčivech pro zdravotníky, jejíž obsah garantuje National Institute for Care and Excellence, také obsahuje upozornění na to, že by kojené děti, jejichž matky užívají určité léky na epilepsii, duševní obtíže či pro léčbu bolesti, měly být sledovány, zda se u nich neobjevují příznaky sedace, ospalosti, nedostatečného krmení, podrážděnosti či zda u nich nedochází k úbytku hmotnosti.
„Zdravotníci by také měli posoudit, jak efektivně se dítě krmí, a to sledováním jeho sání a přikládání k prsu. To je důležité, protože tyto typy léků mohou narušit schopnost dítěte sát a adekvátně přijímat výživu,“ dodávají autorky. Podle této britské databáze je na místě se během kojení zcela vyhnout některým antipsychotikům, jako jsou olanzapin nebo clozapin, a antidepresivům, jako escilatopram či fluoxetin. Na druhé straně jiná antidepresiva, například obsahující citalopram, mohou být s opatrností užívána.
Velmi problematické je hodnotit vliv léků používaných při léčbě nádorových onemocnění, protože informace ze studií provedených na lidech je příliš málo či obsahují neúplné informace na to, aby byla mohla být spolehlivě posouzena bezpečnost léčby během kojení. To se týká také monoklonálních protilátek.
Ludmila Hamplová
