Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek: Foto: Radek Čepelák

Ministr chystá revoluci v ekonomické motivaci pojištěnců. Novela zákona umožní odměnit ty, kdo se starají o své zdraví

Lidé dbající na své zdraví by do budoucna mohli být zvýhodněni oproti těm, kdo se o sebe nestarají. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek by to chtěl umožnit v rámci novely zákona 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění, která by mohla jít na vládu začátkem příštího roku. Díky ní by přitom mohlo vzniknout něco ve stylu individuálních zdravotních plánů a také fond, který bude podporovat pohybovou aktivitu. Na tezích novely ovšem ještě ministerstvo pracuje, přičemž paragrafové znění by chtělo dokončit během několika měsíců. Ministr Válek to řekl na III. ročníku mezinárodní konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence, který se konal 4. září v Praze.

Díky prevenci máme všichni možnost vést delší a kvalitnější život ve zdraví. Mezi zásady, které bychom měli v jejím rámci dodržovat, je nekouřit, omezit pití alkoholu a konzumaci červeného masa, ale také se pravidelně hýbat. Zejména v posledním zmíněném bodě přitom mohou pomoci v osvětě a inspirace známé tváře, zejména sportovci (více jsme psali zde). Vedle vysvětlování a motivace lidí k tomu, aby se o své zdraví sami starali, tu ale máme také ekonomické nástroje. „Zde je jednoznačně nutná užší spolupráce se zdravotními pojišťovnami,“ podtrhává ministr Válek.

Jak by mohla taková ekonomická motivace vypadat? Podle Válka byly zmapovány softwary, které jsou propojeny s chytrými zařízeními a mají označení CE. Ty monitorují aktivity člověka, který je nosí, a pokud by takto nasbíral za pohyb dostatek bodů, mohl by od pojišťovny získat nějaký benefit – například u seniorů lázně. Tento přístup už přitom podle Válka některé země, jako je Dánsko, využívají.

Záznam celé konference můžete zhlédnout zde:

S ekonomickou motivací souhlasí i ředitel největší české zdravotní pojišťovny VZP Zdeněk Kabátek. „Měli bychom přemýšlet nad tím, jestli by legislativa neměla umožnit, aby ten, kdo se ke společnému měšci, z něhož jsou hrazeny dobře dostupné, kvalitní, inovativní služby, chová slušně, měl benefit v tom, že by mohl mít úlevy v platbě zdravotního pojištění – což znamená změnu legislativy. Anebo můžeme jít cestou, aby měl bonifikaci v podobě bonusu od své zdravotní pojišťovny,“ domnívá se Zdeněk Kabátek. VZP proto od letoška těm, kdo chodí na screening a preventivní prohlídky, nabízí čerpání příspěvku na dentální hygienu a rehabilitaci.

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Tento druhý přístup by se měl v nejbližší době dále rozšiřovat. „V září chceme představit jeden z takových programů, který se týká malých dětí a obezity, kdy je chceme pomocí chytrých zařízení stimulovat, aby se hýbaly, sbíraly body a za to měly benefity. To je dobrá cesta. Z ekonomického pohledu totiž člověk, který chodí na preventivní prohlídky, zúčastňuje se screeningových programů a žije zdravým způsobem života, neskutečně šetří státu peníze. To, co odevzdá na zdravotním pojištění, čerpá v mnohem menší míře. Navíc pak často pracuje do vyššího věku a má v práci větší výkon, což souvisí i s tím, že dostává vyšší mzdu a platí vyšší daně. To je pro stát další benefit,“ vysvětluje Vlastimil Válek.

Posílení role pojišťoven

Ministerstvo zdravotnictví má ale ambici možnosti zdravotních pojišťoven posílit a umožnit jim, aby mohly chování svých klientů stimulovat více. Chystá totiž novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která by měla jít příští rok do schvalovacího procesu.

„Vytvořili jsme poradní sbor ministra z ředitelů zdravotních pojišťoven. Měli bychom zdravotním pojišťovnám umožnit, aby se mohly alespoň trochu chovat jako normální pojišťovny. Po revoluci vznikly s tím, aby budovaly síť, vytvářely strategie a mohly mít nástroje stimulující ty, kdo se o svoje zdraví starají. My bychom chtěli – a dohodli jsme se tak s pojišťovnami i řadou dalších, protože na tom intenzivně pracujeme už rok a půl – dát příští rok do sněmovny zákon, který to alespoň částečně umožní,“ načrtává ministr Válek. Ve hře jsou přitom individuální plány a jasné vymezení toho, jak by mohly bonifikace v rámci prevence vypadat. Součástí by taky mělo být vyčlenění prostředků ve výši zhruba 2000 korun na pojištěnce do fondu na podporu pohybu.

Český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a slovenský poslanec a bývalý ministr zdravotnictví Richard Raši.

Paragrafové znění by mělo vzniknout během dvou měsíců. Podle ministra by jako první, tedy ještě před připomínkovým řízením, měli teze zákona vidět poslanci a senátoři zdravotnických výborů, aby na změně byla shoda. Na vládu by pak návrh mohl jít na konci ledna, a půjde o největší změnu, jakou v nadcházejícím roce ministerstvo zdravotnictví hodlá předložit.

„To je cesta, kterou vítáme. Pokud bychom mohli alespoň částečně začít využívat individuální zdravotní plány a dělat kontrakty, tak to je přesně to, co by zvýšilo efektivitu veřejného zdravotního pojištění a chování pojišťoven obecně. Držím palce, aby se to povedlo,“ říká k tomu Zdeněk Kabátek.

Podaří se prosadit evropský plán prevence?

Prevenci by navíc podle Válka bylo na místě podpořit i na úrovni celé EU. „Silný dotovaný preventivní program napříč zeměmi tu není, a je to velká chyba. Dohodli jsme se proto s kolegy ze Španělska a Belgie na tom, že to budeme prosazovat a na některém z budoucích předsednictví se budeme snažit přesvědčit ostatní, že by to mělo být téma. V tomto evropském preventivním programu by byly jasně stanovené cíle a na jejich dosažení by byly uvolněny z kapitoly komisí peníze. Mělo by to jít napříč od školství a tělovýchovy přes zemědělství po zdravotnictví,“ načrtává Válek.

Olympijský brankář Dominik Hašek a slovenský poslanec a bývalý ministr zdravotnictví Richard Raši.

Na prevenci by se tak i u nás mělo zaměřovat více resortů, nejen zdravotnictví. Z toho, co díky ní získáme, koneckonců bude profitovat celý stát.

„Prevenci a pohyb bych neodděloval od veřejného zdraví. Všechno to má jeden cíl: zvýšit zdraví veřejnosti. Pro ministra zdravotnictví to znamená mít zdravé důchodce, pro ministra financí zase pracující důchodce, co platí daně. Protože pokud se nám nepodaří zvýšit veřejné zdraví, jako se to daří ve skandinávských nebo některých západoevropských zemích, tak se systém financování veřejného zdravotního pojištění a jeho nabídky zhroutí,“ dodává Válek.

Michaela Koubová

Foto: Radek Čepelák

Poděkování za podporu konference patří Všeobecné zdravotní pojišťovně, Národní sportovní agentuře, RBP, Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR, Vojenské zdravotní pojišťovně, zdravotnické skupině EUC a společnosti Sprinx.

Vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann zahajuje III. ročník mezinárodní konference Ekonomika prevence.
Druhý panel konference Ekonomika prevence s názvem Prevence zdravotních rizik – teorie versus praxe. Zleva předseda onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Luboš Petruželka, náměstek VZP pro služby klientům Ivan Duškov, fotbalový brankář Tomáš Vaclík, slovenský hlavní hygienik Ján Mikas, prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví Andrzej Mariusz Fal a ředitelka SZÚ Barbora Macková.