Na odbornou ranou péči, díky níž mohou rodiny s postiženým dítětem situaci lépe zvládat, se může čekat až 434 dnů. Služba v Česku stačí zhruba pro 14 procent děvčat a chlapců s handicapem do sedmi let, kteří by na ni měli nárok. Ukázal to průzkum Společnosti pro ranou péči (SpRP) a Asociace rané péče ČR (ARP). Zapojilo se do něj loni 44 z celkem 49 poskytovatelů péče. Výsledky dnes na setkání s novináři představily zástupkyně SpRP. Podle náměstkyně ministra práce Šárky Jelínkové (KDU-ČSL) resort chystá novelu o sociálních službách, která by měla zajištění péče v krajích podpořit a urychlit.
Raná péče je terénní služba pro rodiny handicapovaných dětí do sedmi let. Zahrnuje vyšetření, terapie či poradenství. Odborníci docházejí i do domácností. Rodiče tak péči a výchovu lépe zvládají. Podpora přispívá k lepšímu rozvoji postižených chlapců a děvčat. Předchází vážnějším komplikacím i umisťování dětí do ústavů.
„Souhrnná kapacita rané péče v České republice aktuálně postačuje na podporu pouze 14 procent z dětí se zdravotním postižením do sedmi let, které by měly nárok službu využívat,“ uvedly SpRP a ARP.
Podle zjištění tři pětiny poskytovatelů péče mají čekací listiny. Čekací doby se liší podle druhu postižení, ale také v jednotlivých krajích. Nejdéle na podporu čekají děti s tělesným, mentálním a kombinovaným postižením a také děti s autismem.
Ranou péči poskytují neziskové organizace. Všichni provozovatelé si v průzkumu stěžovali na dlouhodobé podfinancování. Kapacity tak nejsou dostatečné, kvůli nižším výdělkům je obtížné najít a udržet kvalifikovaný personál. Poskytovatelé zmiňovali finanční nejistotu a nemožnost službu plánovat a rozvíjet. Péči na svém území zajišťují a dotace na ni rozdělují kraje. Situace se v nich výrazně liší. Rozdíl v částkách bývá podle zjištění až dvojnásobný. Odlišná je nákladovost, pravidla pro uznatelné výdaje, sazby úvazků, spolufinancování, podmínky vyúčtování či termíny pro podávání žádostí o finance.
„Průzkum ukázal to, že nemůžeme v současné době naplňovat práva rodin dětí s postižením, aby bylo jedno, jestli se narodíte v Aši, nebo ve Zlíně. Rozevírají se nůžky. Je nutné systém sjednotit, aby stejná kvalita byla bez ohledu na to, ve kterém kraji se narodíte, a nestávalo se, že se rodiny stěhují za lepšími službami do jiného kraje,“ uvedla Jitka Barlová ze SpRP.
Podle Jelínkové má situaci zlepšit chystaná novela o sociálních službách. Cílem je systém sjednotit. „Máme 14 způsobů financování i 14 způsobů výkladu zákona. Každý kraj si našel své možnosti a cesty a do určité míry i kreativitu. S tím je potřeba pracovat. Cílovým stavem je to, abychom měli lepší koordinaci a mapování služeb v terénu,“ uvedla náměstkyně. Dodala, že novela klade důraz na terénní a ambulantní služby. Krajům by měla umožnit službu pružněji zajistit.
Podle expertů se řada dětí do rané péče dostává pozdě, tedy třeba až v předškolním věku. Resorty práce a zdravotnictví chtějí proto spolupracovat. Ministerstvo zdravotnictví plánuje víc zapojit pediatry, ranou péči by mohli díky včasnému odhalení zdravotních omezení doporučovat.
-čtk-
