Náklady veřejného zdravotního pojištění vzrostly za pět let o 60 procent, loni překročily 456,6 miliardy korun. Relativně nejvíc se zvýšila částka vynaložená na domácí péči a ošetřovatelskou péči v pobytových zařízeních sociální péče, vzrostla o více než 130 procent. Vyplývá to ze zprávy analytické komise z dohodovacího řízení mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče o rozdělení financí na rok 2025. Zároveň se v dalších letech očekávají nižší meziroční nárůsty příjmů.
Meziročně loni narostly celkové náklady na zdravotní péči o 38,5 miliardy korun, příjmy rostly o 35,2 miliardy Kč. „I přes vysoké nárůsty příjmů se systém veřejného zdravotního pojištění dostal v roce 2023 do deficitu,“ píše v dokumentu analytická komise. Pojišťovny tak zapojovaly úspory z předchozích let. Na vysokém výběru pojistného se loni podílel růst mezd a platů reagující na vysokou inflaci, vliv mělo podle komise také zapojení nemalé části ukrajinských uprchlíků do pracovního procesu.
V dalších letech se přitom očekávají meziroční nárůsty příjmů nižší, do roka 2024 by měly růst podle odhadu zdravotních pojišťoven zhruba o 7,55 procenta a do roku 2025 o 4,03 procenta. Méně bude podle předpokladů také takzvaných státních pojištěnců, za které se odvádí pojistné ze státního rozpočtu. V roce 2024 je to 2085 Kč za měsíc a v roce 2025 pravděpodobně 2148 Kč za měsíc. Zatímco v roce 2022 bylo státních pojištěnců vlivem příchodu uprchlíků z Ukrajiny 6,1 milionu, v roce 2025 se jejich počet odhaduje na 6,045 milionu.
„V roce 2024 ještě doznívají dopady covidové epidemie, stále pokračuje válka na Ukrajině se všemi negativními dopady, inflace se blíží k inflačnímu cíli, ale centrální banka zůstává opatrná. Ekonomika v ČR stále stagnuje, ale očekává se mírný růst,“ píše se v materiálu.
Náklady systému veřejného zdravotního pojištění od roku 2018 rostly průměrně o téměř deset procent. Nejvyšší nárůst byl mezi roky 2019 a 2020 o 15,5 procenta, což ovlivnila epidemie covidu-19, nejmenší nárůst byl mezi roky 2021 a 2022 (nárůst o 3,4 procenta).
Z celkem 456,6 miliardy Kč nejvíce peněz pojišťovny loni vynaložily na péči v nemocnicích (230,2 mld. Kč), následovaly léky vydané na recept (44,7 mld. Kč), péče ambulantních specialistů (40 mld. Kč), léky předepsané ve specializovaných centrech (31,5 mld. Kč) a péče praktických lékařů (27,2 mld. Kč).
Mohlo by vás zajímat
Největší nárůst od roku 2018 zaznamenaly hlavně segmenty zdravotní péče, které reagují na stárnutí populace. Mezi ně patří domácí zdravotní péče a zdravotní péče v pobytových službách sociální péče, jako jsou domovy pro seniory, kde nárůst překonal 130 procent, a hospicová péče , kde nárůst činil téměř 85 procent. Více než stoprocentně rostly také náklady na zdravotnickou záchrannou službu (ZZS), o více než 92 procent pak stouply náklady na centrové léky. Péče praktických lékařů a ambulantních specialistů stála loni proti roku 2018 o více než 70 procent víc.
Segmenty zdravotní péče seřazené podle nárůstu nákladů za posledních pět let:
| Segment zdravotní péče | Náklady v roce 2023 (v mld. Kč) | Nárůst za pět let (v procentech) |
| Domácí zdravotní péče | 4,7 | 136,1 |
| Péče v soc. službách | 5,4 | 133,5 |
| ZZS | 5,7 | 103,5 |
| Centrová léčiva | 31,5 | 92,4 |
| Hospice | 0,4 | 84,6 |
| Ambulantní specialisté | 40 | 75,7 |
| Praktičtí lékaři | 27,2 | 70,2 |
| Nemocnice | 230,2 | 68,4 |
| LDN | 15,7 | 63,9 |
| Rehabilitace | 4,7 | 53,9 |
| Stomatologie | 17 | 52,1 |
| Gynekologie | 6,1 | 50,9 |
| Diagnostika | 16,5 | 48,6 |
| Odborné ústavy | 12,8 | 43,6 |
| Ozdravovny | 0,04 | 40 |
| Doprava | 2,1 | 35,8 |
| Lázeňská péče | 4,4 | 30,8 |
| Dialýza | 3,3 | 26 |
| Léky vydané na recept | 44,7 | 23,8 |
| Celkem | 456,6 | 60 |
zdroj: Zpráva analytické komise
-čtk-
