Tomáš Zdechovský. Foto: Radek Čepelák

Zdechovský: Nelegální migrace je součástí hybridní války

Nelegální migrace je jedním z klíčových témat blížících se voleb do Evropského parlamentu. Hlasování o dlouho diskutovaném Paktu o migraci a azylu se očekává ve stávající sestavě Evropského parlamentu dnes k večeru. Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) je zapotřebí jasně stanovit, kdo může a nemůže do Evropy přijít, smysluplně nastavit vykompenzování nákladů za péči o uprchlíky a dořešit efektivně návratovou politiku těch, kteří se snaží do Evropy dostat neoprávněně. Jinak nelze pakt v aktuální podobě schválit, zaznělo z úst Zdechovského, který kandiduje do Evropského parlamentu znovu, na Eurodebatě Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku – Budoucnost Evropy, agenda pro nový Evropský parlament a Evropskou komisi.

Podle Tomáše Zdechovského je potřeba vnímat problém nelegální migrace v čase. „V roce 2015, kdy propukla migrační krize, byla Libye rozbořená země, proti sobě bojovaly dva tábory, aktivizoval se Islámský stát a doplňovala to spousta dalších faktorů. Pak přišla válka na Ukrajině. V Libyi se v současné době neválčí, ale jeden z bezpečnostních garantů tam je Rusko, které tam do roku 2022 působilo pomocí Wagnerovců, které si libyjská vláda platila. Nyní tuto roli přebrali důstojníci ruského vojenského zpravodajství GRU, kteří jsou ale výrazně zapojeni do kontroly zbraní i migrace,“ uvedl na počátku debaty Zdechovský.

Armádní generál, bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, europoslanec Tomáš Zdechovský, Senior Advisor, EY, Automotive & Advanced Manufacturing v regionu střední a jihovýchodní Evropy Petr Knap a ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal v Eurodebatě Ekonomického deníku. České justice a Zdravotnického deníku. Foto: Radek Čepelák

Dnes je podle něj proces nelegální migrace velmi dobře řízený. Je součástí hybridní války, kterou vede Rusko proti západnímu světu. Přichází přitom z několika směrů – běloruskou, africkou i středomořskou cestou. Už se nejedná o uprchlíky, o kterých se vedla debata na počátku migrační krize a přípravy evropského paktu o migraci. Dnes jde často o poučené migranty, kteří vědí co mají říkat a odkud mají tvrdit, že pocházejí.

Podle Zdechovského je potřeba učinit tři věci, které v migrační paktu obsaženy nejsou. Za prvé oddělit zrno od plev. Říci hned na začátku, kdo může přijít a kdo nemůže.

„Kdo přichází z bezpečných zemí, z Egypta, nebo Tuniska, kam běžně jezdíme na dovolenou, nesmí být vůbec do procedury žádosti o získání azylu zapojen,“ řekl.

Pokud přijde žadatel legálně, naše tajné služby ho podle Zdechovského prověří. Pokud přijde člověk nelegálně, často se na území Evropy ztratí, což je problém.

Zatřetí je podle Zdechovského potřeba dořešit návratovou politiku, což pakt o migraci neobsahuje. Když po prověření zjistíme, že migrant nepochází ze země, které přiznáváme nárok na azyl, nedokážeme ho dostat z území EU, zůstává nám tady v šedé zóně. Často se o něj postará mafie, která ho zaměstná doslova jako otroka na nějaké farmě na jihu Itálie, Španělska či jinde, popisuje praxi Zdechovský.

Musíme říkat potenciálním nelegálním migrantům pravdu hned na začátku a bojovat proti fake news v Africe. Zároveň musíme ukazovat, že nemůžeme přijmout všechny, řekl v Eurodebatě Ekonomického deníku europoslanec Tomáš Zdechovský. Foto: Radek Čepelák

Kvůli těmto nedořešeným věcem by podle něj europoslanci pro pakt o migraci a azylu dnes ruku zvednout neměli. Problém europoslanec vidí také v kompenzační platbě 20 tisíc eur ročně za jednoho odmítnutého žadatele o azyl.

Pro migrační pakt by Zdechovský naopak zvedl ruku v případě, že bude lhůta 5 dní na prověření z jaké země uprchlík pochází a břemeno prokázání skutečného původu by mělo být na straně žadatele. Podotkl také, že o azyl by uprchlíci měli požádat v první bezpečné zemi, nemůžou projet celou Afriku, než se rozhodnou požádat o azyl. 20 tisíc euro kompenzační platby za uprchlíka pro zemi, která ho odmítne přijmout, je navíc podle europoslance iracionální částka. Jsme schopni pomoci státům zatíženým migrací, ale částka musí být uměřená a z mého pohledu by měla být maximálně 3 tisíce eur ročně, což vykompenzuje první týdny, kdy je žadatel o azyl v nějakém zařízení a musíme se o něj starat.

V projednávaném návrhu paktu o migraci jsou kromě pozitivních věcí, jak řekl Tomáš Zdechovský, zaneseny „čertovy vidle“, na které není možné si sednout. Foto: Radek Čepelák

Čertovy vidle v evropském návrhu

V projednávaném návrhu paktu jsou ale kromě pozitivních věcí zaneseny, jak Zdechovský říká, „čertovy vidle“, na které není možné si sednout. „Protože jakmile si na ně sedneme, můžeme zvýšit migrační tlak na Evropu. Už dnes je 28 procent obyvatel řeckých věznic pašeráků. Ale my nemůžeme pořád zavírat jenom pašeráky. Musíme říkat potenciálním nelegálním migrantům pravdu hned na začátku a bojovat proti fake news v Africe. Zároveň musíme ukazovat, že nemůžeme přijmout všechny. Devadesát procent lidí, kteří přicházejí do Evropy nejsou skuteční uprchlíci. Jsou to ekonomičtí migranti, kteří by měli přijít legální cestou,“ vypichuje Zdechovský.

Proto je podle Tomáše Zdechovského potřeba v rámci migračního paktu řešit problém venku, stejně jako to dělá třeba Austrálie. „Před mnoha lety jsme říkali, že chceme australský model. To znamená, pronajmout si někde část ostrova, kde by probíhala procedura a teprve pak by se člověk dostal na území Evropy. Tehdy všichni říkali ne, to je příliš rasistické a to prostě nejde. Dnes už vidíme Rwandu a Velkou Británii, kdy Rwanda nabídla část svého území, kde by mohla být zřízena detenční centra a odtamtud by se řešila migrační procedura. Itálie se domluvila s Albánií, že tam bude probíhat nějaký první screening. Nebo tam bude dávat odmítnuté žadatele a odtamtud je bude posílat do států, odkud pochází,“ navázal Zdechovský.

„Myslím si, že ten, kdo nemá právo vstoupit na území EU, by na území EU vůbec vstoupit neměl,“ řekl pak v Eurodebatě bývalý náčelník generálního štábu Armády Jiří Šedivý.

Doplnil, že nelze zajistit stoprocentní neprostupnost vnějších hranic. Ale lze ji omezit, což je podle něj u cest přes moře snazší než na souši. Podle Šedivého se k detekci nelegální migrace používá v řadě případů především vojenských nástrojů – provádění průzkumu a přehledu.

Myslím si, že ten, kdo nemá právo vstoupit na území EU, by na území EU vůbec vstoupit neměl,“ řekl pak v Eurodebatě Ekonomického deníku bývalý náčelník generálního štábu Armády Jiří Šedivý. Foto: Radek Čepelák

„My, jako Češi, s tím máme také svoje zkušenosti, z doby, kdy jsme měli naše vojáky v Kosovu, tak jsme používali prostředky průzkumu k tomu, abychom zjistili, co se děje v příhraničních oblastech. Jenomže tam pak dochází k přímému fyzickému kontaktu. Ať už to jsou malé skupiny, velké skupiny, někdy neagresivních a někdy hodně agresivních lidí. A tam musí být připraveni, asi ne vojáci, ti mohou provést první krok, ale musí tam být dobře připraveni především policisté,“ uvedl Šedivý.

Pokud bychom měli zastavit cestu na moři, která jde z Libye nebo z Turecka na Řecko, není to z vojenského hlediska podle generála Šedivého nic složitého.

Europoslanec Zdechovský doplnil, že nyní na nelegální migraci „brutálně“ vydělávají tři skupiny.

„Pašeráci. Ať už to jsou státem organizovaní pašeráci, jako v případě Libye, nebo nějací soukromí. Druhou skupina je mafie, která migrantům, kteří přijdou do Evropy, nabízí ubytování. Například na Sicílii najdete spoustu bývalých tříhvězdičkových hotelů z 80., 90. Let, které jsou dneska plné migrantů, protože stát provozovateli zajistí každý měsíc 600 eur za jednu postel. Třetí skupinou jsou různí podvodníci, kteří neplatí normální mzdy. Pro soukromé zemědělce jsou migranti požehnáním, protože jim dají 4 eura a 2 eura nějakému mafiánovi, který je tam dovede. Já si myslím, že pokud si na tyto věci i z ekonomického hlediska neodpovíme, tak nebudeme schopni nelegální migraci řešit správným směrem,“ dodal Tomáš Zdechovský.

Bez kvalifikovaných legálních migrantů se za čas neobejdeme

Mimořádné společenské, ekonomické a bezpečnostní problémy, které jsou spojeny s nelegální migrací, přitom zastiňují potřeby evropské ekonomiky a její hlad po kvalifikované pracovní síle a bezpečné legální migraci.

Expert v oblasti automobilového průmyslu Petr Knap z mezinárodní poradenské společnosti EY v průběhu eurodebaty upozornil, že celý průmysl se posouvá k tomu, aby byl více automatizovaný a digitalizovaný. „To znamená, že potřebujeme kvalifikovanější pracovní sílu, dnes část automobilového průmyslu skoro hřeší na to, že jsme ještě schopni dovézt levnou pracovní sílu. Ale pokud chceme být součástí bohatého světa, měli bychom se zaměřit na kvalifikovanější pracovní sílu, jako to dlouhodobě dělá Kanada, Austrálie, Amerika, vybírají si, koho na zelenou kartu do země dostat,“ uvedl Petr Knap.

„Nemůžeme se zamykat v modelu, který říká, že tu dokážeme fungovat o 40, 60 procent levněji než německý dělník,“ vysvětluje Knap.

Potřebujeme dobře cílenou legální migraci s profilem pracovníka, který se ekonomice hodí a který bude vyhovovat vzdělanostnímu profilu lidí, kteří budou dobře fungovat ve světě moderních technologiích, říká Senior Advisor, EY, Automotive & Advanced Manufacturing v regionu střední a jihovýchodní Evropy Petr Knap. Foto: Radek Čepelák

Podle Knapa potřebujeme dobře cílenou legální migraci s profilem pracovníka, který se ekonomice hodí a který bude vyhovovat vzdělanostnímu profilu lidí, kteří budou dobře fungovat ve světě moderních technologiích.

„Otázka vysoce kvalifikovaných pracovních sil a jejich příchodu do Evropy a do Česka je skutečně palčivá. Je to jeden z nejčastějších podnětů, který dostáváme v asociaci od našich členů“ řekl ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal. Když sem budu potřebovat přivézt například skvělého Inda, bude mi to trvat rok a půl. Nebo potřebujeme někdy zaměstnat konkrétního Nigerijce, který umí vysoce sofistikované ICT technologie. Jenže na 500 milionů Afričanů máme jednu ambasádu, který vypisuje pracovní víza v několika málo termínech. Oproti tomu v USA to vyřeší za tři měsíce, protože umí dobře prokázat, že to je vzdělaný Nigerijec s tituly z univerzit. V mnohých zemích je to výrazně jednodušší než u nás,“ uvádí příklady Jaromír Hanzal.

Podle Hanzala je česká debata o migraci „hodně zpolitizovaná“ a proto se to dotýká i vysoce kvalifikovaných pozic ze třetích zemí, což je velkou překážkou rozvoje konkurenceschopnosti.

„Vím, že ministerstvo zahraničí chystá nějaký nový informační systém, který snad někdy v příštím, přespříštím, roce zjednoduší přidělování termínů pro víza. Dnes musí každý dojít na ambasádu a tam předložit dokumenty, což je o kapacitách zastupitelských úřadů. A to je skutečně české téma, pokud bychom ho ale dokázali uchopit evropsky, tak pak si myslím, že by se v tom mohlo něco posunout. Protože to jako byznys potřebujeme všichni v různých sektorech ekonomiky a především ve vysoce kvalifikovaných profesích,“ podotýká ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT.

Česká debata o migraci je hodně zpolitizovaná a proto se to dotýká i vysoce kvalifikovaných pozic ze třetích zemí, což je velkou překážkou rozvoje konkurenceschopnosti, řekl na Eurodebatě Ekonomického deníku ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal. Foto: Radek Čepelák

Petr Knap doplnil, že na problematiku legální migrace je třeba se dívat i demografickým pohledem. „Nevím, jak moc si uvědomujeme, jak bude vypadat Evropa za dvacet, pětadvacet let. Ale existují odhady, že pokud Německo nebude schopno integrovat do ekonomiky dva miliony lidí ročně, tak mu přestane fungovat ekonomický systém do nějakých patnácti let. Takové prognózy jsem viděl. Což znamená, že i pro nás je příliv kvalifikované pracovní síly v bytostném zájmu. Pokud sem nevpustíme legální migraci, tak společensky a ekonomicky vyčerpáme Evropu. Stávající úroveň si bez kvalifikované pracovní síly prostě nebudeme schopni udržet,“ dodává Petr Knap.

Bohužel nelze zajistit stoprocentní neprostupnost vnějších hranic, ale lze ji omezit, tvrdí generál Jiří Šedivý v dialogu s vydavatelem Ekonomického deníku Ivo Hartmannem. Foto: Radek Čepelák

Jan Hrbáček

Článek byl převzat ze zpravodajského portálu ekonomickydenik.cz, který patří do vydavatelského portfolia Media Network s.r.o., kam náleží i Zdravotnický deník.