Probíhající vojenské konflikty, nestabilita v mezinárodní politice a agresivní hospodářská expanze Číny vedou k tomu, že Evropané stále častěji hovoří o hrozbě recese na Starém kontinentu. Mnozí analytici z Evropy se obávají, že země patřící k nejbohatším na světě se už za několik let začnou potýkat s odlivem kapitálu kvůli vysokým mzdovým nákladům a současnému nedostatku pracovníků. Mají investoři skutečně důvod k obavám? Podívejte se, jaké jsou největší výzvy, kterým musí Evropa v nadcházející dekádě čelit, aby se vyhnula hospodářskému kolapsu.
Vysoké náklady na práci v Evropě
V současnosti jsou náklady na práci ve většině evropských zemí výrazně vyšší než v zemích třetího světa. Pracovníci v Asii, Africe a Jižní Americe pobírají nízké mzdy, což vede ke stěhování výroby globálních značek a největších korporací mimo Evropu. Tento pro Evropu nepříznivý trend byl částečně zvrácen pandemií, protože během ní došlo k náhlému narušení dodavatelských řetězců. Globální hráči však nehodlají zcela upustit od výroby a přesunu továren do zemí, kde je získávání levné pracovní síly bezproblémové.
Evropa se snaží bojovat proti přesouvání výroby do Asie a dalších levnějších částí světa prostřednictvím omezování výhodnosti dovozu zahraničního zboží. Donald Trump už na začátku svého prezidentského období podnikl v tomto směru kroky, když zavedl extrémní cla mimo jiné na zboží z Číny. Nepřineslo to však jen pozitivní výsledky, neboť například vzrostlo riziko nedostatku polovodičů v USA. Země EU se chtějí vyvarovat Trumpových chyb a hledají zlatou střední cestu mezi omezením agresivní čínské exportní politiky a zachováním přístupu k nezbytnému dovozu.
Obavy investorů kvůli válce
Za posledních 80 let nebyly v Evropě tak silné obavy z vypuknutí války jako v posledních několika letech. Vojenské analýzy ukazují, že celý kontinent by měl posílit svůj obranný potenciál, aby odradil potenciálního agresora. Krokům v tomto směru se dostává silné podpory ze strany veřejnosti i vlád prakticky všech zemí Evropské unie. Současně ale riziko války, včetně hybridního konfliktu, činí investice v Evropě méně atraktivními.
Investoři s větším kapitálem více diverzifikují svá portfolia než dříve. Jejich přístup se odráží nejen na počtu inovací zaváděných v Evropě a nových poboček různých firem, ale také na burzovních indexech. Index vix a další podobné indexy vykazují nižší růstový potenciál než před deseti lety a investiční analýzy ukazují, že tento trend pravděpodobně nepřinese změnu ani v letošním, ani v příštím roce.
Demografická krize
Jednou z nejzásadnějších společenských výzev, kterým současná Evropa čelí, je demografická krize. Osoby v postproduktivním věku tvoří již přibližně 25 % celkové populace kontinentu, což zvyšuje poptávku po pečovatelských a zdravotnických službách a zároveň snižuje počet pracovních sil v dalších sektorech hospodářství. Nedostatek pracovníků ztěžuje podnikání a dále zvyšuje náklady na práci, čímž opět klesá konkurenceschopnost evropských firem v globálním měřítku.
Demografickou situaci nezlepšuje ani nárůst společenského napětí spojeného s migrací. V celé Evropě klesá tolerance vůči migrantům z Afriky a Asie kvůli kulturním rozdílům a jejich omezené ochotě k integraci. To je složitá situace pro zaměstnavatele, kteří na jednu stranu nutně potřebují pracovní sílu, ale na druhou stranu jsou nuceni upustit od zaměstnávání imigrantů kvůli celkové změně postoje k pracovní migraci na Starém kontinentu.
