Česku se konečně podařilo vyrazit směrem k elektronizaci zdravotnictví. Na cestě ale číhá řada zákeřných nástrah. Například neochota sdílet data, popsal na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví zástupce generálního ředitele softwarové společnosti TESCO SW David Tesařík.

„Konečně jsme po letech příprav vyběhli. Ale není to běh na krátkou trať, není to sprint. Nečeká nás ani tisíc metrů, ani pět kilometrů. Je to maraton. A my jsme někde na třetím, možná čtvrtém kilometru,“ zhodnotil Tesařík dosažené výsledky elektronizace českého zdravotnictví. Důležité podle něj je, že se státu podařilo dát dohromady dobrý expertní tým, který osvědčil své schopnosti už při vytváření základních registrů a vytvořil základy dobré praxe.

Nicméně cesta, na jejímž konci má být plná elektronizace zdravotnictví, je ještě dlouhá a je třeba po ní jít bezpečně, abychom z ní nesešli. Kritickým faktorem je udržení důvěry koncových uživatelů. „Viděli jsme to na stavebním řízení. Jakmile ztratíte důvěru, už ji zpátky získáváte velmi těžko. Dokonce bych řekl, že je to pak mission imposible,“ podtrhl Tesařík. „Proto bych se spíše řídil heslem, že méně je více. Tedy snažil bych se nasadit těch věcí třeba méně, ale funkčně tak, aby opravdu ona cesta, po níž jsme se vydali, vedla ke kýženému cíli,“ dodal.

Elektronizace zdravotnictví se musí vypořádat s neochotou sdílet data, upozorňuje zástupce generálního ředitele společnosti TESCO SW David Tesařík.

Komplikované prostředí s mnoha aktéry

Rychlý sprint na cestě k elektronizaci zdravotnictví není možný také kvůli tomu, že prostředí, v němž se elektronizace zavádí, je poměrně komplikované. „Řekl bych, že je jedním z nejsložitějších. Na rozdíl od sociálních dávek. Pohybuje se v něm velké množství aktérů. Soukromých subjektů, státních subjektů, a my je potřebujete všechny zintegrovat, zapojit do jednoho systému. To bude poměrně složité,“ vysvětlil Tesařík. 

Složité to bude podle něj hlavně proto, že sice nejsou problémy ve schopnosti dodavatelů dodat potřebné komponenty, ale existuje velký problém v takzvaném datovém vendor locku. „To je to, o čem teď hovořil ředitel Národního centra elektronizace zdravotnictví ministerstva zdravotnictví Petr Foltýn,“ připomněl předchozí přednášku v rámci panelu Praktické kroky realizace eHealth v České republice a Evropské unii. „Prostě povinnost zdravotnickou dokumentaci sdílet a publikovat neexistuje a my to vidíme na každodenních zkušenostech s projekty. Vidíme, že se stávající dodavatelé datovým vendor lockem brání jakékoliv eliminaci a náhradě novým řešením, pokrokovým řešením od jiných dodavatelů. Tam vidím úskalí cesty. I když budeme mít systém, ovšem nebudeme v něm mít data, tak ten systém nikdo používat nebude. Tak to prostě je,“ nastínil. „Takže tady nás čeká ještě velký kus práce. I té legislativní, protože legislativa trochu pokulhává. A pokud se to nepodaří, zalehne elektronizací zdravotnictví velký mrak,“ dodal.

Mohlo by vás zajímat

Zásadní ale podle něj zůstává jedno: že se směrem k elektronizaci konečně podařilo vyběhnout. „Ještě před třemi lety jsme neběželi. Stáli jsme na startu a čekali, zda někdo mávne, že máme vyrazit,“ zopakoval Tesařík.

Fenomén vendor lock

Je možné takzvanému vendor locku nějak zabránit, lze to udělat legislativou? „Nejsem si jistý, zda to lze úplně legislativně. Ale řešením je, že zadavatelé, v tomto případě zdravotnická zařízení, musejí postupovat strategicky, koncepčně správně. To znamená nejít cestou velkých monolitických řešení, která de facto vytváří podhoubí, prostředí pro vznik vendor locku. Nýbrž cestou integračních platforem, komponentního přístupu, něčeho na způsob skládačky,“ zamýšlí se David Tesařík.

Takový přístup, kdy si systém lze představit třeba jako lego, umožní výměnu jedné komponenty systému za jinou. „Když se rozhodnu, že chci nějakou systémovou komponentu vyměnit, tak prostě vyměním jednu cihlu za druhou cihlu a mohu fungovat dál,“ nastiňuje Tesařík.

V obecné rovině je podle něj cestou k zamezení vendor locku integrace a demonopolizace prostředí.  „Technologický pokrok, věci týkající se umělé inteligence a další, jsou tak náročné, že není v možnostech firem, aby byly schopny obsáhnout celou problematiku jediným centrálním systémem. Tlak na diagnostiku, na zapojení umělé inteligence, bude přinášet celou řadu nových softwarových komponentů. Nových  softwarových řešení, která pomohou demonopolizaci zdravotnictví, jež – řekněme si to otevřeně – v celé řadě nemocnic bohužel dlouhodobě existuje,“ uzavřel náměstek generálního ředitele společnosti TESCO SW.  

Foto: Radek Čepelák

Vstup nových technologií do českého zdravotnictví byl na summitu i tématem vystoupení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka
Zleva moderátor summitu a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáš Boráň a ředitel odboru zdravotnických prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Štěrba.
Zleva moderátor summitu a šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek a ředitel Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti Ondřej Felix.
Zleva: ředitel Value Outcomes Tomáš Doležal, výkonná ředitelka Innova Healthcare Markéta Hellerová, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Bodnár.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Kavalírek předestřel plán, jak dostat Českou republiku v umělé inteligenci mezi premianty.
Zleva předseda České společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie ČLS JEP, proděkan pro vědu a výzkum Lékařské fakulty Ostravské univerzity Ondřej Volný, náměstek hejtmana Plzeňského kraje Tomáš Soukup a majitel a generální ředitel MEDDI hub Jiří Pecina, šéfredaktor Zdravotnického deníku a moderátor summitu Tomáš Cikrt a ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví Tomáš Troch.
Téma technologie a inovace ve zdravotnictví se setkalo s velkým zájmem odborného publika.