Ministerstvo zdravotnictví má finanční rezervy na nule. Loni totiž vyčerpalo všechny nespotřebované nároky svých úřadů z předchozích let. Podle závěrečného účtu za minulý rok si přitom ze zařízení spadajících pod ministerstvo vedl ekonomicky nejhůře Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ).

Poslanci sněmovního zdravotnického výboru na svém posledním zasedání schválili závěrečný účet ministerstva zdravotnictví za minulý rok. Spadá do něj celkem 20 organizačních složek státu včetně samotného ministerstva a 45 příspěvkových organizací.

Schválený rozpočet na minulý rok původně počítal s příjmy ve výši 3,6 miliardy a výdaji 11,45 miliardy, což je o 4,1 miliardy méně, než činil schválený rozpočet v roce předchozím (psali jsme také zde). Důvodem byla menší alokace výdajů spolufinancovaných z rozpočtu EU, nižší výdaje na reprodukci majetku a také méně peněz na očkování proti covidu.

Celkové příjmy na konci loňského roku ovšem nakonec ve skutečnosti činily 8,9 miliardy. Tedy o dvě miliardy více než v roce 2023. Nárůst byl dán hlavně naplněním příjmů z rozpočtu EU určených na předfinancování společných programů. Výdaje dosáhly 12,5 miliardy, což je skoro o 9 miliard méně než reálné výdaje v roce předchozím.

„Je ovšem srovnáváno nesrovnatelné, protože se bavíme o covidových letech, odpisování vakcín a dalšího, nebo že v Národním plánu obnovy doběhlo víc věcí, než se počítalo,“ poukazuje ovšem ke srovnávání mezi jednotlivými lety zpravodaj tisku Jan Kuchař (STAN).

Mohlo by vás zajímat

Přečerpané rozpočty

Rozpočty organizačních složek státu, tedy úřadů spadajících pod ministerstvo, jako jsou Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) či hygienické stanice, ovšem byly loni nastaveny velmi napjatě.

„Všechny organizační složky státu v rámci svých rozpočtů využily, a to bych ráda zdůraznila, nároky z nespotřebovaných výdajů z minulých let,“ upozorňuje vrchní ředitelka pro ekonomiku a zdravotní pojištění na ministerstvu Helena Rögnerová.

„Když si přečtete plnění výdajů u přímo řízených organizací, všechny přečerpaly a šly nad rámec schválených rozpočtů. Co mě překvapilo, že Státní ústav pro kontrolu léčiv šel na 380 procent,“ poznamenává Jan Kuchař.  

Příspěvkové organizace skončily v plusu 7,5 miliardy

Příspěvkové organizace ale vykázaly za minulý rok celkově kladný hospodářský výsledek ve výši 7,5 miliardy. Největší zisk přitom měla FN Bulovka, což je ovšem dáno odpisem exspirovaných monoklonálních protilátek určených na léčbu covidu. Peníze poskytnuté ministerstvem v lednu 2024 totiž byly rozpuštěny do výnosu nemocnice. Vysoký zisk vykázaly dále také FN Olomouc či FN Brno.

Naopak záporný hospodářský výsledek měl Národní ústav duševního zdraví, a to ve výši minus 39,4 milionu, a dále Státní zdravotní ústav s minusem 23,4 milionu.

„Důvodem byly především nárůsty mzdových nákladů či zdražování služeb a materiálů, které zvyšovaly náklady obou těchto organizací,“ podotýká Rögnerová.

Na dřeň

Jan Kuchař v souvislosti s personálními náklady poukázal na vládní závazek k jejich snížení, k jehož naplnění ovšem nedošlo.

„Co se týče personálních nákladů, v základu jdou směrem dolů. Jenže tam byly další povinnosti – všechny přímo řízené organizace musely navýšit platy na základě dohody, kterou učinil na úrovni premiéra ředitel VZP Kabátek, a byly k tomu dotlačeny. Co se týče hospodaření ministerstva, to vyčerpalo všechny nespotřebované nároky a dnes se pohybujeme v rezervách v řádu ani ne milionů korun. Úspory tedy byly učiněny a nyní jsme na ministerstvu takříkajíc na dřeň,“ reaguje Helena Rögnerová.