V některých krajích fungují dětské pohotovosti bez větších problémů, jinde je jejich provoz závislý na zodpovědnosti a kolegialitě lékařů. Zdravotnický deník zjišťoval, jak jsou na tom jednotlivé kraje s kapacitami na dětských lékařských pohotovostech a zda – po vzoru Ústeckého kraje – uvažují o zvýšení finanční motivace pro lékaře, aby na tomto oddělení sloužili.
Kapacitní problémy na dětských pohotovostech neeviduje například Praha. „V současné chvíli je personální obsazení na dětských pohotovostech dostačující. Pokud by kapacity dostatečné nebyly, informoval by nás poskytovatel, kterým je lékařská pohotovostní služba (LPS), a snažili bychom se společnými silami najít řešení,“ říká mluvčí magistrátu Vít Hofman.
V některých krajích zajišťují provoz nemocnice samy a odměny lékařům nejsou přímo v gesci kraje. Týká se to Jihomoravského kraje, který zajišťuje a financuje lékařskou pohotovostní službu tak, že si u nemocnic objednává její zajištění na celý rok za pevně stanovenou částku uvedenou ve smlouvě – nevyplácí tedy hodinovou odměnu lékařům či sestrám, ale objednává komplexní službu, kterou má nemocnice povinnost za sjednanou částku zajistit. „V tuto chvíli nemáme ze strany nemocnic žádné signály, že by bylo nutné dohodnutou částku navyšovat nebo že by se vyskytly problémy se zajištěním lékařské pohotovostní služby,“ odpovídá mluvčí kraje Martin Drozd.
Akutní problémy nejsou, ale…
V některých regionech se ale situace liší. „V současné době neřešíme žádné akutní problémy, ale situace je stále napjatá. Lékaři nemají zájem na pohotovostech sloužit, takže služby zajišťuje několik jedinců,“ popisuje náměstek pro zdravotnictví Libereckého kraje Vladimír Richter.
I Kraj Vysočina upozorňuje na nízký počet praktiků ochotných sloužit na dětských pohotovostech. „Pokud by se systému služeb LPS zapojili všichni lékaři v oborech praktické lékařství pro děti a dorost, pediatrie a dětské lékařství, kapacity by byly dobré. Protože ale v podstatě není legislativní povinnost, lépe řečeno je nevymahatelná, zapojují se pouze ti lékaři, kteří jsou zodpovědní vůči svým pacientům a kolegiální vůči svým kolegům,“ říká vedoucí odboru zdravotnictví Krajského úřadu Kraje Vysočina Soňa Měrtlová. Doplňuje, že pokud lékaři, kteří se nezapojují do systému LPS, argumentují tím, že jsou unaveni, vyčerpáni či ve vyšší věkové kategorii, finanční výše odměny za LPS tato kritéria neposune.
Se zapojením praktiků pro děti a dorost na dětské pohotovosti je problém i v Moravskoslezském kraji – byť síť LPS je dostatečná. „Část služeb je kryta praktickými lékaři pro děti a dorost ze spádových ambulancí, většina služeb je pokryta zaměstnanci nemocnic,“ doplňuje mluvčí Miroslava Chlebounová.
Mohlo by vás zajímat
Finance jako motivační faktor dominují
Ústecký kraj kvůli nedostatku kapacit na dětských pohotovostech navyšuje lékařům hodinovou sazbu. Za službu během pracovních dnů získá lékař nově 1200 korun za hodinu, o 150 korun více než dosud. Vzroste i hodinová sazba za víkendovou službu, a to z 1260 na 1500 korun. Hodinovou sazbu už v roce 2023 zvedli v Pardubickém kraji. „Letité zkušenosti s jednáními ukazují, že výše hodinové sazby jako motivační faktor dominuje. Sazby lékařů sloužících LPS v našich nemocnicích se pohybují nad úrovní celorepublikového průměru,“ odpovídá mluvčí Dominik Barták.
Praha aktuálně o podobném kroku jako Ústecký kraj podle mluvčího neuvažuje. „Každoročně přispíváme jednotlivým poskytovatelům LPS na jejich provoz formou neinvestiční dotace, přičemž tato finanční částka je každoročně navyšována. V objemu peněz jsou zahrnuty i náklady na mzdové ohodnocení lékařů a sester, kteří slouží na LPS. Je tedy v kompetenci daného poskytovatele, jak finance na mzdy rozdělí,“ vysvětluje.
Středočeský kraj přispívá všem pohotovostem stejnou sazbou – 800 korun na hodinu ve všední dny a 1000 korun na hodinu o víkendech a svátcích. „Další platby probíhají prostřednictví systému veřejného zdravotního pojištění. ‚Hodinová odměna‘ pro lékaře je pak věcí daných nemocnic,“ podtrhuje náměstek pro oblast zdravotnictví Pavel Pavlík.
Zodpovědnost převezmou pojišťovny
Zásadní proměna systému může přijít už od ledna 2026. Novela zákona o zdravotních službách, která je aktuálně v Poslanecké sněmovně před 3. čtením, počítá s převedením zodpovědnosti za zajištění lékařské pohotovostní služby z krajů na zdravotní pojišťovny, jako je tomu v ostatních segmentech péče. „Vyjmutí lékařské pohotovostní služby jako takové a převedení na kraje se ukázalo jako ne zcela systémové,“ říká středočeský náměstek Pavel Pavlík. Dodává, že pokud by změna nakonec schválena nebyla, bude kraj řešit úpravu celkového systému dotací.
Na to, zda novela projde, či ne, čekají i další kraje. „Samozřejmě kraj se nezříká zodpovědnosti a je připraven spolupracovat se zdravotními pojišťovnami na chodu LPS, návrh musí vzejít ze strany pojišťoven,“ dodává mluvčí Moravskoslezského kraje Miroslava Chlebounová.
Dotační programy
Oslovené kraje Ústecko následovat nebudou, lékaře ke službám (nejen na dětských pohotovostech) motivují i jinak. „Olomoucký kraj každoročně vyhlašuje dotační program na podporu specializačního vzdělávání lékařů, zejména v primární ambulantní péči, jehož účelem je podpora specializačního vzdělávání lékařů – příprava ke složení atestační zkoušky,“ odpovídá mluvčí kraje Eva Knajblová.
Podobnou cestou jde i Liberecký kraj, v současné době vyhlásil dotační program s názvem Podpora personálního zajištění poskytování zdravotních služeb. „Účelem je stabilizace a dostatek zdravotnického personálu – lékařů a nelékařských pracovníků v Libereckém kraji prostřednictvím podpory pobídkových, praktických a benefitních programů uskutečněných v páteřních nemocnicích. Budou orientovány na studenty lékařských oborů i nelékařských zdravotnických oborů,“ popisuje náměstek pro zdravotnictví Vladimír Richter.
Od fungujícího zázemí po pronájem bytů
Finance jsou hlavním motivátorem i v Pardubickém kraji, v obecné rovině je podle mluvčího Dominika Bartáka ale důležité, aby měli lékaři na pohotovostech fungující zázemí, ať už se to týká vybavenosti pracovišť, dostupnosti dalších odborností pro případné konzultace a komplementu, tedy zobrazovacích metod a laboratoří. Důležitá je také dobrá vzájemná komunikace a aktivní a rychlé řešení vzniklých nedostatků. „Je-li potřeba, působí kraj v roli prostředníka mezi soukromými ambulantními specialisty a nemocnicí. Na rozdíl od zdravotních pojišťoven však má velmi omezené možnosti, jak ambulantní specialisty motivovat,“ dodává.
Praha pak mimo jiné zaměstnancům vybraných profesí, mezi které patří i zdravotníci, poskytuje pronájem bytů. „Kromě nabídky bytů pak poskytujeme lékařům i další formy podpory, jako jsou například granty na vybavení nebo provoz ordinace,“ říká mluvčí magistrátu Vít Hofman.
