Češi masivně nepodléhají dezinformačním kampaním, ukázal průzkum Národní asociace pacientských organizací. Největší šanci přimět lidi nechat se očkovat přitom mají praktičtí lékaři, kteří jsou hlavní autoritou v oblasti očkování pro dvě třetiny lidí. Přesto je proočkovanost nízká.
„Komunikace o očkování není jen o předání informace, že existuje nějaká vakcína. Je tam i druhá část v podobě příležitostí, což jsou strukturální bariéry, které brání člověku se k vakcíně dostat. A pak je tu motivace, kdy člověk sám musí chtít nechat se naočkovat. U nás se klade velký důraz na část informační, ale méně se věnujeme příležitostem,“ přiblížil na 3. ročníku sympozia Zdravotnického deníku Strategie vakcinace pro Českou republiku předseda Národní asociace pacientských organizací (NAPO) Robert Hejzák.
Radikálních odmítačů není moc
NAPO se proto letos rozhodlo provést populační průzkum zaměřený na postoje lidí k očkování. Na otázku, proč je v Česku nízká proočkovanost, přitom mnoho respondentů odpovědělo, že je u nás hodně antivaxerů. Jenže další dotazy ukázaly, že realita je jiná.
I podle zahraničních průzkumů je skutečných odmítačů okolo dvou procent, 13 procent jsou pak váhaví odmítači. A podobná data se potvrdila i u nás – v bezpečnost očkovacích látek rozhodně nevěří 3 procenta lidí a spíše v ni nevěří 10 procent. Dostatečný dohled nad očkovacími látkami rozhodně schází podle 4 procent, spíše schází podle 9 procent lidí.
„Nižší než v zahraničních průzkumech je ale procento přijímačů očkování – v zahraničí je to více než 70 procent, u nás je to 66 procent,“ poznamenává Hejzák.
I když jsou ovšem počty antivaxerů nízké, v čase stoupají. „Čísla odpůrců za posledních deset let nepochybně narostla na dvojnásobek – covid tomu úplně neprospěl,“ konstatuje místopředseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP Roman Prymula.
Sociální sítě jsou autoritou jen pro 3 % lidí
Jednou z dalších otázek bylo, komu občan nejvíce ve věci očkování věří. Ukázalo se, že autoritou jsou pro 66 procent respondentů praktici, pro 44 procent lékaři-specialisté, pro 24 procent zdravotní pojišťovna a pro 20 ministerstvo zdravotnictví. Rodina a přátelé jsou zdrojem informací pro 17 procent respondentů, zejména pro mladé lidi a osoby z nízkopříjmových rodin. Sociální sítě se umístily až na 9. místě a autoritou jsou pro 3 procenta respondentů.
Bohužel se ale ukazuje, že pravidelné informace od praktika ohledně očkování dostává jen 43 procent respondentů, 44 procent je dostane až na přímý dotaz. Alarmující je, že s 13 procenty lidí se jejich praktický lékař o očkování nikdy nebavil. Z průzkumu také vyplynulo, že informace o očkování od praktika získávají zejména starší lidé a chroničtí pacienti.
40 procent lidí na očkování nemělo čas
Mezi očkování, která v poslední době lidé podstupují nebo o nichž uvažují, patří chřipka, tetanus, klíšťová encefalitida, covid a černý kašel. Jsou to tedy vakcíny, o kterých se nejvíc mluví v médiích a běží na ně reklama v televizi (vyjma tetanu, ten je povinným očkováním, které praktičtí lékaři hlídají).
Na otázku, proč někteří zájemci nakonec očkování nepodstoupili, 40 procent odpovědělo, že neměli čas, 19 procent uvedlo, že byli nemocní či měli kontraindikace, pro 11 procent byla vakcína drahá, 9 procentům ji lékař nedoporučil, 7 procent zvažovalo očkování na chřipku či covid, které mezitím prodělali, a v 7 procentech nebyla vakcína dostupná.
Mohlo by vás zajímat
„Když si to přeložíme do možných řešení, je otázka, jak zjednodušit cestu pacienta k vakcíně. Proto podporujeme očkování v lékárnách, podle nás je to umetení cesty pacienta k vakcíně, protože se nemusíte objednávat k praktikovi. Pokud lidé říkají, že nemají čas, ale ve skutečnosti tím myslí, že tomu nepřikládají důležitost, tak tam je třeba více komunikovat závažnost rizik,“ načrtává Hejzák.
Zásadní role praktiků
A co by lidi k očkování motivovalo? Nejčastěji je to právě doporučení praktikem, hodně lidí by ale přesvědčila také kompletní úhrada pojišťovnou.
Podtrženo, sečteno, data neukazují, že by Češi ve velkém podlehli dezinformační kampani a v očkování nevěřili. Existují ovšem bariéry v přístupu k vakcínám, takže by bylo na místě cestu k pacientům zjednodušit a také více přínosy a rizika v souvislosti s vakcínami komunikovat.
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu summitu společnostem GSK, VZP a MSD.
Zdroj grafů: Robert Hejzák, NAPO
Foto: Radek Čepelák
