Desítky tisíc amputací, stovky tisíc zranění a miliony lidí s psychickými traumaty – taková je dosavadní bilance ruské agrese proti Ukrajině z pohledu lidského zdraví. Jak se postarat o veterány, kteří si z války přinesli těžká zranění těla i duše, byla hlavní otázka jednoho z panelů mezinárodní konference Global Healthcare Initiative for Ukraine, která se konala v Praze. Zatímco boje pokračují, Ukrajina už dnes musí přemýšlet, jak svým hrdinům nabídnout důstojný návrat do života.

Od začátku ruské invaze bylo zraněno již 390 tisíc ukrajinských vojáků. Mnozí se po uzdravení vracejí na frontu – a někteří jsou zraněni opakovaně. Přibližně 50 tisíc Ukrajinců, vojáků i civilistů, přišlo o některou z končetin. Ukrajinské úřady aktuálně evidují přes 1,2 milionu registrovaných veteránů a tento počet bude dále narůstat.

Armáda v civilních nemocnicích

„Včasná intervence v péči o zraněné vojáky zásadně ovlivňuje prognózu jejich uzdravení,“ připomněla během svého vystoupení Olena Sinitsynová, expertka na rozvoj zdravotnických systémů a výkonná ředitelka UHC Education při Ukrainian Healthcare Center. Podle ní je klíčové, aby Ukrajina vybudovala integrovaný zdravotní systém, který nebude oddělovat vojenskou a civilní péči, ale naopak vytvoří jednotný standard rehabilitace a výměny informací.

Realita je zatím taková, že 75 až 80 procent zraněných vojáků je hospitalizováno v civilních zdravotnických zařízeních. Ta však často nejsou připravena na specifické potřeby vojenských pacientů.

Situaci dále komplikuje demografická struktura armády. Průměrný věk ukrajinského armádního personálu je 43 let. U této věkové skupiny se častěji vyskytují chronická onemocnění, což klade další nároky na zdravotnický systém. Ačkoliv se Ukrajina potýká s nedostatkem zdravotnického personálu, zejména na venkově, podle Sinitsynové „je třeba zmenšit propast mezi městskými a venkovskými oblastmi, podpořit primární péči a přicházet s inovativními řešeními“.

Fyzické i psychické rány

Váleční veteráni ale nepotřebují jen chirurgické zákroky nebo protézy. Mnozí bojují s posttraumatickým stresem, úzkostmi, depresemi a poruchami spánku. Psychologická péče se tak stává rovnocennou součástí léčebného procesu. „Veteráni často trpí psychickými potížemi. Je třeba zajistit komplexní výcvik zdravotnických profesionálů v oblasti psychologické prevence, aby dokázali co nejdříve odhalit známky chronického stresu a odkázali pacienta do specializované péče,“ uvedla Sinitsynová.

Na konferenci zazněla i tvrdá pravda o neblahém stavu sociálních služeb, které často nestačí pokrýt všechny potřeby těžce zraněných veteránů. Ti pak čelí izolaci, chudobě a nejistotě. „Sociální služby velmi zaostávají,“ podtrhla Sinitsynová. A to v době, kdy budou potřeba více než kdy dřív.

Mohlo by vás zajímat

Pomoc zvenčí jako klíčový faktor

Vzhledem k tomu, že válka na Ukrajině stále trvá a její konec je v nedohlednu, je zřejmé, že počet veteránů ještě výrazně vzroste. Podle ukrajinského ministerstva pro záležitosti veteránů se bojů na straně Ukrajiny účastní až šest milionů lidí. To představuje výhledově bezprecedentní zatížení pro zdravotnický i sociální systém.

„Naše poválečná realita bude obsahovat demografické výzvy, nedostatek lidského kapitálu, tlak na sociální systém a pokračující bezpečnostní hrozby,“ upozornila Sinitsynová. Zároveň apelovala na mezinárodní komunitu, aby Ukrajině nejen projevovala solidaritu, ale poskytovala konkrétní a dlouhodobou pomoc. Ta by podle ní měla vycházet z reálných potřeb lidí.