Genová a buněčná terapie zaznamenala v Česku za posledních pět let mimořádný pokrok – i díky aktivnímu a konstruktivnímu přístupu Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a dalších pojišťoven. Původně vysoce nákladná léčba je dnes dostupná širšímu okruhu pacientů. Současnosti i budoucnosti terapií se věnovalo odborné sympozium Zdravotnického deníku Pět let genové a buněčné terapie v ČR: Úspěšný příběh na prahu nových výzev.
VZP je s dosavadními výsledky genové a buněčné terapie v hematoonkologii velmi spokojena, pozitivně hodnotí také vývoj nákladovosti. „Za posledních pět let jsme zažili opravdu překotné období, kdy jsme se z pozice velmi nákladné terapie dostali do úrovně poměrně dobře zvládnutelné nákladovosti,“ říká náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár.
Konstruktivní přistup pojišťoven
Spolupráci s pojišťovnami si chválí i odborníci. „Když jsme začínali, tak jsme s VZP domluvili určitý počet pacientů, postupně jsme se dostali přes finanční problémy a situace, kdy docházelo k prodlevám žádostí, vše se krásně vychytalo,“ kvituje předseda České hematologické společnosti, přednosta IV. interní hematologické kliniky FN Hradec Králové Pavel Žák.
„Oceňuji, že genová terapie může být dostupná našim pacientům. Je s tím hodně práce, ale je vidět jednoznačný konstruktivní přístup od Všeobecné zdravotní pojišťovny i ostatních pojišťoven,“ doplňuje přednosta kliniky hematoonkologie FN Ostrava, předseda České myelomové skupiny Roman Hájek.
Otazník nad hrazením terapií nervosvalových onemocnění
Podle Jana Bodnára ale nelze usnout na vavřínech. V budoucnu totiž bude z hlediska nákladovosti třeba řešit problematické otázky související s rozvojem léčby dalších diagnostických skupin, například neurodegenerativních onemocnění. „Máme nové možnosti pro jiná onemocnění, kde v minulosti nebyly indikovány takové možnosti jako nyní, což s sebou přirozeně nese i finanční náklad,“ říká.
Aby ale bylo možné léčbu zajistit a zároveň vzhledem k cenovým nárokům nezruinovat systém veřejného zdravotního pojištění, je nezbytné mít jasné předpisy, kdy terapie hradit. Podle Jany Haberlové z Kliniky dětské neurologie 2. LF a FN Motol by v diskuzi o úhradách mohlo pomoci i vytvoření expertní skupiny. „Určitě by tam měly být zastoupeny pacientské organizace, klinici, regulátoři, právníci, etici, je to velká skupina lidí, která by měla nastavit určitá pravidla pro Českou republiku,“ míní.
Únorové sympozium Zdravotnického deníku Pět let genové a buněčné terapie v ČR: Úspěšný příběh na prahu nových výzev přineslo mnoho zajímavých diskuzí a přednášek. Přečtěte si třeba o celkovém posunu genové a buněčné terapie v Česku (zde), problematice úhrad inovativní léčby (zde), CAR T terapiích (zde nebo zde) či vývoji terapie pro pacienty s roztroušenou sklerózou, revmatoidní artritidou či Crohnovou chorobou (zde).
Foto: Radek Čepelák
