Počet zdravotních sester celosvětově roste – od roku 2018 jich přibyly skoro 2 miliony. I přesto jich ale v roce 2023 chybělo dohromady 5,8 milionu, ukázala právě publikovaná zpráva State of the World’s Nursing 2025.

Během pěti let vzrostl celosvětový počet sester z 27,9 milionu v roce 2018 na 29,8 milionu v roce 2023. Zpráva State of the World’s Nursing 2025, kterou zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO), Mezinárodní rada sester (ICN) a další, ovšem upozorňuje na velké rozdíly napříč regiony a zeměmi. 78 % všech sester totiž působí v zemích, kde žije pouze 49 % světové populace.

Data ze 194 členských států WHO naznačují, že nedostatek sester se snížil z 6,2 milionu v roce 2020 na 5,8 milionu v roce 2023. Očekává se přitom, že číslo do roku 2030 dále poklesne na 4,1 milionu.

„Tato zpráva obsahuje povzbudivé zprávy a blahopřejeme zemím, které dosahují pokroku. Nemůžeme však ignorovat nerovnosti,“ řekl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

1/7 sester jsou cizinky

Země s nízkými a středními příjmy přitom bojují s problémy při výchově, zaměstnávání i udržení sester ve zdravotnických systémech. Potřebují proto zvýšit domácí investice, aby vytvořily a udržely pracovní místa.

Naopak země s vysokými příjmy se musí připravit na vysoký počet sester odcházejících do důchodu a měly by přezkoumat svou závislost na sestrách vyškolených v zahraničí. Podle toho by měly posílit bilaterální dohody se zeměmi, ze kterých sestry nabírají. Ukazuje se totiž, že 1 ze 7 zdravotních sester na celém světě, a dokonce 23 % v zemích s vysokými příjmy, je narozena v zahraničí.

Mohlo by vás zajímat

85 % sester jsou ženy

Zpráva potvrdila, že v ošetřovatelské profesi i nadále dominují ženy, které tvoří 85 % všech sester. Věková demografie a trendy odchodu do důchodu ovšem odhalují smíšený obrázek. Celosvětově jsou sestry relativně mladé: 33 % sester je mladších 35 let, ve srovnání s 19 %, u nichž se očekává, že v příštích 10 letech odejdou do důchodu. Ve 20 zemích, většinou s vysokými příjmy, ale zřejmě odchody do důchodu převýší počty nově nastupujících sester.

Země s nízkými příjmy zároveň zvyšují počty nově vystudovaných sester rychlejším tempem než země s vysokými příjmy. V mnoha státech ovšem tyto navýšené kapacity nevedou ke zlepšení pokrytí kvůli rychlejšímu tempu růstu populace a menšímu množství pracovních příležitostí.

O duševní zdraví sester se stará jen 42 % států

Přibližně dvě třetiny (62 %) zemí uvedly, že mají sestry s pokročilou praxí, což je významný posun oproti roku 2020, kdy to bylo jen 53 %. Zlepšuje se i vedení: 82 % zemí uvedlo, že má vyššího vládního úředníka, který má tuto oblasti na starosti. Možnosti rozvoje strukturovaného vedení však zůstávají nerovnoměrné – zatímco 66 % zemí uvádí, že ho zavedly, u zemí s nízkými příjmy je to jen 25 %.

Problémem ale zůstává oblast duševního zdraví. Pouze 42 % zemí má opatření na podporu duševního zdraví zdravotních sester, a to navzdory zvýšené pracovní zátěži a traumatu, které zažily během pandemie covidu a po ní.