Díky moderní léčbě už dnes infekce HIV není smrtícím strašákem, proto může u veřejnosti vznikat dojem, že je virus na ústupu. Opak je ale pravdou – nakažených v Česku přibývá – a to i mimo „tradiční“ komunity. Zároveň je výrazně podfinancovaná prevence, což znesnadňuje testování a diagnostikování nakažených.

„Jsem z generace, u níž byla, když jsme v 80. a 90. letech dospívali, hrozba nákazy HIV vnímána jako naprosto zásadní téma. Díky pokroku medicíny už dnes není HIV smrtelnou nemocí, což je jeden z největších úspěchů moderní medicíny – že z něčeho, co se ještě před 20 lety zdálo jako neřešitelné téma, které pravděpodobně fatálně zasáhne celé kontinenty, stalo jen téma, jak podchytit nemocné a jak zaměřit prevenci, osvětu a účinnou léčbu… Hrozba HIV ale nezmizela. I když už nezabíjí, je pro nakažené i pro zdravotní systém velkou zátěží,“ řekl v úvodu kulatého stolu HIV jako staronová hrozba, který se uskutečnil na půdě Poslanecké sněmovny, jeho organizátor – místopředseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Petr Fifka (ODS).

Hrozba HIV nezmizela. I když už nezabíjí, je pro nakažené i pro zdravotní systém velkou zátěží, řekl Petr Fifka. FOTO: KPS/Lukáš Janičina

Ač se to podle velmi malé medializace může zdát překvapivé, šíření infekce HIV je v České republice na vzestupu. Data Státního zdravotního ústavu (SZÚ) navíc jasně vyvrací obecně zažitou představu, že HIV je šířena jen v některých komunitách. Mezi nakaženými výrazně přibývá lidí nakažených při heterosexuálním pohlavním styku, tedy i žen, naopak v komunitě mužů majících sex s muži jich i díky prevenci a osvětě nepřibývá.

Prevence je odvislá od financí

Podle odhadů je navíc stále vysoký i počet osob v České republice, které nevědí o tom, že jsou HIV pozitivní. „Jsme v tomto směru omezeni možností realizovat větší množství preventivních aktivit, jejichž propojujícím faktorem jsou finance. Víme, co máme dělat, máme nastaveny procesy a pravidla a připravené aktivity. Ale jsme limitováni kapacitami, a to i lidskými, což samozřejmě souvisí i s tím, kolik je stát ochoten do prevence investovat,“ řekla u kulatého stolu ve Sněmovně ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Z výzkumu v 7. až 9. třídách základních škol vyplynulo, že jen 45 procent studentů ví, že hormonální antikoncepce nechrání před HIV, upozornila Barbora Macková. FOTO: KPS/Lukáš Janičina

Na fakt, že dotační titul zaměřený na HIV, z něhož jsou placené osvětové kampaně, vzdělávací programy i podpora preventivních aktivit neziskových organizací, byl v loňském roce pouhých 10 milionů korun, upozornil i Fifka. „To je na financování celorepublikových kampaní proti šíření HIV opravdu málo, a nemůžeme se proto divit, že až 13 procent lidí žijících v České republice s HIV o svém stavu neví,“ uvedl Fifka. A dodal: „Pro tento rok jsme s kolegy prosadili navýšení titulu na 15 milionů Kč. Je však potřeba udělat mnohem více, zejména v oblastech osvěty, vzdělávání, testování a inovativních forem prevence šíření HIV.“

Testy z peněz na prevenci

Zmíněné finance na prevenci přitom musí většinově pokrýt i testování. Kvůli specifickému nastavení testování HIV, jsou totiž anonymní testy na vlastní žádost, které převažují, hrazené právě z prostředků určených na prevenci. „Testování HIV na vlastní žádost je jako jediné anonymní. U jiných infekcí taková možnost neexistuje. To ale znamená, že pak toto testování nemůže jít systémem. Takže ho nehradí zdravotní pojišťovny, ale je placené z peněz na preventivní programy,“ vysvětlila Macková. I proto jsou podle ní finance investované v ČR do prevence HIV nízké a nedostačující.

Auditorium kulatého stolu HIV jako staronová hrozba. FOTO: KPS/Lukáš Janičina

Testování je přitom zcela klíčové. Lidé s HIV, kteří o své nákaze nevědí, totiž představují zásadní nebezpečí v tom, že budou infekci šířit. Zdravotní riziko je výrazně vyšší i pro ně, protože pro úspěch léčby je klíčové její co nejvčasnější zahájení. „Patříme sice k celosvětové špičce v oblasti léčby osob žijících s HIV, a tito lidé tak nepřispívají k šíření infekce, avšak ve včasném záchytu nových případů, vzdělávání a dostupnosti preventivních nástrojů bychom měli řadu věcí zlepšit,“ vysvětlil Fifka.

Obrovský skok v léčbě

O významném posunu v léčbě HIV pozitivních hovořil u kulatého stolu předseda Společnosti infekčního lékařství a primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý. „Přednáším dost často lékařům z různých oborů a ti vůbec netuší, kam jsme se v oblasti HIV/AIDS posunuli, a stále žijí v iluzi, že je situace stejná jako v 80. a 90. letech,“ upozornil Dlouhý.

Naprosto zásadní je, že musíme nemocné najít, abychom jim vůbec mohli léčbu poskytnout, zdůraznil důležitost testování Pavel Dlouhý. FOTO: KPS/Lukáš Janičina

„Posunuli jsme se výrazně dopředu. Dříve byla léčba málo účinná, pacient musel sníst 20 nebo 25 tablet denně, některé nalačno, některé musel zapít grapefruitovým džusem. Byla to pro něj vlastně práce na plný úvazek. A přesto se u něj z HIV infekce rozvinul AIDS,“ popsal.

„Dnes jsme se díky modernímu výzkumu posunuli do stavu, kdy léky nasazujeme pacientovi hned, nemusíme s léčbou čekat jako dříve. Moderní účinnou léčbu pacienti dobře snáší a my jsme díky ní schopni po dobu desítek let zastavit množení HIV viru, což pacientovi o desítky let prodlouží život,“ vysvětlil Dlouhý a dodal, že tři čtvrtiny českých pacientů si vystačí s užíváním jediné tablety denně. Desetina lidí nakažených HIV je dokonce léčena injekčně, těm jé léčivo aplikováno jen jednou za dva měsíce.

Dostupné testování jako klíč k úspěchu

Dlouhý ocenil i nastavení systému, který podle něj v mnoha oblastech skvěle funguje. „Je skvělé, že zdravotní pojišťovny hradí péči. Ministerská úhradová vyhláška je také dobře nastavená. Přestože přibývá pacientů, jsme schopni všem novým poskytnout léčbu. Státní úřad pro kontrolu léčiv stanovuje úhrady poměrně rychle, jsou dostupné nové moderní léky a pacientské organizace se dobře starají o své členy,“ kvitoval.

Včasná a úspěšná léčba HIV je podle něj skvělou ochranou celé společnosti. „Naprosto zásadní ale je, že musíme nemocné najít, abychom jim vůbec mohli léčbu poskytnout,“ zdůraznil s tím, že HIV infekce je ve většině případů bezpříznaková a bez testování nezjistitelná. „Pokud lékař neudělá speciální test na HIV, nezjistí, že je někdo HIV pozitivní. Proto je naprosto klíčové, abychom testovali a aby bylo testování dostupné,“ dodal.

Zbořit stigmatizaci

Česká republika přitom byla jednou z prvních zemí, která připravila preventivní plán boje s HIV, a to již v roce 1993. Dnes běží už sedmý Národní program řešení problematiky HIV/AIDS. Ten si dává za cíl mimo jiné zvýšit počet diagnostikovaných lidí, kteří žijí s HIV, má ale i řadu dalších záměrů – například udržet alespoň 95 procent lidí, kteří jsou diagnostikovaní jako HIV pozitivní, v léčbě.

Národní program se zaměřuje i na prevenci. „V kvalitě vzdělávání je klíč ke snížení stigmatizace osob žijících s HIV. Z výzkumu v 7. až 9. třídách základních škol ve školním roce 2022/2023 vyplynulo, že například jen 45 procent studentů ví, že hormonální antikoncepce nechrání před HIV. Ostatní to buď nevědí, nebo si myslí opak,“ popsala Macková.

Mohlo by vás zajímat

Klíčem k zamezení šíření HIV je o nákaze bez předsudků mluvit a osoby žijící s HIV nestigmatizovat a nediskriminovat. Nikdo se pak nebude testování vyhýbat, míní Petr Kalla. FOTO: KPS/Lukáš Janičina

Před stigmatizací a jejími negativními následky varoval také advokát a bývalý předseda České společnosti AIDS pomoc Petr Kalla. „Co celou situaci ztěžuje, jsou všeobecné předsudky ve společnosti, odsuzování osob žijících s HIV a obavy veřejnosti nechat se pravidelně testovat. Lidé si myslí, že se jich to netýká. Nejdůležitější přitom je nejen se před infekcí chránit, ale současně se i pravidelně testovat… Klíčem k zamezení šíření HIV je tak o HIV bez předsudků mluvit a osoby žijící s HIV nestigmatizovat a nediskriminovat. Nikdo se pak nebude testování vyhýbat,“ míní Kalla.

Účinná cesta – nový typ prevence

Jak upozornila ředitelka SZÚ, jednou z dalších možností kombinované prevence je využití takzvané preexpoziční profylaxe, tedy užívání jedné tablety antivirotik denně, která ochrání před nákazou HIV. Ta je vhodná především pro komunitu mužů majících sex s muži, kde je jasný medicínský profit. „Poslední jednání meziresortní koordinační skupiny podpořilo v souladu s cíli Národního programu kroky k jeho intenzivnější propagaci a využití tam, kde je to indikováno,“ řekla Macková.

„Preexpoziční profylaxe nenahrazuje dosud užívané formy prevence, ale doplňuje je,“ vysvětlil Dlouhý. A dodal: „Česká republika je jednou z posledních zemí Evropy, kde není hrazena z veřejného zdravotního pojištění.“ Zajištění dostupnosti Preexpoziční profylaxe pro cílové skupiny je přitom experty i Světovou zdravotnickou organizací považováno za jednu z účinných cest, jak omezit šíření HIV.

Kulatý stůl pod záštitou Petra Fifky se uskutečnil za účasti poslanců, odborníků na infekční onemocnění, členů Koordinační pracovní skupiny Národního programu HIV/AIDS, zástupců ministerstev, státních institucí a Světové zdravotnické organizace. Podporu akci poskytla Česká společnost AIDS pomoc, která se stará o klienty žijící s HIV a aktivně působí v oblasti prevence. Na medializaci akce se podílela společnost Gilead Sciences.