V přípravné fázi dohodovacího řízení se podařilo uzavřít mezi plátci péče a poskytovateli 2 dohody, a to s ambulantními gynekology a stomatology. Jednání ovšem nekončí – v červnu ještě mohou v rámci závěrečné fáze najít shodu některé ze zbylých 13 segmentů. Velké segmenty, jako jsou nemocnice či ambulantní specialisté, ale s velkou pravděpodobností dohodu neuzavřou.

Přípravná fáze dohodovacího řízení je u konce – a jejím výsledkem je dohoda pojišťoven s ambulantními gynekology (více zde) a zubaři (podrobnosti zjišťujeme). U velkých segmentů, jako jsou nemocnice či ambulantní specialisté, to ovšem na dohodu nevypadá ani v rámci další, závěrečné fáze řízení, která proběhne v červnu.

„Bohužel ochota dojít ke shodě na čemkoli je nulová a šance na dohodu také. Další jednání nepředpokládám. Nemůžeme souhlasit s nulovým růstem ani s referenčním rokem 2023 v návrhu VZP, ani se záporným růstem 4 % od svazových zdravotních pojišťoven. Navrhujeme referenční rok 2024 a meziroční růst cca 4 %,“ řekl ZD předseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Michal Čarvaš.  

AČMN dále navrhovala zrušení koeficientů centralizace snižujících reálnou úhradu za daný případ pod skutečné náklady a zrušení kategorie „úhrada vyčleněná z paušální úhrady“.  Hospitalizace tak z hlediska úhrady navrhovala rozdělit jen na 2 oblasti – paušál a výkonovou úhradu dle CZ-DRG (tj. pacientský klasifikační systém).

U hospitalizační části i ambulancí asociace žádala růst s koeficientem 1,08 vůči roku 2024. U ambulancí navíc chtěla navýšit paušální úhradu za unikátního pacienta a podíl výkonově hrazené péče z 0,50 Kč na 0,65. V následné péči AČMN navrhovala referenční rok 2025 a k němu navýšení 300 Kč na ošetřovací den.

Mohlo by vás zajímat

Ambulantní specialisté stagnaci úhrad odmítají

Podobná situace je i u ambulantních specialistů. „V našem segmentu, ostatně jako i ve většině ostatních, máme po dnešku nedohodu. Jejím důvodem je nesporně to, že zatímco my chceme, aby úhrady vykryly naše náklady, a to včetně jejich nárůstu v posledních letech, což zatím úhrady dostatečně nekompenzovaly, VZP nám nabídla stagnaci úhrad a Svaz zdravotních pojišťoven dokonce jejich pokles o cca 4 %. Na dalším postupu zatím náš segment domluven není, stagnaci tržeb, nebo dokonce jejich pokles, považujeme ale za naprosto nepřijatelné,“ přibližuje předseda Sdružení ambulantních specialistů a koordinátor segmentu Zorjan Jojko.

Ambulantní specialisté se přitom shodli na tom, že návrhy předložené zdravotními pojišťovnami nezohledňují skutečné náklady poskytovatelů a akceptace návrhů by tak vedla k přenosu části nákladů na poskytovatele. Nedostatečná úhrada by přitom podle nich vedla ke snižování kvality a dostupnosti hrazené péče, navíc jsou navržené podmínky „způsobilé negativně zasáhnout do práva smluvních poskytovatelů na podnikání podle čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod“.

Aby toho nebylo málo, je podle ambulantních specialistů návrh zdravotních pojišťoven na zrušení možnosti vyvinění z regulací za léky, zdravotnické prostředky, vyžádanou péči nebo ZUM/ZULP (zvlášť účtované materiály/zvlášť účtované léčivé přípravky) „v přímém rozporu s judikaturou Ústavního soudu, která je pro zdravotní pojišťovny závazná.“ „Pojišťovny chtěly zrušit možnost medicínského vyvinění z regulací, tedy že by tyto byly řešeny čistě a jen matematicky. Na to v žádném případě nemůžeme přistoupit,“ dodává Jojko.

VZP a radiologové našli kompromis, Svaz dohodu shodil

Dohodu nakonec nenašel ani dílčí segment radiodiagnostiky (který je v segmentu spolu s laboratořemi), a to navzdory tomu, že poskytovatelé před samotným jednáním viděli možnost se dohodnout se velmi nadějně.

„Postupně jsme se od našeho návrhu zohledňujícího inflační tlaky a návrhu Svazu zdravotních pojišťoven, který znamenal citelný pokles, dostali k oboustrannému kompromisu ze strany většiny poskytovatelů a VZP. Ten obnášel zachování dnešních mechanismů úhrad i přibližné zachování dnešní hodnoty poskytované zdravotní péče. Přitom ale nezaváděl restrikce nevhodné pro další směřování radiodiagnostiky, zejména trvale rostoucí význam zobrazovacích metod, jako je magnetická rezonance. Většina poskytovatelů navržený způsob úhrad vnímala jako spravedlivý ke všem segmentům oboru. Výsledný společný návrh většiny poskytovatelů a VZP však nepodpořily zaměstnanecké zdravotní pojišťovny a celé jednání skončilo nedohodou. Radiologové a VZP měli vůli ke kompromisu a dohodě, který ale z ekonomických důvodů odmítly ostatní zdravotní pojišťovny,“ konstatuje předseda Grémia ambulantní radiologie Petr Máca.