Rozhodnutí o léčbě žen se mnohdy odehrává ve „vakuu důkazů“, protože ženy jsou stále nedostatečně zastoupeny v klinických studiích. A to znamená, že chybí spolehlivá data o tom, jak budou reagovat na určitou léčbu. Navíc – stále je prováděno dramaticky více studií, které se věnují mužskému zdraví oproti studiím zaměřených na zdraví žen.
I když neexistuje více specificky mužských než ženských onemocnění, v klinickém výzkumu stále přetrvávají výrazně nerovnosti. Podle společné analýzy publikované v British Journal of Clinical Pharmacology, kterou provedly britský lékový regulátor Medicines and Healthcare products Regulatory Agency (MHRA) a University of Liverpool, bylo mezi lety 2019 až 2023 ve Velké Británii provedeno o 67 % více studií zaměřených čistě na muže než na ženy. To ale v konečném důsledku znamená ohrožení zdraví žen.
„Obzvláště znepokojivé je, že existuje více studií zaměřených pouze na muže než na ženy, protože i když se mohou věnovat specificky určitým onemocněním, není pravda, že by existovalo více mužských než ženských chorob,“ upozornila pro britský deník The Guardian docentka Amy Brenner, která se na London School of Hygiene & Tropical Medicine specializuje na oblast klinických studií. Tento nepoměr podle ní má závažné negativní důsledky pro zdraví žen. „Toto nedostatečné zastoupení (žen – pozn. redakce) vede k tomu, že chybí dostatečné důkazy o bezpečnosti a účinnosti mnoha intervencí u žen,“ uvedla Brenner.
Ženy nedostávají péči, kterou potřebují
Zmiňovaná studie analyzovala celkem 4 616 klinických studií, které byly předloženy MHRA k posouzení od února 2019 do října 2023. Podle ní je Spojené království místem, kde probíhá intenzivní výzkum, včetně doslova pionýrského, protože každá osmá studie byla vůbec prvním použitím určité terapie u člověka. Nicméně zastoupení mužů a žen nebylo rovnocenné. Ačkoliv drtivá většina studií (90 %) zahrnovala obě pohlaví, mezi čistě „mužskými“ a čistě „ženskými“ klinickými studiemi už byl výrazný rozdíl. Studie zahrnující pouze muže tvořily 6,1 % z celkového počtu, kdy bylo provedlo 289 klinických studií, a 169 studií zahrnující pouze ženy pak tvořilo 3,1 %. Ještě méně studií pak zahrnovalo těhotné ženy (pouze 1,1 %ú, a kojící ženy (0,6 %).
Neviditelné těhotné a kojící ženy
Velmi malé množství studií, které sledovaly také těhotné a kojící ženy, je podle docentky Brenner „problematické“. Částečně to podle ní může být spojeno s bezpečnostními obavami o zdraví matek a jejich dětí, tedy „neochotě vystavit děti riziku“. „Nicméně bez klinických zkoušek, které budou zahrnovat i tyto skupiny, budou tyto ženy nadále přicházet o možnou prospěšnou léčbu,“ dodala.
Tento nepoměr a zejména velmi nízký počet studí, které zahrnují těhotné a kojící ženy, pak má konkrétní negativní důsledky pro zdraví žen. „Existuje názor, že se těhotné a kojící ženy nechtějí účastnit klinických studií, a proto nejsou považovány za potenciálně vhodné účastníky, a to ani ve fázi 3 klinických zkoušek,“ popsala profesorka Anna David, ředitelka EGA Institute for Women’s Health na University College London. „Ženy a poskytovatelé zdravotní péče se musí rozhodovat ve vakuu důkazů, což není etické,“ dodala.
Mohlo by vás zajímat
Na tento problém se v minulosti zaměřila analýza publikovaná v roce 2023 v žurnálu PLOS One, kterou provedl tým z velšské Swansea University. „Vynechání údajů o kojení z velkých populačních databází vede k tomu, že existuje jen velmi málo dat, která by mohla informovat kojící pacientky a ty, které kojit chtějí, jak bude jejich laktace ovlivněna léky na předpis a jak léčba ovlivní jejich děti,“ vysvětlila v článku pro magazín The Conversation profesorka Sue Jordan, jedna z členek vědeckého týmu, s tím, že aby bylo možné vyhodnotit tato farmakoepidemiologická data, musí být nejdříve sbírány údaje o tom, jak ovlivňuje konkrétní léčba kojení i budoucí vývoj dítěte, včetně jeho dlouhodobých výsledků. To se ale děje pouze velmi omezeně, což v praxi znamená, že řada kojících žen prožívá velké obavy, pokud řeší zdravotní problémy a potřebují užívat léky.
Historický nepoměr studií v neprospěch žen
Obzvláště znepokojivé podle profesorky David je to, že pouze 2,2 % z celkového počtu studií se věnovaly léčbě v oblasti reprodukce či porodu. Pro srovnání – na kardiovaskulární onemocnění bylo zaměřeno 5,2 % studií. Nejvyšší podíl mezi studiemi pak tvořily práce zaměřené na léčbu onkologických onemocnění, které tvořily téměř třetinu z celkového počtu. „Stavy v těhotenství, jako jsou preeklampsie, předčasný porod nebo placentární insuficience vedoucí k omezení růstu plodu, jsou chorobami, u kterých v současnosti nemáme k dispozici cílenou léčbu,“ zdůraznila nepoměr profesorka David.
Jak ale zdůrazňuje deník The Guardian, nepoměr klinických studií v neprospěch žen je obrovským dluhem medicíny, protože po celá desetiletí studie probíhaly s vyloučením žen, na které bylo nahlíženo jako na „příliš komplikované“ či vzhledem k hormonálním změnám „rušivé“ pro výsledky. „Vědci se raději vyhýbali všemu, co viděli jako komplikace spojené s ženským reprodukčním systémem, zejména těhotenství, ačkoliv nyní jsou tyto obavy vnímány jako nesmyslné,“ shrnul deník.
Autorka je externí spolupracovnicí redakce. Je zaměstnána na Ministerstvu zdravotnictví v odboru ochrany veřejného zdraví.
