Zdravotnický personál stárne, mladé lékařky mizí na mateřskou a pohotovosti zůstávají neobsazené. Řešení? Telemedicína. Plzeňský kraj se připravuje následovat příklad Jihočeského a Karlovarského a zavést moderní technologii, která by mohla zásadně změnit podobu zdravotní péče v regionech.
Na summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví se mimo jiné diskutovalo o jedné z nejpalčivějších otázek současného zdravotnictví – jak zajistit dostupnou péči ve venkovských oblastech a zároveň odlehčit přetíženému systému. O své zkušenosti hovořil i Tomáš Soukup, náměstek hejtmana Plzeňského kraje a zároveň člen představenstva Nemocnic Plzeňského kraje (NPK).

„Rádi bychom všem našim obyvatelům poskytli možnost konzultace či videochatu,“ uvedl Soukup s tím, že kraj právě vypisuje veřejnou soutěž na poskytovatele telemedicínských služeb. Inspiraci hledá u sousedních krajů, kde už obdobné systémy fungují. „Cítíme, že ta potřeba tady je, a věřím, že tato služba bude velmi dobře vnímaná,“ doplnil.
Bez změny přijde zhroucení
Podle Soukupa problém tkví v geografickém a demografickém rozložení regionu. Většina zdravotnických zařízení a odborníků je totiž koncentrována ve velkých městech, zatímco venkovské oblasti často zůstávají bez adekvátní péče. Telemedicína by mohla tuto disproporci částečně vyrovnat.

Soukup dále zmínil, že Plzeňský kraj se nechce zastavit jen u základních konzultací. V rámci nemocnic si již definovali klíčové oblasti pro inovace, mezi které patří radiologie a zobrazovací techniky, ale i samotná organizace práce prostřednictvím umělé inteligence. „Oblastí, kde lze využít umělou inteligenci, je ohromné množství,“ řekl a zároveň upozornil, že hlavní brzdou je v současnosti nutnost důkladného ověření bezpečnosti všech technologií, což je ve zdravotnictví běžnou, avšak zpomalující praxí. „Restrukturalizace zdravotnictví je ale do budoucna nutná, jinak se zhroutí samo do sebe,“ varoval.
Legislativa jde (konečně) s dobou
K tématu se vyjádřil i Jiří Pecina, majitel a generální ředitel společnosti MEDDI hub, která je dodavatelem technologického řešení – aplikace – a zajištění telemedicínskych služeb, tedy atestovaných lékařů v oborech praktický lékař a praktický lékař pro děti a dorost. Jinými slovy jde o online pohotovost, která cílí právě na zacelení mezery ve zdravotnických kapacitách.

Situace v krajích se totiž podle Peciny zhoršuje. „Často není, kdo by sloužil na pohotovostech, protože průměrný věk dětských lékařů je přes 60 let a nemůžeme po nich chtít, aby sloužili čtyři dvanáctihodinové směny měsíčně,“ nastínil problém.
Ten podle něj zhoršuje i fakt, že většina absolventů lékařských fakult jsou ženy, které krátce po škole odcházejí na mateřskou. S pomocí moderních technologií to však již nemusí znamenat, že budou tyto lékařky zcela vyloučeny „z provozu“. „Díky novému zákonu o telemedicíně nemusí poskytovat péči z ordinace. Zdravotnická zařízení se mohou domluvit s těmito ženami, aby poskytovaly tuto (online) pohotovost třeba jenom dvě hodiny denně nebo i méně. Nad tím vším – pod dohledem člověka – bdí umělá inteligence, která plánuje směny podle očekávaného vytížení,“ popsal Pecina. Podle něj si takto může lékařka na mateřské vydělat i 40 tisíc korun měsíčně při hodinové sazbě okolo tisíce korun. Do systému se podle jeho slov zapojily již stovky lékařů.
Foto: Radek Čepelák
Zdravotnický deník děkuje za laskavou podporu summitu společnostem VZP, ZPMV, Roche, Novartis, Alk, Abbvie, Abbott, AKESO, MEDDI hub, Zentiva, Sprinx a Plzeňskému kraji.
Mohlo by vás zajímat








