Mladá dospělost jako bezstarostné období plné neomezených možností a žádných povinností? Nové studie naznačují, že mladí lidé už nejsou tak šťastní jako dříve a bojují se svým fyzickým a duševním zdravím i s kvalitou vztahů. Na vině je hned několik faktorů. Téma otevřel deník The New York Times.
„Po desetiletí výzkumy ukazovaly, že způsob, jakým lidé prožívají štěstí v průběhu svého života, vypadá jako křivka ve tvaru písmene U. V mládí bylo jejich štěstí obvykle vysoké, ve středním věku klesalo a s přibývajícím věkem opět stoupalo. Nedávné průzkumy však naznačují, že mladí dospělí nejsou tak šťastní jako dříve a křivka ve tvaru písmene U se začíná zplošťovat,“ popisuje pro The New York Times reportérka Christina Caronová.
Změnu ve vnímání štěstí potvrzuje i studie z rozsáhlého souboru prací, které nedávno zveřejnil časopis Nature Mental Health. Jde o publikace založené na první vlně dat ze studie Global Flourishing Study, na které se podílejí vědci z Harvardu a Baylorovy univerzity a vychází z dat sesbíraných primárně v roce 2023 od více než 200 tisíc lidí ve více než 20 geograficky a kulturně rozmanitých zemí.
Hledání smyslu života
Z výsledků vyplynulo, že mladé lidé ve věku 18 až 29 let kromě štěstí jako takového „bojují“ v několika dílčích oblastech. Patří mezi ně jejich fyzické a duševní zdraví, hledání smyslu života, kvalita vztahů a finanční zabezpečení. „Výzkumníci tato měřítka zkombinovali, aby určili, do jaké míry každý účastník ‚prosperuje‘ neboli žije ve stavu, kdy jsou všechny aspekty života dobré,“ vysvětluje deník.
Účastníci studie do 50 let věku průměrně vykazovali relativně nízkou míru prosperity. Výsledky v jednotlivých zemích se příliš nelišily, největší rozdíl mezi mladšími a staršími dospělými vykazovaly Spojené státy americké. Ukázalo se, že Američané a Američanky ve věkové kategorii 18 až 25 let u sebe pozorují dvakrát vyšší míru úzkosti a deprese než dospívající.
Status a moc jako hlavní cíle
„Mezi vysokoškoláky navíc prudce vzrostl perfekcionismus, někteří často uvádějí, že pociťují tlak na splnění nerealistických očekávání. Klesla účast v komunitních organizacích, klubech a náboženských skupinách a osamělost je nyní mezi mladými lidmi stejně rozšířená jako mezi staršími dospělými,“ doplňuje médium. Sociální vazby jsou přitom podle expertů pro štěstí klíčové.
Podle vědecké ředitelky centra Greater Good na Kalifornské univerzitě v Berkeley Emiliany R. Simon-Thomasové jsou výsledky pouze dlouhodobým důsledkem toho, že se společnost, zejména v USA, místo budování vztahů dlouhodobě zaměřuje na status a moc.
Obrazovky vedou
Před nebezpečím sociální izolace varuje také David G. Blanchflower, profesor ekonomie na Dartmouth College, který se na studiích nepodílel, jeho vlastní výzkum však odhalil stejné zákonitosti. Teorií, proč mají mladí lidé problémy, je podle něj mnoho, nejvíce je však spojuje s faktem, že se spíše než budování skutečných vztahů věnují obrazovkám.
V této souvislosti Blanchflower zmiňuje knihu Bowling Alone: The Collapse and Revival of American Community (Hrát bowling sami: Kolaps a obroda americké komunity), která před nebezpečím sociální izolace varovala už před 25 lety. Putnam v ní zkoumá úpadek sociálního kapitálu ve Spojených státech od roku 1950. „Nejde o to, že by (mladí lidé) hráli bowling sami. Jde o to, že ho nehrají vůbec,“ poznamenává.
