Zhoršující se dostupnost primární péče trápí praktické lékaře pro dospělé i pediatry. Pomohlo by podle nich navýšení počtu rezidenčních míst a žádají o pomoc kraje. Zeptali jsme se proto krajů na jejich názor.

Rezidenční místa mají pomoci dostat lékaře (a další pracovníky ve zdravotnictví) do regionů, které trpí jejich nedostatkem. Je to program, který funguje v rámci specializační přípravy, v jehož rámci ministerstvo ze státních dotací část nákladů spojených se specializačním vzděláváním hradí místo zaměstnavatelů, například jejich plat.

Praktici vyzvali kraje

Ministerstvo ale počet rezidenčních míst – ani po jednání s praktiky – navýšit neplánuje a zdravotním pojišťovnám se na to nedostává financí. Praktici proto žádají o pomoc kraje, které by podle nich mohly některá rezidenční místa hradit.

Zaznělo to v diskusi představitelů praktických lékařů s hejtmanem Plzeňského kraje Kamalem Farhanem, která byla první zastávkou praktických lékařů při představování kampaně nazvané 11 milionů důvodů.

Nesystémové, ale zvažované řešení

Farhan v diskusi řekl, že Plzeňský kraj takovou pomoc praktikům zvažuje, byť takové řešení z dlouhodobého hlediska nepovažuje za systémové a správné. Plzeňský kraj je o tom podle něj připraven debatovat.

Jak se na tuto problematiku dívají zástupci ostatních krajů, zodpoví náš miniseriál, jehož první díl právě čtete.

Jak jste spokojeni s dosavadním zakládáním a využíváním rezidenčních míst ve vašem kraji?

Zlínský kraj, odpovídala tisková mluvčí Soňa Ličková: Rezidenčním místem se může stát pouze pracoviště, které získalo akreditaci. Jestli se do procesu akreditace přihlásí a bude se ucházet o rezidenční místo u ministerstva zdravotnictví, je dobrovolné rozhodnutí všeobecného praktického lékaře nebo praktického lékaře pro děti a dorost.

Počet rezidenčních – tedy státními prostředky podporovaných – míst je záležitostí ministerstva zdravotnictví. Tuto roli nelze přenášet na kraje. Snahou by mělo být co nejvíce zjednodušit administrativu spojenou s celým procesem specializačního vzdělávání, která spíše odrazuje, než motivuje, vychovávat mladé kolegy.

Mohlo by vás zajímat

Středočeský kraj, odpovídal náměstek pro oblast zdravotnictví Pavel Pavlík: V obecné rovině lze říci, že spokojeni nejsme, a to z důvodu jisté neprůhlednosti přidělování těchto míst. Vinu však nelze přisuzovat pouze samotnému ministerstvu zdravotnictví a systému přidělování těchto míst.

Problém s dostupností praktických lékařů, ať již pro dospělé či pro děti a dorost, totiž není pouze věcí počtu rezidenčních míst. Jde o celkový systém – od vzdělávání a jeho „složitosti“, nepropustnosti vzdělávacího systému napříč lékařskými obory přes jisté komplikace při převodech praxí či zajištění jiného způsobu obměny až po samotný výklad dostupnosti péče. Přidělování rezidenčních míst je tak pouze jednou z oblastí, která by si zasloužila revizi.  

Liberecký kraj, odpovídal náměstek pro zdravotnictví Vladimír Richter: Samozřejmě, že by bylo vhodné, aby se v Libereckém kraji vzdělávalo více rezidentů. Toto však záleží na ochotě poskytovatelů rezidenta vzdělávat a také na ochotě lékařů absolventů jít do periferních oblastí. Občas se stane, že se rezidentské místo takzvaně vrací, protože se nenajde rezident.

Jak se obecně díváte na nápad, že by kraje financovaly zřizování rezidenčních míst?

Zlínský kraj: Samospráva není tvůrcem sítě primární péče ani neodpovídá za výchovu a vzdělávání lékařů. Může jen podporovat ty, kteří vzdělávají, nebo ty, kteří se vzdělávají. A to ve Zlínském kraji děláme.

Systém vzdělávání je státní politikou, kterou nelze přenášet na samosprávu. Za dostupnou síť zodpovídají zdravotní pojišťovny. Dotaz by měl směřovat primárně na ně, jak ony podporují akreditovaná pracoviště s rezidentem.

Středočeský kraj: V tomto případě jsem plně v souladu s názorem svého kolegy Farhana z Plzeňského kraje, že jednotlivá podpora krajů je nesystémová.

Liberecký kraj: Financování specializačního vzdělávání lékařů primární péče krajem není systémové řešení. Toto by mělo být prioritou ministerstva zdravotnictví. Ostatně i v tomto duchu byly závěry jednání zdravotní komise Asociace krajů České republiky.

Uvažujete o financování rezidenčních míst pro praktické lékaře z prostředků kraje, nebo jste případně už takové financování již uskutečnili?

Zlínský kraj: Školitele i mladé lékaře v přípravě u všeobecných praktických lékařů Zlínský kraj podporuje částkou 10 tisíc korun měsíčně. Žádný praktický lékař pro děti a dorost žádného školence v našem kraji nyní nevzdělává. Pediatry vzdělávají pouze nemocnice.

Středočeský kraj: Byť je to věc nesystémová, nějaké úvahy máme.

Liberecký kraj: Prozatím o financování neuvažujeme, podporu primární péče a výchovu mladých lékařů podporujeme jiným způsobem.

Uvažujete případně také o financování rezidenčních míst pro další specializace lékařů – například pro ambulantní specialisty nebo stomatology?

Zlínský kraj: Zubní lékař žádnou rezidenturou neprochází, po absolvování fakulty může hned do výkonu praxe. Jiné odbornosti se vzdělávají v nemocnicích, které jim specializační vzdělávání hradí ze svých prostředků.

Středočeský kraj: Toho času nikoli. V případě klasických zubních lékařů máme za to, že je zde nastaven jiný systém vzdělávání, než u „klasických“ lékařů.

Liberecký kraj: Neuvažujeme.