Jak zlepšit systém německého zdravotnictví? Německá Spolková lékařská komora připravila základní plán, jak zdravotnický systém připravit na výzvy blízké i vzdálenější budoucnosti. V několika bodech se potkává s tezemi, které jsou obsaženy v koaliční smlouvě nově vznikající spolkové vlády, již budou tvořit křesťanští a sociální demokraté CDU/CSU a SPD. Systém by se měl mimo jiné zjednodušit, měl by více vnímat potřeby pacientů nebo by měla být zachována solidní dostupnost péče i ve venkovských oblastech.

Zcela zásadní pro jakékoli změny v německém zdravotnickém systému je, aby na nich vznikla široká shoda, a to nejen mezi politickou elitou, ale i dalšími stakeholdery. Tedy aby změny byly přijaty také zdravotními pojišťovnami, lékaři a zdravotnickým personálem, ale v neposlední řadě také samotnými pacienty. To je jedno z poselství pozičního dokumentu Spolkové lékařské komory, který má k dispozici odborný deník Deutsches Ärzteblatt.

Primární péče má být prioritou

„Zajištění zdravotní péče v Německu již dnes čelí obrovským výzvám, které vyžadují odvahu ke změnám a dalekosáhlým strukturálním reformám. Mimo jiné potřebujeme strukturovanější přístup ke zdravotnickým službám, jasně definované léčebné cesty a více meziodvětvové a meziprofesní spolupráce,“ řekl deníku Deutsches Ärzteblatt prezident Spolkové lékařské komory (BÄK – Bundesärztekammer) Klaus Reinhardt.

Podle něho je důležité, aby do procesu přípravy a implementace reforem byly zapojeny všechny dotčené zainteresované strany. Ale nejen to. Podle Reinhardta musí být také společně vyjasněno, co je cílový stav, k němuž má německé zdravotnictví směřovat, a jaký má být časový plán pro zavádění nutných změn.

Spolková lékařská komora je přesvědčena, že důraz má být kladen na posílení primární péče. „To by mělo být normou,“ uvádí se v dokumentu. Právě efektivní primární péče podle Komory umožňuje koordinovanou a kooperativní zdravotní péči jako takovou, zajišťuje k ní přístup podle potřeb, plní úkoly v oblasti prevence a zdravotní gramotnosti. „Primární péče má být dostupná všem pojištěncům,“ zdůrazňuje Komora.

Celostní přístup

S tím souvisí nutnost provést takové změny, které povedou k zajištění dostupnosti zdravotní péče v časovém horizontu, který odpovídá příslušnému onemocnění. „Lékaři jsou schopni něco takového zajistit, ale jen v podmínkách, které jsou k tomu vhodné. Musí existovat garance, že bude dodržován dohodnutý způsob léčby,“ uvádí se dále v pozičním dokumentu.

V případě gynekologické péče by měl být podle Spolkové lékařské komory zachován přímý přístup ke specializované péči. Ilustrační foto: www.freepik.com

Podle Komory je dále rozhodující zajištění kontinuálního a celostního přístupu ke zdravotní péči, který zároveň zohledňuje sociální a rodinné prostředí pacienta. Samozřejmostí by mělo být, že lidé, kteří nemají svého praktického lékaře v místě svého bydliště či nejbližším okolí, musí mít možnost registrovat se u praktického lékaře v příslušné spádové oblasti.

V případě gynekologické a oftalmologické péče by měl být podle Spolkové lékařské komory zachován přímý přístup ke specializované péči. Nemělo by tam tedy být vyžadováno, aby pacienti v těchto případech nejprve navštívili svého praktického lékaře, který by je následně odeslal ke specialistovi. Podobný princip by měl být uplatňován také v případě některých chronických onemocnění.

Mohlo by vás zajímat

Dotažení digitalizace a odbourání administrativy

Za zcela bezpodmínečnou pak Komora považuje pokračování v digitalizaci zdravotnictví. Bez možnosti efektivně si vyměňovat data mezi jednotlivými lékaři či zdravotnickými zařízeními není dle Komory možné výrazně celý zdravotnický systém zefektivnit. Digitalizace se má týkat rovněž systému objednávání pacientů u svých lékařů, respektive objednávání termínů u specialistů. Tím lze ušetřit nezanedbatelné množství času, a tedy zintenzivnit celou zdravotní péči.

Všechny navrhované principy by měly v konečném důsledku vést ke zjednodušení zdravotnického systému v Německu, jeho zefektivnění a lepšímu využití schopností a dovedností zdravotnického personálu. Ten je nyní mimo jiné zatížen velkým objemem byrokracie, což znamená, že zdravotníci se musí věnovat „papírování“ ve větší míře, než by bylo nutné, a proto nemohou věnovat svým pacientům tolik času, kolik by při nižší byrokratické zátěži mohli.